Poznej zákulisí blogování

22. ledna 2018 v 20:27 |  Challenges accepted
Zjistila jsem, že na tuhle výzvu od Canli se chystám už od listopadu (shame on me). A tak jsem si řekla, že by možná nebylo tak úplně od věci se k tomu konečně rozhoupat, když už jsem se na to tehdy rozhodla vrhnout.



1. Jak jsem začala psát blog?
Založila ho tehdy má velká kamarádka, měl být naše vlastní společná země. Kamarádství z různých důvodů moc dlouho nepřežilo, už roky spolu nejsme v kontaktu a v první chvíli jsem vážně uvažovala o tom, že tehdy pár měsíců starý Underland smažu. Za pár měsíců to bude osm let, kdy jsem se místo toho přizpůsobit Underland tak, aby mi vyhovoval, a jsem velmi ráda, že jsem si to tehdy pořádně rozmyslela a že jsem ho tehdy nesmazala.

2. Proč píšu?
Protože nemám sociální život. :D Ale ne, to zas není tak úplně pravda. Píšu proto, abych ze sebe dostala věci, které ze sebe jednoduše dostat potřebuji (v dobrém i špatném slova smyslu) a které se mi lépe sdělují prostřednictvím napsanýcn písmenek než vyřčených slov. Nebo které třeba z nějakého důvodu nikomu konkrétnímu říkat nechci. A také proto, abych měla někde zaznamenané vzpomínky a zážitky. Dalo by se tedy říct, že blog je pro mě jednak psychoterapeut, jednak vzpomínkovník a jednak místo, kde můžu s ostatními vesele fangirlit nad tím, co mám ráda.


3. Kdo je můj oblíbený autor?
Jedním z lidí, kterým zůstávám věrná už několik let, je Dan Brown, se všemi knihami, které se týkají Roberta Langdona. Jeho spojení konspiračních teorií s existujícími místy a památkami je mi stále velmi blízké a velmi milé. Mezi mé další oblíbence patří třeba Ian McEwan (i když jsem k němu potom, co jsem prakticky celý loňský rok trávila zahrabaná v Betonové zahradě při psaní diplomky, trochu ztratila cestu ... ale úplně stejné to bylo po bakalářce, která se pro změnu týkala Pokání), z těch trochu vzdálenějších u nás podle mého názoru nedoceněný Yasutaka Tsutsui a z těch klasičtějších je to třeba Edgar Allan Poe.

4. Jaká je moje oblíbená kniha?
V poslední době hrozně ráda jen tak listuji Justýnkou a asistenční jednorožec od Kateřiny Maďarkové. Poprvé jsem ji doslova zhltla v pozdním jaře loňského roku a pořád zůstává jednou z nejkouzelnějších a nejkrásnějších knížek v mé knihovně. A mají na tom obrovskou zásluhu nádherné ilustrace Lény Brauner.


5. O čem píšu?
O všem, k čemu mám co říct. Nebo co mě jednoduše nějak zajímá nebo baví. Kdysi jsem spravovala vyloženě tematický blog, ale došla jsem k závěru, že mě takové škatulkování a psaní jen o jediném určitém okruhu poměrně dost omezuje. Underland je od začátku takovou směskou mých názorů, zálib, zkušeností a v neposlední řadě vzpomínek. Ráda se občas probírám archivem, abych zjistila, jestli z toho samého dne mám třeba nějaký článek roky zpátky, jak jsem ho tehdy prožívala a jak moc se to změnilo od toho, jak ho prožívám teď. Tyhle nostalgické výlety jsou občas i celkem přínosné. :)

6. Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?
To se nedá tak jednoduše zobecnit. Někdy jsem článek schopna dát dohromady během pár minut, jindy mi tu "hnije" v Rozepsaných třeba i několik měsíců, než se dostanu do té správné nálady, abych mu dala takovou formu, u které se nebudu muset později chystat za hlavu s tím, na čem jsem asi jela, když jsem ho psala. Samozřejmě se tahle doba liší i podle tématu článku a aktuálním zaujetím nad tímto tématem.

7. Už jsem někdy měla spisovatelský blok?
Hodněkrát. Už jsem si ale za ta léta přišla na to, že když to zkrátka nejde, je lepší přestat hypnotizovat ten blikající kurzor, vykašlat se na to a jít dělat něco jiného. Některé věci, jako jsou třeba právě i nápady nebo inspirace, se nedají uspěchat. Až nastane ten správný čas, tak přijdou samy, aniž by je člověk ze sebe vehementně nutil.

8. Jaká je moje oblíbená citace knihy?
"Pořád váhám, jestli mám zabít sebe nebo všechny kolem." - Will Grayson, Will Grayson
Tenhle citát stále dost věrně popisuje některé mé chvíle. ^^"

9. Ví moje rodina/přátelé o tom, že píšu? Ne - proč ne? Ano - podporují mě?
Vzhledem k tomu, že jsem dost lidí, které považuji za dobré přátele, poznala právě díky blogu, ano, někteří vědí. A ti, co nevědí, to ani vědět nepotřebují, protože pro mě nejsou tak blízcí. Co se týče rodiny, táta před pár lety nějakým mě stále záhadným způsobem můj blog objevil a i když by se ve mě v tu chvíli (vzhledem k některým tématům zde prezentovaným) krve nedořezal, dokonce mi mé elektronické děťátko i pochválil. Definovala bych to tedy tak, že nějaké povědomí o tom, že něco jako blog mám, rodina má, ale dál se o to nezajímá. A mě to tak vyhovuje.

10. Označuji se ráda za blogera?
Nad tím jsem upřímně nikdy nějak moc nepřemýšlela. Ale že bych to o sobě musela psát do každého bia, to se taky říct nedá.

11. Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?
Počítá se jedna stoletá, silně subjektivní parodie na Pána prstenů, která nikdy nespatří světlo světa, protože je v ní až moc citlivého materiálu? Pokud ano, tak ano, ehm. A pak taky bakalářka. A diplomka. Jinak mám akorát svůj Psací koutek, s obsahem něčeho, co by se při troše dobré vůle dalo považovat za povídky.

12. Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako bloger?
Neopakovat se. Vzhledem k tomu, že jenom tady na Underlandu píšu už pěknou řádku let, občas mi dělá problém přijít s nějakým trefným názvem článku, protože se mi stává, že se mi v archivu v některých letech sejdou dva články se stejným názvem. Ale samozřejmě se to netýká nejen názvů článků, ale také jejich obsahu. I když si myslím, že vzhledem k tomu, že za tu dobu se mi některé zájmy stihly poměrně dost markantně proměnit, zatím se mi s tím daří bojovat celkem úspěšně.

13. Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?
Když má člověk nápad a čas ho zrealizovat. S tím už se dají udělat divy.

14. Co mi blogování dalo a vzalo?
Vzalo mi asi především čas. Ne že bych blogování považovala za nějakou ztrátu času, kdyby ano, asi bych to logicky nedělala, ale to je tak jediné, co mě napadlo. Sice jsem totiž schopná napsat lecos, ale určité osobní údaje a věci si před širou blogovou veřejností pořád radši nechávám pro sebe, případně pro ty nejbližší, které znám i v reálu. Dalo mi naopak prostor, který můžu považovat za takovou svou internetovou svatyni, a také spoustu skvělých lidí, které jsem díky blogování poznala. :3


Zahrajeme si takovou hru, jmenuje se Najdi blogerku *pokerface*

15. Moje oblíbené blogy, které čtu
Především Atheira, Lucirä, Sova přepálená a Verity. Spousta blogů, které jsem měla skutečně ráda, už není moc aktualizovaná nebo není aktivní vůbec. Časy se holt mění.
 


Komentáře

1 Sova přepálená Sova přepálená | Web | 26. ledna 2018 v 19:30 | Reagovat

Napadlo mě, že kdyby na té fotce byla Lara, mohla bych říct, že ta jediná není blogerka, ale pak jsem si vzpomněla, že vlastně taky měla blog. :D A jak jsem se na tu fotku tak zaměřila, zase jsem se smála tomu, jak jsme tam tři tmavovlasý s brýlemi a Hana chudák takový vetřelec. :D
Tenhle dotazník se mi líbí. Dlouho už jsem nic takového nevyplňovala, tak si to možná vypůjčím. :)

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 19:36 | Reagovat

[1]: Je to Zmijozel, ten je vždycky vetřelec! :D
Klidně si vypůjč, zlobit se nebudu, právě naopak. :)

3 Atheira Atheira | Web | 27. ledna 2018 v 7:21 | Reagovat

[1]: Zvláštní, jak je ten vesmír magickej. Zrovna nedávno jsem nad tím psím blogem přemýšlela, že jsem mu mohla zkusit věnovat víc pozornosti. :D

Toho vetřelce vám nedaruju! :D

4 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 27. ledna 2018 v 10:14 | Reagovat

[3]: To máš za toho pana Umbridge, víš?

5 Atheira Atheira | Web | 27. ledna 2018 v 16:45 | Reagovat

[4]: Vidělas, jak to bylo růžový? Co jinýho by to bylo než pan Umbridge? :D

6 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 27. ledna 2018 v 17:20 | Reagovat

[5]: Jako jo ... ale stejně! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama