Čas pádí jako jelen byvší do zadele střelen

15. dubna 2018 v 16:10 |  Herald z roku 2018
Když končil minulý týden, který byl skutečně konečně jarní a energií nabíjející, z toho, který končí teď, jsem měla takový nepříjemný pocit v žaludku, jaký ostatně vždycky mívám, když mám před sebou nějaké vyřizování (které upřímně řečeno fakt nesnáším). A vida, nakonec se ukázalo, že návštěva v bance a všechny další pochůzky, které se přímo mě netýkaly, totiž pár návštěv u doktorů a pár obědů mimo, byly lehká brnkačka oproti tomu, s čím jsem se začala s odpuštěním srát už minulou neděli - třináctistránkový překlad obchodních podmínek neboli odborných právnických pindů, u kterých člověk musel nejdřív půl dne luštit jen to, co tou větou na pět řádků chtěl básník vůbec říct v originále. Skutečně, ať už jsem předtím psala cokoliv, tak takhle odpornou, pomalu postupující a totálně deptající práci jsem ještě v životě nedělala ... a vím jistě, že už něco takového v životě dělat nechci. Ještě by mi měli připlatit za celkovou újmu, kterou mi ten hnus způsobil, fakt že jo. Ale na druhou stranu, jestliže mě to nezabilo (což bych si asi všimla, i když, s ohledem na AHS, jeden nikdy neví), tak mě to zřejmě posílilo (protože na to, že se mě to pokusí zabít znovu, nechci ani pomyslet :'D). A taky jsem měla letos první točený falický symbol (ehehe, ne, nedám si s psychoanalýzou pokoj, prostě ne 8D), vanilkovo-jahodový a moc dobrý, yay! A taky jsem viděla první rozkvetlou sakuru, takový ten nejranější druh s jednoduchými květy, ne ten, co vypadá jak růžový chmel. :3


Ano, tak nějak si teď připadám ... jak kdybych celý týden nedělala nic jiného. No rest for the wicked, was it?


Z toho, co jsem uvedla, tedy vyplývá, že ať už byl tenhle týden nádherný, co se počasí týče, byla jsem donucena strávit ho primárně pracovně (navíc, k teď už správnému zapojení brzd na Raptorovi jsme se dostali až dneska a ještě nemá nafouknutá kola, takže zatím smolík). Proto jsem šťastná, že alespoň po psychické stránce jsem si mohla trochu odpočinout teď o víkendu (kdy byla máti na dámském víkendu, a tak jsme tu s tatíkem hospodařili sami ... ne že by už zase nebyla práce, to je, ale až do pátku a ať už je člověk sebevětší workoholik, odpočívat je třeba, protože pak by se mu mohlo stát, že padne na držku v ten nejméně příhodný moment, a to skutečně nechci) a taky jsem se konečně podívala na Call Me By Your Name aneb další část z mých teplých zásob, které jsem ještě neviděla (aneb mohli jste si všimnout nahoře). V pátek mi Book Depository konečně odeslalo jeho knižní předlohu, kterou jsem se v pondělí konečně rozhoupala objednat, a nejradši bych byla, abych ji už zítra hezky měla ve schránce, jak moc se na ni těším. ♥ A taky jsem konečně dokoukala druhou půlku Altered Carbon. Líbí se mi, jak základní premisou obrovské spousty sci-fi pořád zůstává, že jedna dysfunkční rodina doslova rozesere veškeré osídlené světy. :D

Asi jsem se teď zase dostala do období, kdy si vystačím sama a nějak nemám úplně akutní potřebu s někým komunikovat (a výjimečně mi ani nevadí, když nikdo nekomunikuje se mnou). A jelikož mi v plné parádě začala jarní anime sezóna, ani mi to nějak netrhá žíly. ^^ Kromě pár úplných novinek jsem se totiž konečně dočkala úplně nové řady s úplně novými krásnými barevnými chlapci v příšerných oblečcích aneb Binan Koukou Chikyuu Boueibu Happy Kiss! (ujeté parodie na mahou shoujo jsou prostě můj jam, o čemž ostatně svědčí i to, jak moc jsem nadšená z Mahou Shoujo Ore :D), ale taky Full Metal Panic! Invisible Victory (které pořád vypadá úplně stejně jako předchozí řady a mám z toho strašnou radost) a především Steins;Gate 0, tuturuuu~! Okarin a squad jsou zpět, stejně úžasní jako předtím, a už jenom první díl mě usvědčil v tom, že tohle bude zase stát za všechny uhryzané prsty a vytrhané vlasy. *-* Prostě ten starý dobrý mátový šuk, na který jsme zvyklí (holky, říkám to správně? :D).


Za týden se chystám zase jednou za Míšou neboli slečnou Tyrkysovou, vrátit už přečtené knížky a zase si nějaké z její rozsáhlé knihovny na čtení nasyslit, ale především po sto letech do kina, na Ready Player One. Knížku mám hrozně ráda, takže i když se na to fakt hodně těším, pořád mi někde vzadu v hlavě hlodá takový malý strach, že budu nakonec třeba fakt zklamaná ... ale tenhle boží remix, který jsem poslouchala snad celou tu část pátku, kterou jsem byla doma, mě nahypoval tak, že víc už to snad ani nejde (mimochodem, věnujte pozornost tomu, jak moc mimo proporce má chlapec pravou nohu :D)


Ale víkend, ten je ještě daleko, a já si chci ještě v klidu užít těch pár hodin, které z toho aktuálního zbývají ... a taky se pokusit uhnat naší jedinou normální nájemnici, abych si mohla nechat udělat klíč k ustájení Raptora. A taky se podívat na ty první dva díly nového Legiona, které zatím stihly úspěšně unikat mé pozornosti.

Tak čus. Zase někdy.
 


Komentáře

1 Atheira Atheira | Web | 15. dubna 2018 v 16:43 | Reagovat

Mně přijde, že ta noha je jen blbej optickej klam, kdy je useknutá v tak blbým místě, že vypadá delší než ve skutečnosti je. :D Protože předpokládám, že ji má ukousnutou hnedka v kotníku, kousek pod koncem toho obrázku bude příčka. Kdyby se tam postavil oběma nohama, budou obě dlouhý úplně stejně. :D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 15. dubna 2018 v 16:45 | Reagovat

[1]: Jasný, ale vypadá to prostě hrozně vtipně. :D

3 Kadet Kadet | 15. dubna 2018 v 23:22 | Reagovat

Na RPO jsem byla v úterý a musím říct, že se mi to líbilo. Ale šla jsem na to s tím, že je to od předlohy dost jiný. Ale myslím, že to Spielberg udělal pěkně :)

4 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 16. dubna 2018 v 8:39 | Reagovat

[3]: S tím tak nějak počítám, ale těším se. :)

5 Sova přepálená Sova přepálená | Web | 16. dubna 2018 v 10:26 | Reagovat

Zrovna nedávno mi tenhle remix doporučilo youtube, a od té doby mi tu taky často vyhrává. ^^ Ale Playera jsem neviděla a ani se nechystám, chtěla bych si nejdřív přečíst knížku, ke které jsem se za celou tu dobu, co vyšla, ještě nedobrala. Mám v plánu jí ulovit na Světě knihy a přečíst dřív, než půjde fil někde, ehm, legálně zakoupit. Chtěla bych taky jednou znát předlohu dřív než film, moc často se mi to nedaří.
Jak přišlo jarní počasí, taky mě nejak opustily pocity opuštěnosti a potřeby komunikace, a že mě ke konci zimy hodně trápily. Asi na to mezi těmi kvítky a zpívajícími ptáčky nějak není místo. Je to docela úleva. ^^"

6 Lila Lila | Web | 16. dubna 2018 v 12:52 | Reagovat

Tak překlad práva musí být fakt něco, ono i v češtině jsou úžasné perli jako pachtýř atd. Na Ready player one se stále chystám na knížku a knihovna na mě pěkně prdí :D

7 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 16. dubna 2018 v 16:45 | Reagovat

[5]: On už jde, ale zrovna v tomhle případě ta shitská kinoripová kvalita fakt ne-e, i když jsem měla nutkání, hezky si počkám na plátno. >:3 Ale počítám, že teď po filmu jí zas bude všude plno, takže určitě ulovíš. :D Ale inspirovalas mě, stáhla jsem si pdfko a rozečetla The Lovely Bones, nějak jsem buď nevěděla nebo zapomněla, že to má knižní předlohu.

To mě trápí většinu času, ale jaro má zjevně nějakou kouzelnou moc hodit mě do takového příjemného mamvpičismu ... čarovné období. :3

[6]: Byla to skutečně soda pravá kalifornská, jak v angličtině, tak v češtině ... teď ještě, aby mi to zaplatili, a už se k tomu nehodlám vracet. To víš, teď je kolem toho zas humbuk, tak se nemůžeš divit. :D

8 Verity Verity | Web | 17. dubna 2018 v 23:03 | Reagovat

Call Me By Your Name ♥♥♥♥♥♥♥ (Já jsem do toho příběhu, jak knižního, tak filmového - toho dost možná hlavně - zcela zamilovaná.)

9 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 18. dubna 2018 v 20:19 | Reagovat

[8]: Plně chápu, je to kouzelné, naprosto. ♡

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama