Spring and chill

29. dubna 2018 v 21:20 |  Herald z roku 2018
Věřím, že rozhodně nejsem jediná, kdo má zážitky, měsíce, období a podobně asociované a spojené s různými vůněmi. A jelikož končí vlastně první úplně celý jarní měsíc, proč si ten jeho závěr nezhodnotit třeba zrovna tímhle způsobem?

Jak tedy voní konec letošního dubna?


Přesně takový pocit nejen vnitřního, ale celkového klidu, jaký z toho obrázku cítím, dokonale charakterizuje tenhle týden


Konec letošního dubna totiž kromě svobody a zážitků (viz předchozí dva články) voní jako rozvetlé šeříky, které mi jednak proudí oknem dovnitř a aktuálně je mám i na parapetu ve váze, ale také jako knížky. Povedlo se mi dočíst Tell the Wolves I'm Home, z knížek, co jsem si před týdnem přivezla od Míši, krásně severskou komixovou jednohubku Agnes a sedmý host (jehož autorka by letos měla být na Světě knihy, pokud se nepletu) a A Court of Thorns and Roses (jakkoliv dlouho jsem byla předpojatá a skeptická, tak mě jarní a jiní vílové dost bavili a příště si hodlám vypůjčit oba dva zbývající díly >:3) a taky dvouapůltou část mé milované série Lhář - Machinomania, která mi opět ukázala, proč že tu sérii mám vlastně tak ráda (ta úžasná politická nekorektnost a nevhodný humor, ach :D). Na Mou Lady Jane a Call Me By Your Name, kterého jsem se konečně dočkala, se teprve chystám, ale to mě neodradilo od toho, abych si s nimi udělala pěknou fotku. :3



Konec letošního dubna voní jako začátek druhé řady The Handmaid's Tale, která zůstává větná standardu, který nastavila řada první, a i když mě sledování opět děsí, svírá a skutečně fyzicky bolí, v celé své děsivé kráse zůstává mou oblíbenou noční můrou.

Konec letošního dubna voní vynikající dvacetidekový, který jsem prachsprostě sežrala celý tatarák s čerstvě udělanými topinkami s česnekem, na který jsem už takovou dobu měla hroznou chuť a na kterém jsme v sobotu večer byly s Kyoko a Sayou. Vůbec to byl hrozně fajn večer, který mi připomněl staré dobré časy, a upřímně už se, i když bych to nerada zakřikla, fakt těším, až se už prakticky za chvilku vydáme směr Brno na Animefest.

No a jestli počasí dá i nadále, tak úplný konec letošního dubna nebude vonět škvařící se čarodějnicí, nýbrž poctivým na ohni pečeným buřtem na zahradě, kam se hodlám vydat hned po němčině.


Konec dubna tedy voní takovým klidem, pohodou a úlevou, v jaké jsem snad ani nedoufala, a o to vděčnější za ně jsem. A myslím to zcela vážně a upřímně.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 30. dubna 2018 v 0:38 | Reagovat

Máš příliš hezký život, když cítíš růžovou! :)

2 Atheira Atheira | Web | 30. dubna 2018 v 8:49 | Reagovat

Ten obrázek je ztělesnění mého aktuálního pocitu. Vždycky mě všechno s podobnou atmosférou a vyzařující takový klid strašně přitahovalo a fascinovalo. V poslední době cítím, že ty dny přesně takové jsou. Že i ve mně je ten klid a vyrovnanost, co jsem vždycky obdivovala na některých věcech kolem a snažila se toho dosáhnout.

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 30. dubna 2018 v 9:10 | Reagovat

[2]: Pocit za všechny prachy, fakt že jo ... teď ještě, aby vydržel co nejdéle. :)

4 Sova přepálená Sova přepálená | Web | 1. května 2018 v 20:02 | Reagovat

Ten obrázek mám už dlouho uložený v počítači a občas na něj fascinovaně hledím, je úžasně relaxační. A kdybych měla růžový vlasy, jsem to teď vlastně přesně já, s čajem mezi kytkama na balkoně. :D Akorát ten klid mi trochu chybí. Někam se zatrousil, ale on se zase objeví. A taky mi chybí taková ta vrtulka do větru! :D

Jsem ráda, že se ti Tell the wolves I'm home nakonec líbilo. Taky se mi do toho nejdřív nedařilo začíst a dlouho jsem si říkala, že to není tak skvělý, jak všichni tvrdí, ale ke konci jsem to pak pochopila. Taky mi připadalo zajímavý, že to tu homosexualitu řeší tak nepřímo, asi i jiným způsobem, než většina knih s tou tématikou, a přitom na tom ten příběh vlastně staví. Bylo mi pak jasný, že ti tu knížku musím dát, že to budeš mít asi podobně. :)

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 1. května 2018 v 20:32 | Reagovat

[4]: Já mám právě pocit, že jsem ho kdysi zčořila od tebe, ještě, když jsi byla na blogu. :D Strašně se mi líbil a teď přišla jeho chvíle.

Mě tedy ze začátku i dost štvala June. ^^" Ale ano, to, jak jsi to popsala, je přesně to, proč je ta knížka i mezi dalšími s obdobnou tématikou tak výjimečná a proč je ve výsledku tak moc silná. Je úžasná a fakt jsem hrozně ráda, že je součástí mojí knihovny. C:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama