Srpen 2016

(End of) Summertime Sadness

31. srpna 2016 v 16:40 Herald z roku 2016
Tak tu máme poslední srpen ... a s ním i narozeniny mých milovaných fiktivních dvojčat, jen s tím rozdílem, že letos už by slavila sedmnáctiny ... to to letí. :'3


V tomhle období na mě zákonitě padá velmi nemilá nálada a i když tohle léto rozhodně nebylo takové, jak jsem si ho plánovala a představovala, musím konstatovat, že ten srpen byl nakonec docela fajn. :> (ačkoliv jsem se po Nacáku, který tak nějak beru jako právě konec léta, chtěla pomalu přeladit na podzimní vibes, ale třicítky venku si řekly NE :'D) Jen mě tedy poněkud mrzí, že celý červenec, kdy jsem neměla do čeho píchnout a prakticky jenom dřepěla doma, se vůbec nic nedělo, a teď najednou, když už ten čas prostě tolik není (a bude to jenom horší), se toho najednou vyvalí mraky. I z toho pramenil ten poměrně silný pocit odstrčenosti a naštvanosti na celý svět, ve kterém jsem se posledních pár dní solidně plácala. A když se k tomu přidají další zdravotní komplikace v rodině a skutečnost, že jsem tu zase jen sama se svými myšlenkami, opravdu nebylo o co stát. Ale vypadá to, že už je to o něco lepší.

Na jednu stranu se na podzim neskutečně těším, protože padající barevné listí, dýně, voňavé svíčky, Halloween a AkiCon, na který jsem letos obzvlášť nahypovaná, protože budou Mystery Twins (jen tedy musím sehnat vestu), ale na druhou stranu se netěším, protože s ním zase přichází spousta povinností, vyřizování a starostí, o čemž jsem se ostatně přesvědčila už dneska, neboť (kvůli dementním požadavkům velkokněžny, která mě opět sere a to jsem ji dobré tři měsíce neviděla) sháníme se spolužajdou flek na praxi, na první škole nás s Občankou slušně poslali do háje a ze druhé školy nám pro změnu ještě nikdo neodepsal, takže bomba, opravdu. Navrch jsem udělala tu osudovou chybu a podívala se předběžně do STAGu, co že mě ten další semestr bude čekat ... and I wasn't dissapointed, prakticky všechny přednášky ze společného základu, tedy především z kateder psychologie a pedagogiky, jsou buď v sedm večer nebo v sedm ráno. Prostě, kdo dá v zimním semestru Psychopatologii od šesti večer? Jedině psychopat.

No nic, doufám, že vy jste si letní volno užili, pokud jste nějaké měli, a já se jdu zase zaměstnat, protože když mám co dělat, nemám čas fňukat a přemýšlet nad blbostmi. ;)


Pentagramček - Kamarát

30. srpna 2016 v 9:55 Gramofon Underlandu
Na tenhle klenot jménem Pentagramček jsem přišla díky letošnímu AMV Peklu. A musím říct, že "Satanistický pop pre malé deti" je silně návykový. :D


Kapesní slovníček liščích pojmů č. 4

27. srpna 2016 v 20:46 Různé texty
Vidíte to ... uplynuly čtyři roky a já mám urgentní potřebu podělit se s vámi o dalších pár (doslova) termínů, které vám pomohou porozumět tomu, co mi v té mé makovičce šrotuje.


Kuramění - Jakákoliv činnost vykonávaná na zahradě, ať už sázení, okopávání, zalévání či sklízení. Pokud kuramíte, tak se zkrátka hrabete v záhoně a děláte s všemožnými kytičkami.

Dipperování - Jakákoliv činnost vykonávaná v lese, jejíž účinnost se násobí, pokud při ní máte na hlavě kšiltovku s modrým voňavým stromečkem do auta. (Pozn. autora - do činností vykonávaných v lese se řadí i satanistické rituály či jiné pokusy o přivolání přirozené či nadpřirozené havěti)

Mutti Makrela - Představitelka jisté poměrně rozlehlé a významné evropské země, která dosrala i to, co strýc Adolf nestačil.

Karifotr - Genderová variace na karimámu neboli karimatku

Aaand ... that's all Folks!

Extrémní conování aneb jsou ty bojové podmínky skutečně nutné?

27. srpna 2016 v 13:39 Různé texty
Jelikož se nám teploty opět vyšplhaly do poněkud nechutných výšin, došla jsem k závěru, že nastala ideální doba pro tento článek, který nosím v hlavě už od Nacáku. A abyste mi náhodou nechtěli tvrdit, že o tom nic nevím, spočítala jsem to - od roku 2010 jsem se zúčastnila nějakých dvaceti conů plus otačích akcí, a v naprostém minimu případů jsem měla zařízené přespání mimo. Takže ano, zkušeností s tím mám habaděj.

Když jsem jela na svůj první AkiCon, která navíc v té době ještě byl pouze v sobotu a neděli, táhla jsem s sebou krosnu. Ano, kvůli jedné noci krosnu plnou zcela zbytečných věcí. Za ta léta a zkušenosti se mi už podařilo počet nutných věcí vychytat a na cony trvající od pátku do neděle jezdím se svým malým kufříkem na kolečkách (který většinou pojme i nafukovacího karifotra), spacákem přes rameno a jedním příručním zavazadlem, kam se mi zatím v naprosté většině případů vše potřebné a nutné, jako například čisté oblečení, hygienické věci a podobně, bez problémů vešlo. Co mě ale stále nepřestává fascinovat jsou jedinci, kteří na třídenní con dorazí pouze s malým baťůžkem (takovým tím pytlíkem, nejlépe) a s tím tam fungují. Pokud se opět ještě jednou vrátím k letošnímu Nacáku, ta dvojice vedle nás, o které jsem se již jednou nepříliš lichotivě zmiňovala, kromě toho, že většinu conu trávila chrápáním na holém lině pouze přikrytá jedním spacákem, celé tři (a podotýkám, že dva skutečně slunečné a teplé) dny fungovala v jednom oblečení, ponožky a podobně nevyjímaje. Zkrátka, v čem celý den byli, v tom i zalehli, a další den to samé. Nehledě na to, že chlapec si za celý con ani nesundal boty, což jsem nakonec vyhodnotila jako jedinou pozitivní věc. :'D #nožkasmraďoška

Ano, chápu, že někteří lidé se určitě nepotí tak, jako já (tedy jako dveře od chlíva) a nemají tedy každý večer potřebu jít se složit a hodit komplet do pračky, ale ... tohle mi zkrátka přijde trošku, trošičku, hodně nechutné. Nehledě na to, že ... zkoušeli jste někdy spát v džínech? Já ano, jednou. Na jednom Anime Jikanu, kdy jsem po noci strávené na židli měla někdy v pět ráno už tak mrtvá záda, že jsem věděla, že jestli si alespoň na chvíli skutečně nelehnu, tak umřu, takže jsem se nasoukala do spacáku tak, jak jsem byla. Ty dvě hodiny byly jedním z nejhorších rozhodnutí mého života a tuhle formu Očistce upřímně nechci už nikdy zažít.

Netvrdím, že na conech, pokud tedy přespáváte na místě, ty tak trochu bojové podmínky nevládnou vždycky - stačí zajít někdy v sobotu na dámské záchody, kde velmi často potkáte umyvadla ucpaná různobarevným chuchlem vlasů z deseti různých paruk plus zasraná od nejrůznějších líčidel a vyplavené kabinky, kde se někdo zjevně pokoušel spláchnout do Tajemné komnaty, jinak si to vysvětlit nedokážu. I tak je ale tenhle poměrně nepěkný fenomén, kterému je tento článek věnován, ve finálních hodinách conu na většině lidí nejenom vidět, ale především cítit. A věřte tomu, že při tom počtu lidí to příjemné skutečně není.


Drazí otaci a jiné cony navštěvující bytosti na bázi uhlíku, alespoň nějaká základní hygiena by přece snad měla fungovat pořád, ne? Nejsme přece zvířátka. ;)

Ještě jednou supernaturálně

25. srpna 2016 v 12:54 Epické výroky
"Teď si vem, že 49. řada SPN se bude odehrávat v pečovateláku, kde už tou dobou Sam s Deanem stopro budou, 50. se bude odehrávat v posmrtném životě, protože už tam nezbyde nikdo živý, 51. v Nebi, kam se jich polovina vytřídí, 52. v Pekle, kam se vytřídí ta druhá polovina ... a pak Castielovi natočí vlastní spin-off."

~ seriózní zamyšlení plynoucí z anotace přednášky Jak fanoušci mění tvář (nejenom) anime ~


Nejhorší na tom je, že mi to fakt přijde jako dost reálná skutečnost. Takže, pokud na to ještě koukáte ... good luck. :D

Všechna yaoi klišé v jednom

24. srpna 2016 v 8:45 Odkazy
Klenot objevený díky přednášce o yaoi vykopávkách na letošním Natsu, který skutečně kouzelným a neuvěřitelně vtipným způsobem glosuje všechna yaoi klišé, na které jste kdy měli(y?) možnost narazit. :D



Nacák sem, nacák tam aneb čtvrtý retro NatsuCon 2016

21. srpna 2016 v 21:04 Historie conů, slezin a jiných akcí
I'm back, bitches! And it was totally worth it!!! I když teď ze všeho nejvíc připomínám oběť PDS a jenom čekám, kdy se začnu rozpadat. Asi už jsem na dvě noci na zemi prostě fakt moc stará. :'D


Uzavření jedné etapy mého dětství aneb o devatenáct let později

17. srpna 2016 v 18:11 (Ne)zaujaté "recenze"
A že s Harrym Potterem jsem notnou část mého dětství skutečně prožila, poté, co jsem mu ještě na základce, v době, kdy byly na světě (alespoň v našich luzích a hájích) zatím pouhé čtyři díly a v kinech zrovna premiérovala Tajemná komnata, docela solidně propadla. Bylo mi tedy jasné, že v mé knihovně skončí i Cursed Child, otázkou bylo pouze to, jestli se mi skutečně chce ještě měsíc čekat na český překlad ... a asi si můžete domyslet, jak to nakonec dopadlo, že. ^^"


Outcast

15. srpna 2016 v 17:30
Zase jednou staré dobré maloměstečko kdesi v Americe, zase jednou starý dobrý exorcismus, zase jednou stará dobrá posednutí lidí démony, nebo spíše radši entitami, u kterých vlastně nikdo pořádně neví, co jsou zač a jestli se opravdu jenom snaží přežít nebo jestli mají se svými hostiteli v plánu něco mnohem méně ušlechtilého, a chudák hlavní hrdina, kolem kterého (a jeho rodiny a blízkých, bohužel) se to všechno od začátku evidentně nějak točí a který k tomu přišel jako slepý k houslím. Stručně řečeno, Outcast má všechno, co jsem v několika posledních sériích SPN už dost citelně postrádala. Plíživá a tíživá atmosféra, hudebně naprosto dokonale creepy opening, ze kterého jsem měla husí kůži u každé epizody ... ale taky spousta nezodpovězených otázek, na které bych skutečně velmi ráda odpověď dostala, a proto doufám v další sérii. >:3



Squad Yourself

15. srpna 2016 v 11:10 Kreativně-grafický koutek
To jsem takhle včera večer s Rulandským šedým koukala na Suicide Squad ... and I did a thing! :D


Nejteplejší den v roce aneb Prague Pride 2016

13. srpna 2016 v 19:21 Historie conů, slezin a jiných akcí
Již podruhé na pochodu hrdosti, protože loňský rok ve mě zanechal nesmazatelný dojem a chuť účastnit se i nadále. A opět na začátek posloužím transparentem, který mě zaujal - "Penis nebo vagína, my jsme jedna rodina."


DJ Ozma - Masurao

12. srpna 2016 v 11:25 Gramofon Underlandu
Bez Ozmy by totiž nebylo léto. ;)


Double rainbow over everything

10. srpna 2016 v 18:18 Herald z roku 2016
Jak tak koukám, můj návrat se nesetkal s nějakým přílišným nadšením, i když jsem nečekala v nějaké zázraky ... skutečností je, že mi ten tábor doopravdy chybí. Chybí mi každodenní buzení, protože ani s budíkem jsem letos nějak nebyla schopna se sama z té postele vyhrabat, chybí mi pomlouvání těch, co si to zasloužili, chybí mi brouzdání se lesy, a co vám budu povídat, dost mi chybí i ta má shoťata, jejich obdivování kouzelné čepice, jak mi holky ukazovaly svoje plyšáky, když jsem jim byla zhasínat a přát dobrou noc, jak mi Haribo při prodírání se větvemi radil, kudy mám jít, nebo jak mi nabízel k ochutnání malinovku nebo horkou čokoládu ... sečteno a podtrženo, je mi fakt smutno a připadám si šíleně prázdná. :( A to podzimní počasí, co je venku, k tomu taky zrovna dvakrát nepřispívá.

Nicméně, celý tenhle týden je zkrátka ve znamení Pride a proto jsem se rozhodla udělat si ho tak teplým, jak to jen půjde.


Hned zčerstva jsem si obohatila knihovničku o nově vyšlé (a ihned po příjezdu z tábora objednané) Nedej se, na které jsem se těšila už asi měsíc a které jsem včera stihla úspěšně dočíst (a samozřejmě o něj obohatit i svůj článek týkající se hřejivých knižních titulů). Byla jsem (a vlastně pořád jsem) neuvěřitelně nadšena, protože Simon s Bazem jsou zkrátka precizní skořicové rolky, a taky proto, že se mi dostalo poděkování od samotné autorky, z čehož jsem ráno měla doslova druhé Vánoce a byla solidně naměkko (a samozřejmě jsem si to musela dostatečně zdokumentovat, abych měla památku). :'333


Dneska jsem se pro změnu mrkla na Looking: The Movie, který taky stihl vyjít během mé nepřítomnosti a který uzavřel již dále neprodloužený seriál ... a co si budeme povídat, naměkko jsem z toho byla taky, dost.

Zkrátka, těším se na sobotu, a to velmi (takže doufám, že se nic nepokazí). Do té doby se tu budu dál schovávat se svou jednookou múzou a snažit se ignorovat mentorské kecy a rozvíjení úvah o mé budoucnosti (které ale to, co bych chtěla já, vůbec nezahrnují) ze strany rodičovsta, po kterých se mi skutečně velmi stýskalo. -_____-

Táborová fotodokumentace

7. srpna 2016 v 8:51 Vše kolem Tweedledee
Tož jak jsem slibovala, tak činím. Užijte si krasojízdu. ;)

(neoznačené fotky jsou od Kyoko)

Kytlické lesní divadlo


Letošní dipperování

7. srpna 2016 v 7:06 Dary pro královnu
Mít kreativní přátele, jako jsou třeba Lowrýna a Kadet s Ryuki, je zkrátka nesporná výhoda. :'3



Na šrot z Kovošrotu

6. srpna 2016 v 20:09 Historie conů, slezin a jiných akcí
Did you miss me? Admit it, you missed me. (¬‿¬)

Tak mě tu po čtrnácti dnech pilného dipperování zase máte v plné parádě. ^^ A že to bylo dipperování vskutku fyzicky, ale především psychicky náročné, protože ony dva týdny na jedné budově s jednapadesáti shoťaty nejsou žádný med. :'D