Analyse this, Freud

24. dubna 2017 v 15:11 |  Herald z roku 2017
Víte, co je moc fajn? Když se vám noc před obhajobou diplomky týkající se psychoanalýzy zdá, že vás přijímají do špitálu (přesněji řečeno na pakárnu), protože jste se neúspěšně pokusili zabít se přerušením krční tepny. Dokonce si pamatuji i to, že to bylo v Plzni.

Analyse this, Freud.


Musím se na to zase někdy podívat. Teď to budu vnímat jako ještě větší haldu než předtím.

Vstávala jsem v půl sedmé, notně mrtvá, ale alespoň do sluníčka, když už nic. Podobně jako u bakalářky, i tady na mě po příchodu a při pohledu na nástěnku čekalo velmi milé překvapení v tom znění, že jdu na porážku zase první. Odchytla si mě moje vedoucí s tím, že moje oponentka nedorazí, protože se jí to kryje s nějakým důležitým doktorským seminářem v Praze, takže tam místo ní bude tajemnice, která je dost velká pohodářka, což mě trošičku uklidnilo. Když jsem ovšem do toho upraveného resource roomu vlezla a hezky uprostřed uviděla velkokněžnu, opět mi začal stoupat Termix do krku (víc jsem do sebe ráno nedostala) a ten velmi nepříjemný pocit, že každou chvíli buď potupně vrhnu nebo se skácím k zemi se vrátil.

Co vám budu povídat, nervózní jak prase jsem byla (ono o lecčem vypovídá už jenom to, že když mi minulou neděli dorazil mail od vedoucí s jejím posudkem, asi dvě hodiny jsem se odhodlávala a psychicky posilňovala ho otevřít), mám pocit, že můj mluvený projev se v tu chvíli nacházel asi na úrovni I am a potato (do anglistických státnic s tím fakt musím něco udělat) a sama velkokněžna, která tradičně rýpala a celou dobu se tvářila, jak kdyby mě nejradši zaživa stáhla z kůže, tomu taky moc nepomáhala. Měla jsem připravených šest A4 stran vysvětlující podklady a náměty, kterých se mi od vedoucí a oponentky dostalo, z toho se dostalo asi na dvě věci a to ještě jenom hodně okrajově.

Když jsem odcházela a čekala, až se poradí a řeknou mi konečný verdikt, na férovku říkám, že už jenom z toho, jak mile velkokněžna působila, jsem byla přesvědčena o tom, že mi to nedá. Fakt už jsem s tím začínala být vnitřně smířená, takže když mi pak za všechny řekla, že i přes všechny ty věci, které nebyly úplně ideální (no shit, Sherlock, jsem si toho zcela bezpečně vědoma a vím, že je to moje blbost, že jsem to prakticky napsala za zimní zkouškové, tedy za nějaké dva měsíce, a nezačala už dřív), to tedy obhájené mám, a napřáhla křídlo k potřesení, ten obrovský balvan v žaludku byl najednou pryč.


Jak ze mě postupně vyprchal adrenalin, čím dál víc si připadám jako zombie, navrch s ukrutnou bolestí hlavy. Další část státnic by mě podle všeho měla čekat za měsíc. Jedno je však jisté - dneska už nebudu dělat absolutně nic. Už mi z psychoanalýzy a McEwana jde hlava kolem (počítám, že to dopadne stejně jako s Pokáním, to jsem od bakalářky už taky nečetla, enough for a lifetime) a myslím, že na to mám nárok.
 


Anketa

Kolik let vám jest?

1-10 2.1% (17)
11-15 25.6% (209)
16-18 14.1% (115)
Od 19 výš 58.3% (477)

Komentáře

1 Lila Lila | Web | 28. dubna 2017 v 9:00 | Reagovat

Jsem moc ráda že se ti tak daří se všemi věcmi ve škole. Já mám pocit že už mě z bakalářky a spíš toho všeho kolem ní klepne. Mimochodem ten gif je boží.

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 9:40 | Reagovat

[1]: Držím palce. Ono u těch tun sraček, kterými se teď musím probírat ke státnicím, upřímně taky moc není o co stát. ^^"

3 Kirachan Kirachan | E-mail | 29. dubna 2017 v 22:45 | Reagovat

Gratuluju! :)

4 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 15:41 | Reagovat

[3]: Děkuju. ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama