Až příliš teplý Svět knihy 2018

12. května 2018 v 20:08 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
"To jsem netušila, že tolik lidí umí číst."

Můžu říct, že tahle extrémní forma návratu do civilizace z lesů byla o dost děsivější a náročnější, než jsem čekala, ale i tak to po dvou letech bylo fajn. :3



Na Holešovice jsem dorazila někdy kolem čtvrt na jedenáct, kolem jedenácté dorazil i zbytek, tedy Gabča neboli Sova přepálená, Hana neboli Atheira, Verča neboli Verity, Lucka neboli Lucille a Kvilča (se kterou jsem se už nějakou dobu potkávala na škole, ale bylo mi blbé se hlásit, protože bych vypadala jak šmírák, a tak se konečně oficiálně známe :D) a vyrazilo se vstříc davům, frontám, vedru a vydýchanému vzduchu na výstavišti.



Bez mučení se přiznám, že kromě bagety a fakt hodně dobrého ledového kafe jsem si vlastně nekoupila nic (ale nemůžete mi to vyčítat, protože jsem neodolala už před týdnem, kdy jsem si spontánně odnesla domů Renegáty a Smrtku, a Nikdyuš teprve vyjde), ale i tak jsem si nasyslila minulou Pevnost, fajnovou placku, a taky pohled s Hildou, který jsem urvala i pro Míšu. Ale nebudu tvrdit, že mě nepotěšilo, že si Gabča i na můj popud odnesla oba dva zatím vydané díly Záleskautek. :3 Kromě toho jsem zahlédla alespoň pana Viewegha, Opráski, a taky Sigmu, i když jenom na chvilku. :)

"Jé, tam nahoře jsou nějaký lidi!"
"... to jsou Rychlý šípy."




Vzhledem k tomu, že venku to sice pražilo o sto šest, ale vzduch (či spíš jeho absence) uvnitř by porazil i slona (jedno z mých nejlepších dnešních rozhodnutí bylo vzít si s sebou vějíř, prakticky jsem ho nezaklapla), potom, co jsme si všechno tak nějak oblezly, jsme větší část času trávily venku ve stínu, většinou u stanu Humbooku ... a nebo u stánku Potterfan, kde byla polovina Bradavic na stáži, včetně přítulného Smrtijeda. :D A taky nás před smrtí žízní zachránil týpek se soudkem s ciderem na zádech.

Po třetí hodině jsme se přesunuly na hlavák, kde se ještě prolezly nějaké obchody (v Tigeru - "Tady mají duhový kulky!"), a od půl čtvrté se to začalo postupně rozpouštět, až jsem v půl páté za doprovodu nádherné obrovské duhy opět z Holešovic opustila přelidněnou Prahu v autobuse notně mrtvá a vyvařená i já.

Nemůžu si pomoct, ale víkendová Praha je vážně horor. Když si vzpomenu, v jakém klídku, pohodě a míru se nesla moje poslední návštěva ve všední den, dlouho jsem se tak netěšila zpátky na své umrněné městečko jako dnes, opravdu. To ale není až tak důležité. Důležité je, že jsem vlastně letos poprvé konečně měla možnost vidět zbytek čarodějnic a že to v tomhle směru bylo alespoň za mě vážně fajn. :3
 


Komentáře

1 Lucille Lucille | Web | 13. května 2018 v 10:58 | Reagovat

Bylo to fajn. A už se tě ani tolik nebojím.. (≖‿ゝ≖)

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. května 2018 v 11:04 | Reagovat

[1]: ... to zní, jak kdybych byla nějaká mýtická příšera. ^^"

3 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 13. května 2018 v 11:53 | Reagovat

Víš co je vtipné? Že je možné že jsme se potkaly a ani o tom nevíme :D
Protože přijela na výlet moje mamka tak jsme vyrazily taky směr Holešovice a pak Hlavák a zase zpět do Stromovky :D

4 Atheira Atheira | Web | 13. května 2018 v 14:04 | Reagovat

Přítulný smrtijed? Jak k tomu pojmenování došel? :D

Ten cider mi stejně pořád je dost podezřelej a stále věřím té verzi, že do toho nachcal a pak se z povzdálí smál. :D

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. května 2018 v 15:03 | Reagovat

[4]: Jak se vtíral. :D

6 Lucille Lucille | Web | 13. května 2018 v 17:39 | Reagovat

[2]: To néé, tak jsem to zase nemyslela. :-D

7 Sova přepálená Sova přepálená | Web | 13. května 2018 v 18:48 | Reagovat

To množství lidí a vedro mě tam letos nějak hrozně vysávalo. Možná jsem si tam trochu uhnala nějaký úpal, protože je mi dneska celý den nějak divně. :'D Ale bylo fajn sejít se takhle ve větším počtu a okouknout hromadu knih. Jenom teď vážně nevím, co číst dřív. :D Ze Záleskautek jsem zatím přečetla první kapitolu a hned jsem si je zamilovala, večer si zase kousek přečtu. A navíc mají krásně heboučkou obálku, tu musím pořád ošmatlávat. :D

8 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. května 2018 v 21:29 | Reagovat

[6]: Tak to můžu klidněji spát. :D

[7]: Taky jsem to teď nějak nedávala, obzvlášť po tom týdnu na dovče. Tak to jsem si díkybohu jenom trochu připekla ruce, další úpalovou zkušenost bych po loňsku měla velmi nerada. :'D Jsem fakt hrozně ráda, že se ti Záleskautky líbí minimálně tak, jako mě. :3 Já dneska začala číst Smrtku a řeknu ti, je to ještě kontroverznější maso než Bez šance, ale zatím je to fakt hodně skvělý.

9 stuprum stuprum | Web | 14. května 2018 v 17:24 | Reagovat

Není nic hezčího, než když blog spojí skupinku dívek a obtíží jejich líčka spokojeným úsměvem. :)

10 Míša Míša | 20. května 2018 v 14:55 | Reagovat

Koukej přiznat kdo tě k Záleskautkám přivedl 😂😀😀

11 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 20. května 2018 v 16:13 | Reagovat

[10]: To už jsem uvedla v jinym článku a nerada se opakuju. ˇ3ˇ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama