Tak trochu chcípácký Silvestr 2016

1. ledna 2017 v 14:23 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
Letos konečně zase jednou vyšel Silvestr příhodně na víkend, takže jsme se s dámami mohly slézt a oslavovat. ^^ Bohužel nás tak nějak víceméně všechny skolila nějaká choroba, ale i přes to ... je prostě fajn trávit poslední den roku s někým, koho máte rádi a kdo pro vás něco znamená. ♥



Jelikož Sayu skolila migréna, rozvoz Žofií se oproti původnímu plánu asi o hodinku a něco protáhnul, nicméně někdy po půl šesté jsem naskočila do Žofie, kde už seděl i zbytek osazenstva, neboli kromě Sayi ještě Kyoko a Kachna, a po šesté (poté, co jsme naší vahou plus paklem Coly lehce převážily výtah, ehm) už jsme v Sayině bydle prováděly lehce adrenalinovou manufakturní výrobu Guacamole. Adrenalinovou proto, že polovina těch zelených šmejdů se prakticky nedala oddělit jednak od pecky a jednak od slupky. >:D

*o prskavkách*
"Já mám delší!"
"Tedy, nečekala jsem, že někdy dojde na poměřovací debatu ... "




A abychom nebyly jak u Suchánků, k výrobě jsem samozřejmě popíjely, letos bílý rum s Colou (tedy, někteří měli rum s Colou, někteří Colu s rumem).

*chrchly-chrchly* RINHARU *chrchly-chrchly*


Když hrubá síla zvítězila a dobrá věc se podařila (a to tak, že velmi, pořád nechápu, kde Hanyuu vzala, že avokádo chutná jak hovno), šlo se naposledy v tomto roce ježit, hezky pod stromečkem. :3


A takovéhle boží věci byly naježeny mě - krásný pastelový plameňáčí diář na letošek, konečně můj vlastní blbuvzdorný vějíř, abych ho Kyoko nemusela permanentně krást, šnečí klipsíky na papír, psí peněženčička na drobáky (nechte mě žít v domění, že je to Makkachin, ano), svíčka ve skle vonící po zeleném čaji, pro změnu sklenice plná sladkého zobání (Ježíšci si zjevně myslí, že jsem málo tlustá. :D Nebo spíš vědí, že budu potřebovat obalovat nervy.) a obří růžový shaker na Matchu i s náloží pytlíčků uvnitř. :3 Tak holky doufám, že i vám se dárečky líbily, snad jo. :>


Poté se samozřejmě průběžně pilo, požíralo ovocné Mochi, které přivezla Kyoko, projížděly se cosplay fotky (a já na příští rok konečně zrealizuji myšlenku vytvořit kalendář z těch nejjetějších cosplay fotek, které se mi kdy povedlo zachytit) a notnou chvíli se kravilo u Ozmy, dokonce na velké obrazovce. :D


Musím přiznat, že konkrétně tento počin mě doteď úspěšně míjel ... a pořád nějak nevím, co si o něm myslet. ^^" Tohle je asi fakt to nejdivnější, co jsem zatím viděla.


Dále se požíralo Guacamole, někteří pařili se Sayiným Makotem, někteří matlali sushi a někteří hráli Dobble neboli ochinchina. :D Kromě Dobble jsme čas do půlnoci strávili ještě hraním boží hry s názvem Krycí jména, která se točí kolem toho, abyste kontaktovali všechny své agenty, které znáte právě jen těmi krycími jmény, dřív, než soupeř, a taky klasického Alias.

"Takže, jde to na dvě ... Asie."
"Afrika!"
"... ne."






Sperma bez prezervativů


Před půlnocí jsme si nalily čerstvou dávku našeho pitiva (neb kdo potřebuje bublinky), zachumlaly jsme se, abychom nezmrzly, a přesunuly se na balkon, kde jsme vesele prskaly prskavky, pozorovaly ohňostroj, ze kterého díky inverzi a mlze nebylo vidět ani hovno (takže spíš nepozorovaly), a já si novoročně přiťukla i se Sayiným Jirkou, takže ještě jednou, vítej, první novoroční nový člověče. ^^ A za jeden z nejkouzelnějších okamžiků vůbec považuji ten, když jsem lezla z balkonu zpátky dovnitř, kde z dáli znělo právě jím na housle hrané Auld Lang Syne. :333

"ZAČÍNÁ ROK 2017!"
"DRŽ HUBUUU!"


Již v novém roce jsme ještě pokračovaly s Alias (a kreslení ropné skvrny nebo pantomimou předvést senát byly jedny z nejlepších věcí ever :D), Kachna si pak odešla lehnout, my s holkama jsme si ještě daly jedny Střelené kachny, a v půl třetí, kdy už se mi nemoc rozjela krásně naplno, jsem nebyla schopna ničeho než si jenom v rychlosti odlíčit obličej z xichtu a ukrutně nekvalitním a nedostatečným spánkem naspat nejdřív tři hodiny a pak ještě další dvě ... a už před osmou ranní vzhledově i pocitově připomínající tu nejodpornější zombie být schopna jenom zírat do té mlhy a námrazy, co se mezitím venku udělala.


Když se tak nějak postupně vykolébal i zbytek, posnídaly jsme čajík, zbytky sushi a nějaké to cukroví, Saya mi nabalila ještě krabičku Guacamole s sebou, zahrály jsme si další boží hru, kde se pro změnu dávají a rozdávají dárečky (a tak mám alespoň tip pro další Vánoce - Saya dostane větrnou elektrárnu a Kyoko nekonečnou sušenku), a někdy po jedenácté nás, oživlé mrtvoly, Saya Žofií rozvezla domů, abychom zase mohly šířit nákazu i jinde.

S čistým svědomím můžu říct, že takhle blbě mi na Nový rok snad nebylo ani tehdy, kdy jsem vypila fakt leccos. Navíc mě poslední dny toho závěru loňského roku kromě nemocné zanechaly zklamanou, osamělou, smutnou a naštvanou, takže děkuju. Děkuju nejen za dárky, ale především za to, že jsem s vámi mohla být. ♥


Zčořeno Kyoko
 


Komentáře

1 Kirachan Kirachan | E-mail | 1. ledna 2017 v 14:37 | Reagovat

Přeju všechno nejlepší a hlavně zdraví do nového roku. Snad se z nemoci brzy dostaneš.
Ještě teď se po Silvestru cítím jako chodící zombie a chci si dát na nový rok poslední díl Yuri!!! on Ice, který jsem si šetřila na speciální příležitost. :D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. ledna 2017 v 11:05 | Reagovat

[1]: Začínat rok s YoI mi přijde jako velmi dobrý nápad, schvaluju. ^^

3 Kirachan Kirachan | E-mail | 3. ledna 2017 v 9:21 | Reagovat

[2]:Už to mám zkouknutý a vypadalo to, že bychom se mohly dočkat druhé řady. Budu v to doufat. :)
Rok jsem začala sledováním anime a čtením mangy, tak jsem zvědavá, jestli budu otaku po celý rok. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama