Studentský život = nulový sociální život

18. října 2015 v 16:14 |  Herald z roku 2015
Tak jsem přežila další týden ... a tentokrát i poměrně úspěšně.

Pondělí a úterý jsem si hezky prochcípala doma v teple, posmrkávala, pokašlávala, napařovala a celé dny úspěšně fetovala čajovníkový olej z aromalampičky, což mi nakonec víceméně úspěšně pomohlo a alespoň jsem si přestala připadat jak usoplený chcípák.

Na středu, kdy k mé velké radosti opět celý den lilo jak z konve a kdy jsem musela do školy už o hodinu dřív, abych se s kolegyní sešla v knihovně a nějak sesumírovala uložené vedení diskuze nad četbou z Didaktiky angličtiny, jsem si alespoň udělala vážně perfektní oběd v podobě těstovin se smetanovou sýrovo-česnekovo-špenátovou omáčkou. Sice jsem tedy prakticky celý den strávila přejížděním z jenoho konce Ústí na druhý a čvachtáním ve směsi vody a rozmoklého listí, ale za diskuzi jsme nakonec, jak už jsem se zmiňovala, byly pochváleny a to není tak běžné. Domů jsem se tradičně dostala někdy kolem půl osmé večer a měla energii už jenom na to, aby se podívala na iZombie.

Ve čtvrtek jsem se konečně odhodlala ukázat se na Teoretické gramatice ... a zjistila jsem, že to (zatím) vůbec není takový Očistec, jaký jsem očekávala. A vlastně je to oproti celé Didaktice angličtiny daleko méně stresující a celkově takové lidštější. Díkybohu za to. Jelikož se ale počasí nějak nechtělo se umoudřit, zase jsem byla nasáklá vodou pomalu od hlavy k patě a nastydnutí se začalo hezky vracet, na večer jsem si vybrala poslední absenci a radši se vyspala a kurýrovala v teple se Supernatural a AHS.

V pátek jsem přežila poslední týdenní utrpení v podobě cvika z Pedagogické psychologie, dokonce si poprvé zcela legálně pořídila vysokoškolský materiál jen za 36,-, na své poměry se začala celkem úspěšně socializovat se spolužáky, a večer úspěšně zvládla návštěvu známých, která taky dopadla lépe, než jsem čekala ... navíc se konzumovalo naše léty a zkušenostmi prověřené chilli con carne.

Na včerejšek bylo původně naplánované focení, z kterého nakonec sešlo, a vlastně je to dobře, protože v tomhle počasí bychom stejně nenafotily ani ň a leda tak někde zapadly do bláta. I tak mě to ale docela mrzelo a mrzí, protože to byla jedna z minima možností někoho vidět a takhle jsem zase většinu víkendu strávila zavalená školní prací, bez jakéhokoliv kontaktu, ani virtuálního. No nic. Evidentně ten čas nemá nikdo, takže bych měla přestat kňourat. Alespoň jsem zvládla udělat pořádný kus práce a z toho, co musím do konce nadcházejícího týdne zvládnout a odevzdat, už mi zbývá jenom ta psychologická seminárka. A taky jsme dneska měli první letošní dýňovou polévku, která se skutečně povedla.

Nad vodou mě tak nějak drží alespoň vidina plánovaného zakuchnutí dýně příští víkend a podzimních prázdnin, které pomalu klepou na dveře. A vlastně taky AkiConu, vůbec si přes ten nával povinností nějak neuvědomuji, že už je za chvíli tady. Vlastně ani to, že mám za osmnáct dní narozeniny ...

Tak alespoň doufám, že mi do Aki přijde ta růžová košile, jestli ne, tak mi to na náladě a celkovém rozpoložení taky asi moc nepřidá. Ale budu pozitivní. Je to potřeba.

 


Komentáře

1 Kadet Kadet | E-mail | Web | 18. října 2015 v 21:22 | Reagovat

To se přežije! Chaos přejde a bude tu ještě větší chaos (Vánoce, baah). Pochvala, když je tvrdě vydobytá, je to nejlepší, co jde. Takže vidíš, jsi awesome, a to za trochu toho utrpení stojí :D

2 Addie Addie | Web | 18. října 2015 v 22:04 | Reagovat

Sice nemám tolik práce a takový typ stresu, ale vážně mi pomáhá, když se dostanu na chvíli pryč od stereotypu. Odpočinout si je taky někdy potřeba.

3 Renyu Renyu | E-mail | Web | 19. října 2015 v 17:34 | Reagovat

Snad bude lépe! Hodně štěstí >w>

4 Kirachan Kirachan | E-mail | 19. října 2015 v 17:50 | Reagovat

Nedostatkem času trpím taky aneb příští týden mám odevzdávat BP a do toho chodím do práce a každou neděli cvičím. Omlouvám se, že to tu nestíhám tak rychle číst a komentovat. Nějak mi taky nedochází, že za chvilku bude Akicon. Malý dáreček k narozeninám už mám pro tebe připravený. :)

5 Caroll❤ Caroll❤ | Web | 21. října 2015 v 8:58 | Reagovat

Tak to koukám, že máš ve škold napilno.. To já si teď říkám, co bych za to dala abych tam mohla, ale já místo toho ležím doma a antibiotikama.. Život je krutý... Každopádně tobě přeji hodně štěstí a síly do dalších dnů. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama