Červen 2016

Moje ovesná

29. června 2016 v 13:01 Vychytávky
Myslím, že zrovna o téhle kaši od Semixu už musel slyšet asi každý, ale což, v téhle rubrice se nesnažím dělat nikomu reklamu, zkrátka jenom píšu o věcičkách, které mi nějakým způsobem zpříjemňují či zjednodušují život. ;)

S mamčou si o víkendu k snídani rády dáváme ovesnou kaši, takže většinou máme doma zásoby těch bez palmáče od Emca, Bona Vity a podobně. Čím se ale takhle kaše od těch běžných instantních liší? Tím, že obsahuje (údajně) 10% chia semínek (chčia semínek podle mého tatínka ^^"). A je vážně moc dobrá, ani není nijak přeslazená, jak některé bývají. K dispozici jsou dvě varianty - s brusinkami a kešu nebo s borůvkami a syrovátkou, a vynikající jsou obě. Jen škoda, že se prodává jen po jednotlivých porcích a ne třeba v balení po třech nebo čtyřech.

Poprvé jsem na ni narazila před nějakou dobou v letáku z Lidlu, kde ji mít měli, ale důchodci či fanatičtí zdravožrouti ji zjevně vykoupili. Mamce se ji nakonec podařilo vyhmátnout někde v drogerii, jen si tedy nejsem jistá, jestli to byl Rossmann nebo DM. Každopádně, mám pocit, že i v tom Lidlu se jednou za čas vyskytne a co jsem koukala, sehnat se dá i na netu.

Je to zkrátka fajn chutná snídaně, která je navrch ještě hotová během chvilky. :)


One does not simply escape from Mordor

25. června 2016 v 17:28 Herald z roku 2016
Posledních pár dní, co se počasí týče, bylo skutečně výživných.

Ilustrační záběry:


Už ve čtvrtek večer, kdy jsem se nedobrovolně vydala do té výhně na schůzku ohledně tábora, jsem dávala velký pozor, abych se nevznítila, včera to bylo ještě výživnější a dneska dopoledne tedy vůbec nejvýživnější. Navrch k nám ještě včera večer šli známí, neb se slavily tety a taťkovy narozeniny a Brexit. A Saku samozřejmě nenapadlo nic lepšího, než se v tom vedru pořádně nasosat hezky studeného červeného a zřídit, jak zákon káže. A aby toho nebylo málo, jako zlatý hřeb večera se mi ještě podařilo strhnout roletu z okna, když jsem se ji pokoušela stáhnout a vylítla mi z ruky (a doteď se divím, že nic nerozflákala, neshodila žádnou kytku a ani nespadla rovnou do svíčky ... a přežila a dokonce stále funguje). Jsem zkrátka nepoučitelná. :'D


Takže, když si spojíte prakticky probdělou noc (jednak kvůli tomu nechutnému vedru a jednak vínu proudícímu v žilách), kdy jsem myslela, že už se snad svléknu i z kůže, navíc bez rolety, takže už v pět tady bylo světlo, parádní kocovinku a nechutně parné dopoledne, je dnešek prostě strašně divný den. Ale to prozření roku, že Alex-senpai hlarcoval Škeblanku, mi do toho vlastně dokonale zapadá, a stále z této podstatné informace, která mění naprosto všechno, nemůžu. Dnešek zkrátka Weirdmaggedon hadr. :'D

Naštěstí odpoledne skutečně přišly bouřky, takže se to začíná alespoň trošičku ochlazovat, i když skutečně pomalu (a já tu mám už jenom osmadvacet stupňů oproti včerejším dvaatřiceti, yay). I tak si ale pořád připadám jak praštěná palicí a ani v nejmenším nejsem schopná dělat cokoliv, natož psát nějakých seminárek. :'D Tak snad zítra.

Hodina mé pomsty udeřila

23. června 2016 v 20:14 Herald z roku 2016
Když zjistíte, že je vesmír spravedlivý, protože vám toho nezdravícího šmejda, co i na praxi dělal, že vás nezná a kterého byste s chutí utratili už vloni, letos přihraje do vašeho táborového oddílu ...

Hošek bude mít liščí tábor hrůzy, bwhahahaha. >:D


Přirozený výběr skutečně nepatří mezi způsoby výběru vzorku

23. června 2016 v 13:49 Herald z roku 2016
Jsem si stoprocentně jistá, že o mých studijních věcech jsem se tu už nějakou dobu nezmiňovala, takže ... here we go!

Pamatujete si ještě, jak jsem psala o tom přes hodinu a půl trvajícím výživném testu z literárního kriticismu? Tak hádejte co - Saku ho má za 2, eeey! Zápočťák jsem měla za 88 bodů a tenhle zkouškový taktéž za 88 bodů. A jelikož se známka dělala z průměru obou výsledků, tak mám pořád 88 bodů. A udělalo mi to velikou radost, ne že ne ... i z tak trochu škodolibého důvodu, protože spolužajda, která celou dobu psala tak důkladně, až se jí kouřilo od propisky, a rozdělala tam analýzy snad tří různých básní, co byly na výběr (like ... was that really necessary?), nakonec taky dostala za 2 a ještě měla o bod míň než já, bwhahaha. 8D


No a včera, včera ráno jsem se vydala na písemnou zkoušku z Metodologie pedagogického výzkumu, nad kterým už jsem tady taky brečela, jak hrozné to je. Ovšem, učila jsem se to skutečně důkladně, a navíc mi během toho týdne, kdy jsem měla odjet na dovču, ale neodjela, druhá spolužajda poslala zadání asi čtyř testů, které kolují a které prý Pája (děkan) fakt zadává. Samozřejmě, nastudovala jsem si je taky, už jenom z toho důvodu, abych pochopila styl, v jakém ten test nejspíš bude, ale dál jsem se učila normálně. No a hádejte, co na nás včera vykouklo ze zadání? Přesně jeden z těch testů, dokonce ještě ta varianta, která mi přišla taková nejpřijatelnější. Jen na tu pitomou intervalovou škálu jsem si za boha nemohla vzpomenout, na složitější Likertovu ano, ale na tuhle prostě ne. Bylo fajn, že se testy rovnou i opravovaly, abychom měli výsledky hned, takže jsme si v půlhodinové pauze stihly zajít do Pajdy na nanuky, ledové kafe a v mém případě točenou Malinovku. Všechny čtyři jsme odcházely s jedničkami, pár lidí mělo za tři a byli i tací, kteří to neudělali a podle mě se na to museli ale kompletně vykašlat, protože ten test rozhodně nebyl likvidační, pokud jste se alespoň trochu učili (a třeba i chodili na přednášky, což u spousty lidí bývá kamenem úrazu). A opět jsme se tedy přesvědčily o tom, že štěstí přeje připraveným. >:3


Vůbec teď na magisteráku nějak jedu bomby, na bakaláři se mi nestávalo, že bych měla zkoušky hotové na první pokus a tak. Asi už se ze mě stává studijní expert. ;)

Welcome to my den

20. června 2016 v 13:54 Vše kolem Tweedledee
Jednou snad nastane den, kdy mě všichni mí tiny roommates vytlačí (jak by zapěla Marina: If you are not very careful your possessions will possess you ... a platí to hlavně u jednoho), ale dnes to nebude!

Miluji svou dřevem vonící srubovitou krychličku. :'3


Lov jednorožců aneb epická výprava do Hamleys

18. června 2016 v 20:57 Historie conů, slezin a jiných akcí
Slyšte příběh o tom, jak se dvě seriózní dospělé osoby vydaly navštívit největší hračkářství široko daleko a snažily se při tom nevypadat jako pe-pe-pe-pe-pedofilové.


Akce K zápočtu zkouška za 1 zdarma

15. června 2016 v 19:45 Herald z roku 2016
Po týdnu válení se a studia jsem se včera zase jednou musela vydat do Ústí ... a nakonec z toho byl poměrně dost úspěšný den. Alespoň tedy zatím.

Jak už jsem se zmiňovala, na písemnou zkoušku z literárního kriticismu jsem se, narozdíl od zápočtu z její americké části, kdy jsem spíš než na učení koukala na live actions mých oblíbených krvavých anime (a napsala jsem ho), učila skutečně pilně a skutečně hodně. Z té obrovské hordy materiálů, kterými nás Anakin (ano, skutečně se její jméno dá takhle krásně spojit) zásobila, jsem přečetla většinu, probrala se kritickými články na netu a aktuálně jsem skutečně schopná aplikovat minimálně jednu kritickou teorii snad na cokoliv, co byste mi předhodili. Už asi chápu, proč na nás včera s Míšou v autobuse tak blbě koukali, když jsme si to ještě opakovaly a rozvíjely teorie - zřejmě si mysleli, že nám hráblo. Nicméně, nad testem, který tvořily tři oboustrané A4 listy, jsem strávila přibližně hodinu a půl, tak doufám, že by to snad mohlo vyjít.


Jojo, třeba právě Lorax je jasný příklad ekokriticismu, Marxistického kriticismu a bůhví čeho dalšího ... určitě by se tam ještě něco našlo

A jelikož jsem chytré a šetrné děvče, abych nemusela dvakrát platit za vlak, přeběhla jsem akorát přes silnici na fildu, kde jsem byla přihlášená na zápočet z občankové praxe. Chvilku jsem si tedy s paní docentkou popovídala o svém portfoliu, zážitcích a zkušenostech z praxe, načež jsem odešla nejen se zápočtem z praxe, ale i s jedničkou ze zkoušky z Didaktiky občanky, na kterou jsem měla jít až příští týden, že by to stejně bylo podobné a že přece nebudu jezdit ještě jednou.

"Teď se jenom musím snažit, aby mě do příštího týdne nesrazilo auto, abych vám to mohla zapsat i do STAGu."

Bylo to skutečně neuvěřitelně milé gesto, především, když si to srovnám s jakýmkoliv přístupem velkokněžny. Až mi to skoro vehnalo slzy do očí, protože jestli existují andělé, tak ona je jedním z nich. :'3

Příští týden mě tedy čeká jen zkouška z Metodologie pedagogického výzkumu. I když bych to jen skutečně měla dát do uvozovek, protože je to skutečně něco, co byste se dobrovolně v životě neučili a zachraňoval to jedině děkan se svými hlody. I tak to bude z větší části skutečně mechanické nabušení do hlavy, protože ... k čemu je sakra člověku nějaká Q-metodologie?!


Ale co. Dneska jsem se byla nechat po pár měsících okudlat, neb srst opět dorostla do již nepohodlných rozměrů, ještě se nechám dobarvit a v sobotu hurá na epickou výpravu za jednorožci, eeey! ^^

P.S. Billíšek je úplně nejvíc ňuchací muchlací kámoš a nechápu, jak jsem bez něj doteď mohla žít. :'3

Pošťák zvoní vždycky dvakrát

13. června 2016 v 15:24 Herald z roku 2016
Patřím k těm málo lidem, kteří, když už si chtějí něco objednat z Ebaye, zneužívají PayPalů svých přátel. Obecně mi tedy poštou moc věcí nechodí a jsem také poměrně trpělivý člověk, ale když něco očekávám, nemám problém chodit hypnotizovat poštovní schránku třeba pětkrát denně nebo rovnou i o víkendu. Co kdyby to přišlo třeba holubem nebo sovou, že jo.


Sobotní zvířátkování v gymplovském bioparku

11. června 2016 v 17:03 Historie conů, slezin a jiných akcí
No, a dneska jsme se s rodičkou pro změnu vydaly podívat se na zvířátka. V mém bývalém působišti, totiž gymnáziu, se totiž už nějaký ten pátek nachází didaktický biopark, o který se dobrovolně starají i studenti, a který byl vždycky otevřený jen poslední sobotu v měsíci, což se letos v sezóně změnilo na každou sobotu odpoledne. A toho se přeci musí využít.


Večerní návštěva u Chucka aneb Noc kostelů 2016

10. června 2016 v 21:19 Historie conů, slezin a jiných akcí
Když už jsme zůstali trčet doma, vydaly jsme se dnes s mamkou alespoň na naši historicky druhou návštěvu u Chucka aneb, jak už napovídá název, letošní Noc kostelů.


Because Socrates said so

6. června 2016 v 17:52 Herald z roku 2016
Aneb to nejpádnější odůvodnění toho, proč vlastně potřebujeme literární kriticismus. A se Sokratem se přít nedá.

A že se na mě pilné studium literárního kriticismu projevuje natolik, že se mi pak v noci zdá, že nám po Zámecké normálně po chodníku jezdí hypermoderní vlak, a podobné kraviny. Lol.


Nicméně, osud se zase ukázal jako svině, která vás ve chvíli, kdy to už čekáte nejméně, kopne hezky rovnou do žaludku. Zítra jsem měla odjet na dovolenou do Českého ráje, kam jsem se fakt těšila, protože jsem tam naposledy byla před nějakými deseti lety, a kde, jak jsem doufala, jsem si chtěla odpočinout a přijít na jiné myšlenky. (S největší pravděpodobností) jedno zasrané klíště, které bylo už před pár dny upáleno, se však postaralo o to, že jedu leda tak do prdele, protože tatík je doma s antibiotiky, a mám tedy celý týden navíc na to, abych se ještě mohla učit, hurá (kdo nepochopil ironii, ten ať si stoupne před zrcadlo a dá si pořádnou facku). Jediné pozitivum, které se mi podařilo na celé věci najít, je to, že stihnu Noc kostelů, jinak nic. Čili, letos jsem zřejmě oficiálně bez jakékoliv dovolené. A to jsem si říkala, že víc za hovno už tenhle rok stát nemůže. Ale člověk nikdy nemá říkat nikdy, že.


Teď se skutečně nacházím v takovém tom rozpoložení, kdy, když v rámci opakování zabrousím do archetypálního kriticismu, tragický hrdina vede takový ten děsně dramatický monolog s vyšší sílou v přibližném znění Proč kurva já a Za co?! (většinou si ho představuji asi jako Ježíšovo I Only Want to Say z JCS)

Skutečně, jestli mi tenhle rok padne ještě jediná věc, na kterou se těším, balím se a jdu si hodit mašli na nejbližší větev, protože už to trošičku přestávám dávat. Těch hnusných věcí je v poslední době zase nějak moc.


Další brigádničení se shoťátky aneb Den dětí v Plavecké

4. června 2016 v 19:30 Historie conů, slezin a jiných akcí
Stejně jako vloni, i letos jsem se pracovně účastnila akce ke Dni shoty ve spolupráci s naší plaveckou halou, a tím pádem se opět na několik hodin tvářila, že ty děti žeru (a ne v doslovném významu) ... a můžu říct, že letos to bylo asi tak o milion procent zábavnější než vloni. ^^


I never meant to start a war, I just wanted you to let me in

1. června 2016 v 17:09 Gravity Feels
Sorry, I had to ... (♡´艸`)


He came in like a wrecking Bill