Arktický týden v Lidlu

3. března 2018 v 16:43 |  Herald z roku 2018
A že ta Sibiř, kterou nám sem Rusáci poslali, byla na můj vkus skutečně až moc mrazivá. Ale alespoň bylo krásně, tolik slunečných dní vkuse za sebou už dlouho nepamatuji (i když jsem měla pocit, že to sluníčko v mrazivých dnech ze mě tu energii spíš vysávalo, než aby mi ji dodávalo) a když se dostatečně nabalíte, mráz není až takový problém. Když jsem psala kamarádce do Anglie, hlásila, že tam mají sněhovo-mrazovo-vichřicovou kalamitu a že předchozí den pět hodin nešel proud. Můžeme být rádi, že to u nás byl jenom ten mráz.



Dneska, poprvé tenhle týden, rtuť teploměru vylezla nad nulu. Sice jenom jeden stupeň, ale vylezla a já už zase začínám cítit jaro. I to dnešní sluníčko už je takové pozitivnější. Konečně se mi tak podařilo sundat z oken zbytky zimní výzdoby, vločky a tak, a místo nich instalovat kuřata, zajíce, vajíčka a tak, prostě velikonočně-jarní věci. Myslím, že dnes i premiérově zapálím tu velkou svíčku s vůni jabloňových květů a frézie, v tom mrazu bych si připadala trochu jako schizofrenik. Tahle svíčka byla pro Ježíška stejně kauf, nedávno jsem ji zkoušela hledat na netu a její ceny začínaly na minimálně o stovku víc, než za kolik ji měli v Levných knihách - a přitom to není žádný šunt. A taky mi pokvete vánoční kaktus. Kvetl i před Vánoci a mám takový pocit, že má chudák trochu krizi identity a nemůže se rozhodnout, jestli chce být vánočním nebo velikonočním ... a tak je obojím. Asi mám doma bi kaktus.

Únor byl nakonec, i přes všechny ty chřipky a podobně, vlastně docela fajn (ještě aby nebyl, křečku, když ti část lednového výdělku odešla na Popky, že jo ... ale ty plné knížkové poličky teď vypadají tak krásně a díky Sailorkám i pěkně barevně ♡), jen strašně rychle utekl. Do letošního března vkládám velké naděje. Ten loňský totiž byl, kvůli nervům s dopisováním a odevzdáváním diplomky a začínajícím nejkratším a nejhektičtějším zkouškovým obdobím, poměrně hodně stresující a pořád mám pocit, že jsem si ten loňský začátek jara nedokázala pořádně užít (to už je fakt pomalu jak válečné flashbacky, jaj). I proto je pro mě takovým zadostiučiněním, že právě v březnu, tedy měsíci, kdy to loňské finále martyria neboli honby za magisterským tituleškem začalo, budu mít promoci. Ode dneška přesně za čtyři dny (dali nám to vědět přesně dva týdny předem, ale proč někam spěchat, že, hlavně chill ... díkybohu, že nepatřím k lidem, kteří by na sebe nemohli vzít jedno společenské oblečení dvakrát, vždycky si vzpomenu na jednu pindózní bývalou spolužačku, která na tu hodinu u maturity musela mít šaty za nevím kolik litrů). I když už ta radost není taková, jako na tom začátku září (ono půl roku je půl roku), tak se těším. Bude to zase jednou den věnovaný skutečně mě, ale hlavně to bude konečně skutečně finální uzavření celého toho kruhu. Tak jen doufám, že bude alespoň trochu hezky a už nebude mrznout, protože bych tam skutečně nerada klepala kosu. Potom bude ples, zelenočtvrtkové zelené pivo, Velikonoce, bude o hodinu déle světlo a snad už konečně opravdové jaro.

Proto doufám, že letošní březen bude snad alespoň trochu o něčem jiném. Snažím se v to věřit. (◡‿◡✿)


Ale teď už mě omluvte, stahuje se mi tu nový pubertální Disney počin o zombie, který nutně potřebuji vidět. Z čistě vědeckého zájmu, samozřejmě.
 


Komentáře

1 Lila Lila | Web | 4. března 2018 v 8:55 | Reagovat

Tak hlavně že jsme mrazivý týden přežily. Tady občas nedojel bus tak sem šla přes kilák pěšky a to si člověk řekne Brno
Jsem mo  ráda že už to máš s promocí dobrý a dali vědět. Jo ta tvoje spolužačka jsem ssi taky jenom já je kupuju v rámci svého rozpočtu :D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 4. března 2018 v 9:41 | Reagovat

[1]: Ona se prostě jen potřebovala všem pochlubit, že na to má, no. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama