Příhodně před státnicemi aneb Noc kostelů 2017

9. června 2017 v 22:22 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
I letos, už potřetí, jsem se rozhodla nenechat se ochudit o večerní návštěvu kostelů, i když jenom na chvilku.



Stejně jako poprvé, i letos celé věci předcházela schůzka ohledně tábora, takže jsme se s mamkou srazily až v sedm a tradičně nejdříve zamířily do Beuronské kaple v prostorách mého středoškolského působení. Letos to ovšem uvnitř vypadalo spíš jako na staveništi, neb konečně začala rekonstrukce (a za tři roky by prý mělo být hotovo) a dřevěné lešení nahradilo klasické kovové. Tak jsem zvědavá, jak se zadaří, protože jestli se zadaří, tak to bude vážně nádhera.

Dále jsme klasicky pokračovaly na Zámecké náměstí, do románské krypty (kde bych s chutí nakopala jednoho malého blbečka a jeho neméně blbého mladého fotra), zámeckého kostela Povýšení svatého Kříže a kostela svatého Jana Křtitele. V prvním zmíněném pravoslavném kostele jsme si, taky už tradičně, zapálily dvě svíčky (tentokrát hlavně pro štěstí), a od mladého kněze, který víc než kohokoliv připomínal Ovčáčka (ale on za to chudák nemohl) jsem se dozvěděla, že svatý Clary z Dalmácie, jehož ostatky jsou v kostele uloženy (interně mu říkám prostě mrtvolka) se stal patronem lázeňství proto, že ho zaživa uvařili v horkém oleji, což mi přijde jako hodně černý humor, ale budiž. :'D

V druhém zmíněném kostele hrál jakýsi mladík fakt nádherně na varhany, slezly jsme dolů do krypty, kde jsou zbytky rakví a jejich příslušenství, a u oltáře si mohly zblízka prohlédnout předměty používané při bohoslužbách (což jsem vážně ocenila, protože k takovému kalichu na mešní víno a tak se jen tak běžně nedostanete), a taky jsme přispěly k něčemu, co mě osobně velmi zaujalo, protože by se to dalo využít jako krásný projekt do Občanky (aneb Saku se učí na státnice i v terénu). Aneb napište na lísteček, co pro vás znamená rodina, a nalepte jako cihličku. Samy jsme přispěly alespoň čtyřmi.


Plus jsem si ještě při odchodu sáhla do svěcenky, abych se ujistila, že ještě není tak zle. Neuhořela jsem, takže zjevně ne. No a tím pro mě, se čtyřmi razítky, letos Noc Kostelů skončila, neb další dva otevřené kostely u nás byly trochu mimo pěší dosah a motlitebny mě až tak nezajímají. Ale i letos jsem ráda, že jsem si tu chvilku udělala. Člověk nemusí být věřící, aby dokázal ocenit krásu architektury a výzdoby. Nebo aby jednoduše dokázal prokázat trochu úcty a tolerance.


P.S. Letos jsem nefotila, protože by to byly zase stejné fotky jako vloni, takže pokud si to chcete doplnit o vizuál, můžete nahlédnout do loňského reportu.
 


Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 10. června 2017 v 15:39 | Reagovat

To znie zaujímavo, asi si si to aj užila, však? :) Ten posledný obrázok je krásny.

2 Lucirä Lucirä | Web | 12. června 2017 v 10:36 | Reagovat

Přijdu si tupě - Nevím proč a jak, ale nějak jsem vůbec neměla o této události páru... Což je škoda, protože bych vůbec nebyla proti návštěvě nějakého kostela. Podle mě mají takovou zajímavou, zvláštní atmosféru a svoje kouzlo. :-)

3 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. června 2017 v 11:17 | Reagovat

[2]: Koná se to každý rok, vždycky takhle začátkem června, a to celorepublikově, takže si na stránkách stačí najít kraj a otevřené kostely v okolí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama