Týden jarní povelikonoční

8. dubna 2018 v 10:22 |  Herald z roku 2018
A že byl vážně doslova jak malovaný. ♡ I když si na šeříky a sakury budu muset ještě nějakou dobu počkat, vzduch už začíná vonět přesně takovým tím správným způsobem. Navíc mi v současné době noru krásně provoňují hyacinty v barevné škále od bílé až po světle fialovou, a i když zbytek rodiny nadává, že je to cítit u dveří do bytu, já si chrochním blahem. Taky dneska konečně zasadím tu zelenou chobotnici, která před nějakou dobou bývala tímhle krasavcem, aby mě svou krásou mohla oblažit i příští rok. :3



Sice to není úplně správné, aby člověk odhodil zimní kabát a přešel rovnou na krátký rukáv (ačkoliv jsem si ve středu myslela, že to bude jen na koženou bundu, ale i v té mi bylo vedro), ale po tom divně nicotném období je to doslova balzám na duši. Dokonce jsem konečně vytáhla ty nové jarní (protože jsou slaboučké) retro džíny a lá Barb a bylo mi pochváleno, že mi to dneska sluší. Takže mám nový oblíbený kus oblečení.

První povelikonoční němčinu jsem navíc měla protekčně v hlavním lázeňském domě, protože v naší třídě bylo nějaké výběrko či co. Měla jsem to tedy i s malou prohlídkou v němčině a viděla, jak moc pokročili se stavbou. V lázních totiž místo starého mrňavého bazénu budují komplex, kde budou bazény hned dva a ještě i přístupné veřejnosti. Jediné mínus je, že hotovo by mělo být až v září a o Lázeňské bude tedy lázeňská ulička zjevně pořád neprůchozí (a nechci si ani představovat, jak moc to zahustí ty dvě paralelní průchozí cesty kolem ^^") ... ale nebudu stahovat kalhoty, když je brod ještě tak daleko. Cestou zpátky jsem si v tom nádherném počasí ještě snad po sto letech koupila teplou lázeňskou oplatku do ruky, mou nejoblíbenější oříškovou sypanou, a jako bych se vrátila do dětství. Úplně jsem zapomněla, že tyhle čerstvé oplatky jsou jednou z nejkrásnějších věcí na tom, že jsme lázeňské město.

Taky byly (když nebudu počítat tu lednovou, kdy sněžilo a do toho se blýskalo) dvě první pořádné bouřky, a hlavně ta první, po té extra teplé středě, stála fakt za to, Thor zjevně přes zimu načerpal sílu. No a jelikož bylo krásné počasí hlášené i na víkend a Radka mě nahlodala s tím, že chtějí grilovat, navrhla jsem, abychom Velikonoce s babčou spojili prvním letošním pečením buřtů na zahradě, a jen se modlila, aby ta předpověď skutečně vydržela. Jakkoliv blbě to možná bude znít, fakt už jsem na ty sluneční paprsky byla doslova nadržená. Počasí mě vyslyšelo, a tak jsme včera obědvali na ohni pečené buřtíky ve společnosti kosin, drozdíků (kteří tedy, hlavně, co se týče kosin, nadávali jak špačci, co že se jim tam vůbec dovolujeme lézt) a rozkvetlých narcisů, hyacintů a modřenců. Navečer jsem tedy byla notně ogrilovaná, a to nejen kouřem, ale i tím sluncem (aneb první humroidní červeň už na začátku dubna, letošek má fakt grády!), ale hrozně spokojená a šťastná. Fakt už jsem to potřebovala jak koza drbání.


Po dlouhé době mám pocit, že mě počasí zase nabíjí pozitivní energií a dobrou náladou (ke které ani nepotřebuji někoho dalšího), tak jenom doufám, že tenhle hezký pocit vydrží co nejdéle. (◡‿◡✿) Hodně jsem četla (konečně jsem dočetla ty Monster High knížky, co jsem si před Vánoci nasyslila v Levných knihách, a taky jsem přečetla The Hazel Wood, který se mi líbil skutečně moc) a hodně jsem přemýšlela ... a došla jsem k závěru, že až moc dlouho jsem nechala definovat svůj život ostatními, přesněji řečeno, myslela jsem si, že bez nich je můj život neúplný a při všem na ně pořád brala ohledy. Začala jsem si věci plánovat sama, bez toho, abych přemýšlela nad tím, jestli s tím druhá strana náhodou nebude mít problém, a je mi o dost lehčeji. Už to nenechávám na ostatních, už si to zařizuji sama a když se někdo chce připojit, beru to jako takový milý bonus. K tomu, abych byla schopna samostatně existovat, přeci nepotřebuji ujištění od někoho dalšího. Jen je trochu škoda, že mi to došlo až takhle pozdě. Ale jak se říká, lepší pozdě než později.
 


Komentáře

1 Lila Lila | Web | 8. dubna 2018 v 13:57 | Reagovat

Jsem ráda že je hezky už i u tebe. To opékání u ohýnku zní skvěle. U nás by nás sousedi asi sežrali sami :D jak by jim to vadilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama