Máme doma Hercula

10. ledna 2015 v 14:33 |  Různé texty
Za poslední dobu už jsem se tady v několika článcích dočetla, že celkem dost lidem ztrpčuje život nepěkná věc s názvem obsesivně kompulzivní porucha. Nechci, aby to vypadalo, že se tady budeme jak důchodci v čekárně u doktora předhánět o to, kdo má horší chorobu a kdo je na tom hůř, jen bych se chtěla zmínit o podobné, též nepěkné věci, která zase pro změnu ztěžuje život mě.

Když jsem se při psaní bakalářky pořád dokola probírala Pokáním, čím dál víc jsem si uvědomila, jak moc je mi Briony podobná, přesněji řečeno, jedna část její osobnosti. Ta, která má všechno pečlivě srovnané a naaranžované, ta, pro kterou má každá věc v jejím soukromém království své pevně určené místo. Jsem snad perfekcionistka? Jsem, a to pořádná. Až tak pořádná, že už mi doma občas říkají Hercule, podle puntičkářského pana detektiva Poirota.

Už jako hodně malá, když se u mě v pokoji náhodou někdo vyskytoval a když se náhodou opovážil bez mého svolení sáhnout na nějakou moji hračku, jsem dost těžce nesla, pokud ji pak také nevrátil tam, kde předtím byla. Teď už bych za to asi kousala hlavy. Nemám problém s tím, že bych si neustále myla ruce, desetkrát kontrolovala, jestli jsem zamkla, zavřela vodu nebo vypla sporák, to ne, ovšem neustále něco přerovnávám, dokud to není přesně tak, jak by to mělo být, například na stole, každá věc, která na něm je, má své pomalu na milimetr dané místo, nehledě na to, že její hrany musí korespondovat s hranou stolu, jinak by to prostě nešlo. Nesnesla bych, aby mi v pokoji bez mého vědomí někdo s něčím manipuloval a upřímně to dost špatně snáším i s mým svolením, existuje ale pár světlých výjimek, u kterých to přejdu mlčením a srovnám si to zase až za pár dní, když už jsem tu zase sama. Neustále srovnávám záclony, korkové prostírání na jídelním stole, zkrátka všechno, symetrie především, Death the Kid by ze mě měl radost. Ovšem na úroveň zarovnávání konce toaletního papíru do trojúhelníčku jsem se zatím nedostala a pevně doufám, že ani nedostanu.

Vím, že je to otravné, taky už jsem se v tomhle směru na svou adresu několikrát dozvěděla, že jsem úchyl, stejně tak vím i to, že se tím akorát zbytečně vydeptávám a přidělávám si stresy ale zkrátka si nemůžu pomoct. Tak se to alespoň snažím primárně směřovat jenom na sebe, abych s tím neotravovala i okolí. Jsem si vědoma toho, že nic není dokonalé a kdyby bylo, bylo by to proti veškeré přirozenosti, ale nezabrání mi to v tom, abych se o to alespoň nepokusila. A když už nic, alespoň jsem pečlivá a nepřestanu, dokud všechno nevyhovuje tomu, jak jsem chtěla (třeba ohledně barevného sladění a podobně). Všechno zlé je alespoň k něčemu trochu dobré. Tak jen doufám, že mě to jednou nedovede až do pakárny. ^^"

 


Anketa

Co byste tu rádi viděli?

Obrázky 5.3% (28)
Povídky 10.2% (54)
Názory, ostatní texty 24.4% (129)
Víc anime 6.6% (35)
Něco jiného (napište do komentů) 3.6% (19)
Je to fajn tak jak to je teď 49.8% (263)

Komentáře

1 Kirachan Kirachan | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 14:54 | Reagovat

Tohle mám tak trochu taky. Mám ráda když třeba učení mám srovnaný souměrně do komínku a taky se snažím, aby to korespondovalo s hranou stolu. :D V tomhle mě děsně deptá Honza, kterej má na stole rád bordel, že si tam pak ani nemůžu nic dát. Taky mě deptá, když třeba o centimetr někdo nedovře šuplík nebo dvířka od skřínky, pak pořád chodím a dovírám to po nich. :D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 15:42 | Reagovat

[1]: Sestro. :D

3 Kadet Kadet | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 15:44 | Reagovat

Tak to by tě u mě doma si kleplo :D Mám taky pár věcí, co mají svoje zajeté místo, ale pak je tu ten zbytek, který se systematicky válí všude možně :D. Na co teda ujíždím, jsou knížky, a ty přerovnávám několikrát ročně podle toho, jak velký nákup udělám. Ale jinak na většinu věcí kašlu, protože mi přijde zbytečné se zatěžovat zkrášlováním, když se člověk pořád stěhuje (soon...)

4 Lowri Lowri | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 17:36 | Reagovat

Tak jsem se mezi čtením rozhlížela po tom svém chlívě a došla jsem k závěru, že kdybys to viděla, asi by to byla tvoje smrt :D Říkám tomu organizovaný chaos a už víc než rok prohlašuju, že je to zbytečný moc uklízet, protože se stejně budu za chvíli stěhovat, a ono furt nějak nic :D

5 Death the Horo/Cheko-chan Death the Horo/Cheko-chan | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 22:59 | Reagovat

Něco podobného mám "tak trochu" taky, rodiče tvrdí, že jsem na takové věci úchylná a asi mají pravdu. S mým organizovaným bordelem na stole a peřiňáči počínaje, po stejnou vidličku a nůž u oběda konče. A to nemluvím o věčném mytí a krémování rukou, to už na sebe používám výraz ze slovensky nadabovaného Dva a půl chlapa - neurotický medvedík čistotný :D

6 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 10. ledna 2015 v 23:42 | Reagovat

To mi hrozně připomíná Moniku z Přátel :D

7 lila lila | Web | 11. ledna 2015 v 10:11 | Reagovat

Já mám uklizeno, uklízím a srovnávám ráda, mám ráda že věci mají svůj pořádek. Pořád si ale, přijdu jako tvůj pravý opak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama