Říjen 2018

Spůky skéry ... možná až moc

Včera v 17:39 Herald z roku 2018
V posledním obsažnějším článku jsem si stýskala nad nedostatkem halloweenského rozpoložení. No, můžu říct, že už ve čtvrtek, kdy jsem měla němčinu výjimečně v jiném lázeňském domě a domů se vydala jinou cestou, přes park kolem obou rybníků, to křupání zlatého koberce z listí pod nohama, sem tam nějaký ten list snášející se k zemi a ta vůně ve vzduchu mi udělaly až dětskou radost. No a v pátek, s ranní mlhou a zataženou oblohou, dorazil tak silný halloweenský feel, že jsem si k utírání prachu skoro celé dopoledne pouštěla atmosférické zvuky na Halloween Radiu, než mi z toho vytí, chroustání a podobně začalo trochu hrabat. ^^"


Siesta!

Středa v 19:52 Kreativně-grafický koutek
Tato archivní fotka je jedním z mála důkazů, že jsem se před dávnou dobou skutečně učila španělsky, a co víc, dokonce z ní i odmaturovala ... ačkoliv dodnes netuším jak. ^^"


Podzime, kde jsi?

15. října 2018 v 14:26 Herald z roku 2018
Ten zlatavý kabát, do kterého se stromy začínají převlékat, to šustící voňavé listí na zemi, to všechno je fajn ... a i to hřejivé babí léto by bylo fajn, kdyby a) Byl konec září a ne polovina října a b) Nebylo nad 20 stupňů a člověku z toho nebylo šoufl a celkově tak nějak mrtvolně. Nějak se mi letos vůbec nedaří pořádně se halloweensky naladit, pořád je na to prostě moc letně. Chtěla bych ranní mlhy, světlounce růžové od vycházejícího slunce ... jenže, i vzhledem k tomu, že už tu zase prakticky měsíc nepršelo, mám zjevně smůlu. Nezbývá než doufat, že se to do halloweenského dýchánku přece jenom trochu obrátí. Byla bych přeci jenom docela ráda, aby mi dýně, až ji budu vyřezávat, vydržela venku trochu déle než jenom pár dní. :'D


~ Oficiálně sice bude moje až na narozeniny, ale nic mi nebránilo si ji alespoň vyfotit. Dýňové latté totiž smrdělo jak něco připáleného a málem mi z toho puklo srdce, tak mám voňavější maršmalouny. Taky jsem nad postel zkusila nainstalovat opletené kouličky a i když s nimi začnu svítit až v listopadu, až půjdou dolů všechna ta halloweenská, mám strašnou radost, jednak z toho, že instalace vyšla přesně podle mých představ, a jednak z toho, jak nádherně vypadají. ♥

Shiyan Pin Jiating - recenze

11. října 2018 v 10:17 Anime recenze
Tanisova rodina se od ostatních rodin tak trochu liší. Nejen, že sám Tanis je na svůj věk geniální, ale jeho starší sourozenci, kromě toho, že jsou nevlastní, také nejsou tak úplně typičtí, disponují totiž různými modifikacemi, o které se postarali Tanisovi rodiče, šílení vědci - Suishi dokáže číst myšlenky, Snow se dokáže přeměnit na psa a sestry Aisuri a Ashise v sobě mají geny pavouka a rostliny. Jednoho dne si ovšem na výzkumné zařízení rodičů ukryté na bezejmeném ostrově došlápla policie a sourozencům, o ktetých nikdo mimo nevěděl, se podařilo z místa, kde strávili veškerý svůj dosavadní život, uprchnout, tentokrát na ostrov obydlený běžnými normálními lidmi. S rodiči ve vězení se tato nesourodá rodinka musí naučit postarat se sama o sebe, což nebude vůbec snadné - jednak kvůli prakticky nulovým zkušenostem s normálním životem venku a fungováním ve společnosti a jednak kvůli ve většině případů nepřehlédnutelným odlišnostem, které se nedají skrývat do nekonečna, ať už sebevynalézavěji. Podaří se této frankensteinovské rodince najít své místo pod sluncem?

Co si budeme namlouvat, tohle anime mě zaujalo už jenom z anotace, která slibovala tak trochu jiný slice of life. Bohužel na něj ale ani ne v polovině překladatelé asi tak na tři měsíce nějak pozapomněli, a tak jsem se otitulkované japonské verze (původně se totiž jedná o čínský počin, ale hledat po všech čertech ještě čínské znění se mi fakt nechtělo) dočkala až takhle pozdě. Ovšem, kdo si počká, ten se dočká. Ona je to totiž taková fakt milá oddechovka (s často velmi znepokojivými etickými aspekty, to nepopírám) s moc pěkně rozpracovanými postavami (tedy, až na Tanise, Tanis mě většinu času dost štval a otravoval) se zajímavým námětem, o kterou bych nerada přišla. :)


Kam s ním?

8. října 2018 v 13:45 Téma týdne
Krásný hmyzí hotel, který se nachází v těsné blízkosti filosofické fakulty mého bývalého vysokoškolského ústavu, který se mi podařilo zvěčnit ještě před jeho úspěšným absolvováním.

Protože kdo jiný má tolik brouků v hlavě, než právě studenti?


Dýňový koláč zase trochu jinak, tentokrát po americku

6. října 2018 v 16:48 Z liščího talíře
Dýňový koláč můžu snad v každé podobě, ať už se jedná o ten úplně první, který jsem kdy dělala, nebo cheesecake, který jsem zkoušela vloni. A když už nám konečně začal říjen, tak proč nezkusit zase jeden nový, když mi ho Billa tak hezky hodila do očka? ;)


Hello, October

4. října 2018 v 16:47 Herald z roku 2018
Říjen s sebou ve svém úplném začátku přinesl tolik očekávané ochlazení v kombinaci lehce lezavým šerem a citelným ochlazením ... což mě hned inspirovalo k tomu, abych si dala letošní druhé kolo Over the Garden Wall. Ale hezky popořadě.


Jsou věci, které v říjnu prostě zní úplně jinak

4. října 2018 v 13:16 Epické výroky
"Ta slečna, co tu byla před tebou, to je takovej upírek."

~ Radka na dnešní němčině ~


Nevidím to jinak, asi se budu muset zase jednou podívat na Welcome to Monster High :3