Hurónské léto

1. srpna 2018 v 15:25 |  Herald z roku 2018
Červenec utekl jako voda, a vida, už tu máme srpen. A já se, i když situace není úplně růžová a nikdy už asi nebude (víc vědět nepotřebujete, jen jsem to někde potřebovala trochu vyventilovat), pořád snažím brát z těch našich malých prázdnin. A k tomu je samozřejmě nezbytný i ten náš neustále dokola omýlaný playlist. Musím říct, že by mě nikdy nenapadlo, že někdy budu tak strašně moc nadšená, když uslyším Despacito, a to třeba i několikrát denně.


Navíc mi holky připomněly i ten nejvíc prázdninový song, který může existovat, a který mi tu teď taky hraje velmi často. No přiznejte se, kdo z vás si ho z Algidy pamatuje? :>



Vedro nabralo nechutných toček, u kterých i nedělat nic člověka vyšťavuje neuvěřitelným způsobem, a upřímně už nevím, jak si na to zvyknout nebo se přizpůsobit, když ani v noci si člověk neodpočine. Budu se opakovat, ale vážně už se zcela upřímně a z celého srdce těším na podzim. Nicméně, teď ještě máme léto a jelikož srpen mimo jiné znamená i liščí svátečeQ, rozhodla jsem si po nějaké době zase jednou udělat radost pár věcmi. Jednou za čas je to totiž fakt nutnost. V pondělí u mě tedy skončily tyhle dvě prakticky čersvě vyšlé krásky. Sarah's Scribbles mám fakt ráda (koneckonců, tohle už je její třetí sbírka, kterou mám doma), a co se týče Lost Legends, na to jsem si brousila drápy už od chvíle, kdy bylo oznámeno, že něco takového vůbec bude. A víte co, ono je to ještě víc boží, než jsem očekávala. ♥


Někdy začátkem léta jsem si chtěla dát GF rewatch, ale po první epizodě jsem zjistila, že už to nemá úplně takový hype, jako před dvěma lety, a upřímně mi to bylo fakt hodně líto. Tahle vizuální novela mi ale ukázala, že na to, abych měla něco ráda a měla na to spoustu pěkných vzpomínek, na to nepotřebuji koukat pětkrát denně ve smyčce. A tahle dvojstránka (kterou jsem interně nazvala Alex Hirsch na tripu), ta mě regulérně složila (a to tak, že jsem se smála asi tak půl hodiny v kuse) a aktuálně zdobí i mou plochu. KYAAA!! xD


Kromě toho mám (teď už konečně i fakt fyzicky) na cestě Popku Black Lady ze Sailor Moon, která byla, vzhledem k tomu, že se jedná o limitovanou edici, kurevsky drahá, ale potřebovala jsem ji od chvíle, kdy mi ji EMP ukázalo v newsletteru. Jasný, moje malá Chibiusa je víc než fajn, ale Black Lady je prostě Black Lady, chápeme se.

Taky jsem vzhledem k všeobecnému zájmu mého okolí konečně viděla Stand By Me, a myslím, že teď teprve na to byl ten správný čas. Teď mi to totiž přišlo, jako bychom to byly my (i když nás bylo o jednu víc, ale komu to vadí), s jediným rozdílem, že mrtvolu nahradila zombie srna. Plus jsem začala koukat i na ten Castle Rock, tak jsem zvědavá, co se z toho vyklube (Btw, jsem jediná, komu Bill Skarsgård připadá neuvěřitelně creepy, i když zrovna nemá na xichtě klauna? Ten člověk mě fakt děsí. :'D).

No nic. Původně měl tenhle článek mít mnohem větší výpovědní hodnotu, ovšem vzhledem k tomu, že mozek se mi začíná měnit na kaši a veškeré intelektuální schopnosti jsem dneska očividně vyčerpala už na devadesátiminutovce němčiny, budete se muset spokojit alespoň s tím, co z toho nakonec vzešlo. Pardon.

P.S. Fakt jsem si nemohla vybrat lepší den, než je zrovna ten dnešní, abych šla shánět do Dobrovského Poušť v plamenech. Cestu tam i zpátky jsem měla vlastně jako takový trailer. :'D
 


Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. srpna 2018 v 21:08 | Reagovat

Teď se asi roztíkáme všichni. Včera bylo u nás pětatřicet stupňů. Sranda začíná :D
Ten song si trochu vybavuju :D

2 Lucille Lucille | Web | 2. srpna 2018 v 10:53 | Reagovat

Ten gif ze Stranger Things mi zase připomněl, jak se na ně hrozně moc těším (a jak si dneska, až přijdu z práce, musím pustit ten song). Tuhle scénu mám hrozně ráda.

Já si při sledování Castle Rocku taky říkala, že Billův ksichtík je fakt neuvěřitelnej. On totiž nejen, že působí creepy i bez klauna, ale mně přijde creepy a roztomilej zároveň! :-D

Já dostala chuť se na Stand by me podívat znovu, protože už je to dávno, co jsem ho viděla poprvé a to ho vlastně v té době ještě nikdo s naší partou nespojoval. Takže by to teď mělo asi zase úplně nový rozměr. Hezčí, a co se počasí týče, tak to bude asi úplně ideální výběr. :3

Je nutný si dělat průběžně radost nějakými drobnostmi, obzvlášť když člověk neprožívá nejlepší období.. Svátek nesvátek!
A článek mi přijde na tohle vedro taky úplně v pohodě, protože ono dělat cokoliv v těhlech podmínkách chce odvahu... :-D

(PS: z pouště v plamenech chcípu smíchu :-DDDDDDd)

3 Sova přepálená Sova přepálená | 2. srpna 2018 v 11:28 | Reagovat

Bez Despacita není den! Jenom slyším ty racky a jsem zpátky v Placatý zemi. A to jsem loni tu písničku nemohla vystát. :D Občas přidávám Afromana, ale tu písničku z reklamy na zmrzlinu poslouchám asi nejvíc. Je v ní prostě taková prázdninová esence, a hodí se to i k těm současným horkům.
Ten týpek mi, stejně jako Lucce, připadá bez klaunský masky zároveň kute i strašidelně. Je to trochu matoucí. :'D
Potěšilo mě, že sis Stand by me spojila s naší skupinou. Taky jsem nás v tom tak jako viděla, ale myslela jsem si, že mi spíš jenom šibe. :D A tuhle jsem si na tebe vzpomněla v souvislosti se zombie srnou, jak jsi ji chtěla vidět, když jsem na cestě potkala půlku slepice, kterou tam asi odtáhla nějaká tvoje soudružka liška. Možná něco takovýho potkáme taky. :D
A s Gravity Falls jsem zažila podobnou zkušenost. Chtěla jsem na to kouknout před tou naší výpravou, abych se naladila na tu záhadnou vlnu, ale už to prostě nebylo ono a dost mě to mrzelo. Ale stejně je to pořád srdeční záležitost. A tu knížku si někdy seženu. Nebo třeba napíšu Santovi. :D

4 Atheira Atheira | Web | 2. srpna 2018 v 11:53 | Reagovat

Bill Skarsgård (musela jsem to zkopírovat, protože neumím napsat kroužek nad a :D) totiž typově je takový psychouš. To dělaj ty propadlý tváře a zalezlý oči... I s tím, že v některých lidech vyvolává pocit takový podivný roztomilosti. To je jasnej vrahoun psychopat. :DD

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 12:47 | Reagovat

[4]: Neboj, já to taky zkopírovala. :D Mám z něj husinu, a to jsou mi většinou tihle zvláštní ne typicky krásný týpci sympatický. :'D

6 Atheira Atheira | Web | 2. srpna 2018 v 12:58 | Reagovat

[5]: Já už jsem myslela, že umíš nějakou černou magii, že jsi to napsala sama. A ty seš nakonec taky jenom podvodnice! :D

7 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 13:00 | Reagovat

[6]: Jen nemám dostatek klávesnic, toť vše. :D

8 Lucille Lucille | Web | 2. srpna 2018 v 20:35 | Reagovat

A mně jeho příjmení připomíná něco z Pána prstenů, tak mu říkám jenom křestním.
A to zrovna umím napsat å! Tady je důkaz, napíšu ho i velký: Å !!!

9 Lucille Lucille | Web | 2. srpna 2018 v 20:36 | Reagovat

A když jsme u psychopatických ksichtů, Jonatán ho má taky, jen jinej typ.

10 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 20:58 | Reagovat

[8]: Hej ale jo, já si furt říkala, jako co to zní! :DDD

[9]: Ten mi zrovna jako psychopat nepřišel.

11 Atheira Atheira | Web | 3. srpna 2018 v 8:02 | Reagovat

[9]: Spíš má trochu vrahounskej ksicht, nevypadá úplně psychopaticky :D, ale Bill má psychoušovskovrahounskej. Je v tom malý rozdíl, člověk s vrahounským ksichtem na tebe vytáhne nůž a prostě tě zapíchne. Psychoušovskovrahounskej na tebe chvíli blbě čumí, pak vytáhne nůž, s úsměvem ti poví, že má rád koťátka, jedno před tebou zapíchne a pak zapíchne tebe. :D :D :D

12 Lila Lila | Web | 3. srpna 2018 v 12:42 | Reagovat

Jsem ráda že nejsem jediná kdo propadl Castle rocku. Bill je fajn, mě teda přijde hrozně hezkej, což možná způsobuje i to že jsem kvůli němu jednou koukala na hrozně přiblej seroš o upírech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama