Čtení o hrách zábavné i z pohledu nehráče

24. srpna 2017 v 16:08 |  (Ne)zaujaté "recenze"
Je to trošičku paradox, vzhledem k tomu, že jediné hry, které jsem na počítači jakože fakt pravidelně a s nadšením hrála, byly (kromě piškvorků a lodí a ponorek, to se snad ani nemůže počítat) starý dobrý rozpixelovaný Doom (ty názvy jednotlivých levelů a úplný ending mě pořád nutí k úsměvu) a The Sims 2 (jednička mě s tím minimem možností úprav tolik nebavila, ale dvojka, jó, tam už jsem si mohla udělat sebe a spoustu dalších reálných lidí a jet stylem každý s každým :D), že právě o těch dnes už retro počítačových hrách, arkádách, ale všech těch MMORPG a hrách obecně celkem ráda čtu.

A tady jsou tři tituly, o které bych se s vámi chtěla podělit.

(Radujte se, Saku má konečně námět na nějaký solidnější článek)



Tak jdeme na to:

Erebos (Ursula Poznanski)


Jednoduché - na jedné londýnské škole začnou mezi studenty kolovat tajemné balíčky, no a jednoho dne se jeden z těch balíčků dostane i k hlavnímu hrdinovi. Balíček obsahuje DVD s počítačovou hrou, která mě osobně stylem i principem připomínala World of Warcraft (se kterým jsem taky jednou měla tu čest, při jedné z večerních seancí s Kyoko): fantasy svět, ve kterém si vytvoříte svou postavu jako příslušníka jedné z nabízených ras, s čímž se také spojují určité schopnosti a dovednosti, plníte úkoly, sbíráte itemy, vylepšujete si svou úroveň, a tak. Hra je to strašně super, napínavá a navíc neuvěřitelně inteligentní. Jenže, je tajemná jako hrad v Karpatech a kdo by snad chtěl porušit její pravidla a třeba o ní i mluvit, toho čeká trest. Na druhou stranu je schopna až záhadným způsobem, pokud děláte všechno, jak máte, vám splnit i vaše nejtajnější přání. Zdá se totiž, že tahle hra o vás tak nějak ví úplně všechno. A z úkolů ve hře se postupně začínají stávat také úkoly v realitě ... což, přiznejme si, začíná být už víc než znepokojivé. O co tedy hře vlastně jde a dá se to vůbec nějak zastavit?

Erebos byl mou vůbec první knížkou s herní tematikou, kterou jsem ulovila za pár korun v Levných knihách po úspěšné společenkovědní bakalářské státnici. A i když jsem si byla vědoma toho, že jsem skutečně nikdy žádný pařan nebyla, byla jsem z ní nadšená. Ona totiž Ursula Poznanski ve svých knihách umí fakt skvěle budovat atmosféru, kdy fakt nevíte, co na vás bude čekat, ale nedokážete se odtrhnout a musíte číst dál. Vtáhlo mě to víc, než jsem čekala, a rozhodně nelituji její koupě.

×××

Ready Player One (Ernest Cline)


Nacházíme se v ne až tak vzdálené budoucnosti, kdy to s naší každodenní realitou vypadá ještě bídněji než teď, a proto lidé doslova utíkají do systému OASIS fungujícím na principu virtuální reality, kde můžete doslova všechno, o čem byste si v reálném životě mohli leda nechat zdát - není tedy nezvyklé, že váš virtuální život je nestrovnatelně bohatší než ten skutečný, spíš naopak. A přesně někde v tomto systému jeho poměrně výstřední autor charakteristický svou posedlostí starými počítačovými hrami, arkádovkami a pokulturou obecně, před svou smrtí ukryl velikonoční vejce a s ním i celé své dědictví, které má ale sakra velký počet nul - jediné, co musíte udělat, je s pomocí nápověd najít a získat tři klíče, odemknout tři brány a dostat se k pokladu. A když se po letech marných pokusů desítek lidí našemu hlavnímu hrdinovi povede rozluštit první nápovědu a získat první klíč, začne teprve pořádná mela ... někteří lidé se totiž při honbě za velikonočním vejcem nebojí jít přes mrtvoly, natož podvádět.

Ready Player One jsem si pro změnu z Levných knih nechala v prvním vydání se sympatičtější obálkou (jednak měla příjemnější barvy a jednak víc připomínala Space Invaders) nenávratně vyprodat, tak jsem bohužel musela sáhnout už po tomhle ... na druhou stranu, je to alespoň hardback, takže víc vydrží, když už nic. Nechala jsem si ji nadělit k loňským narozeninám a během asi dvou dní jsem ji měla přečtenou, protože mě to bavilo tak, že jsem se nedokázala odtrhnout. Říkejte si co chcete, ale na Ernestu Clineovi je prostě vidět, že je to zažraný geek každým coulem, protože s tolika (mě známými) popkulturními odkazy a atmosférou osmdesátých let v jedné jediné knížce jsem se ještě nesetkala. A byla jsem nadšená, nadšená a ještě jednou nadšená. Když se tam totiž objevuje tolik věcí, které znáte a třeba máte sami rádi, nemůžete dělat nic jiného než se u čtení co chvíli neušklíbat. Navrch jsem strašně zvědavá na filmovou adaptaci, které bychom se měli v blízké době konečně dočkat.

×××

Armada (Ernest Cline)



Co kdybyste jednoho dne za oknem vaší školní třídy zahlédli mimozemskou loď, která vypadá úplně stejně jako jedna z těch, které prakticky co večer likvidujete ve vaší oblíbené hře? Co kdyby se vám během jednoho jediného dne totálně převrátil váš do té doby poměrně nudný a monotónní život a vy zjistili, že vaše oblíbená hra není jen tak obyčejná hra, nýbrž dobře maskovaný bojový simulátor potichounku polehounku připravující obyvatelstvo na invazi vetřelců? A co když prakticky veškerá sci-fi tvorba někdy od sedmdesátých let byla vlastně přesně cílenou podprahovou propagandou? Protože ona ta invaze je ale sakra skutečná a trvá už pár desítek let. A vy máte nyní možnost bránit naši matičku Zemi proti skutečným emzákům ve skutečných dronech a stát se skutečným hrdinou. Jenže ani tohle ještě nejsou všechny díly skládanky ...

Když mi k svátku Dobrovský nadělil 15% slevy, neváhala jsem a vydala jsem se ji uplatnit, protože co si budeme namlouvat, knížek není nikdy dost. Původně jsem šla pro něco úplně jiného, což se mi ale v policích nepodařilo najít ... a pak mi zrak zajel na pár výtisků Ready Player One, za kterými se těsnaly dva výtisky od stejného autora v obdobném stylu, o jejichž existenci jsem do té doby neměla ani tušení. Ovšem po zběžném pročtení anotace jsem měla jasno a Armada odcházela se mnou. Na rozdíl od Ready Player One se jedná o skutečně čistokrevné sci-fi odehrávající se v současnosti, kde se to různými mechami jen hemží, ale i tak se nám dostane té mnou očekávané porce na starší popkulturu, za což jsem byla víc než vděčná. Kdybych to měla srovnat, tak Ready Player One se mi pořád líbilo o něco víc, ale i tak koupě rozhodně nelituji. Když vám ke čtení prakticky celou dobu v hlavě hraje v knize zmiňovaný soundtrack sestávající se převážně i z vašich oblíbených písniček, nemá to absolutně chybu. ;)

×××

A co vy, máte s některou z těchto knížek zkušenosti?
Povídejte, přehánějte! :)
 


Anketa

Co byste tu rádi viděli?

Obrázky 5.3% (28)
Povídky 10.2% (54)
Názory, ostatní texty 24.4% (129)
Víc anime 6.6% (35)
Něco jiného (napište do komentů) 3.6% (19)
Je to fajn tak jak to je teď 49.8% (263)

Komentáře

1 Kate Kate | 24. srpna 2017 v 16:32 | Reagovat

Ready Player One mám doma už šíleně dlouho, ještě jsem se k ní nedostala, ale chci to brzy napravit :D :) netuším proč to odkládám, když jsem na tu knížku zatím slyšela jen samou chválu.

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 24. srpna 2017 v 18:00 | Reagovat

[1]: Všechno chce svůj čas. :) Ale určitě se na ni někdy vrhni, za mě rozhodně stojí za to. ;)

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 25. srpna 2017 v 13:20 | Reagovat

Ready player one mám už pár let v knihovně právě z Levných knih. Kdysi jsme to s bráchou četli na přeskáčku (nahlas jsme si předčítali), ale pak jsme toho nechali a ani jeden z nás se už k tomu nevrátil. S tím, že se hodlám k té knize jednou vrátit (ale až v září, rozhodla jsem se totiž měsíc nečíst knihy)
Jinak já na hry taky moc nejsem. The Sims 2 k těm se vracím ráda (hraju od 14 let, co jsem základní disk dostala k narozeninám) a kdysi jsem hrála hry co jsme měli ještě na starém Windows 2000. Ale to je tak asi všechno :)

4 Lila Lila | Web | 25. srpna 2017 v 14:12 | Reagovat

Ready Player One bych hrozně chtěla přečít, ale u nás v knihovně je beznadějně rozpujčený. Mě bavily vždycky všemožný i brakový hry na našem starém stolním počítači s 98 widowsem.

5 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 27. srpna 2017 v 14:38 | Reagovat

Ready Player One mám přečteno. Spíše na popud kamarádky než, že by jsem si to chtěla přečíst sama od sebe :D Ale kupodivu mne to bavilo :)

6 Kirachan Kirachan | E-mail | 31. srpna 2017 v 8:44 | Reagovat

Erebos mám doma pořád nasyslený a ještě jsem ho nepřečetla. ^^; Tenhle týden mi v práci začlo volnější čtecí období, tak díky za připomenutí, na co se pak můžu vrhnout.
Asi se dneska mrknu, jestli v Levných knihách mají Ready Player One, nalákala jsi mě. :)

7 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 31. srpna 2017 v 9:09 | Reagovat

[6]: Silně o tom pochybuju, že by tam ještě byl, je to už pár let zpátky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama