(Ne)sladký život s diabetikem

20. prosince 2014 v 13:42 |  Různé texty
Když se teď tak peče všechno to cukroví, zase jednou mi přišlo na mysl zrovna tohle jako téma článku ... protože Vánoce jsou asi nejpřeslazenější svátky celého roku.


Už je to šest let zpátky, co jednoho krásného dne těsně před začátkem prázdnin diagnostikovali tátovi cukrovku 1. typu, tedy nutné doživotní externí dodávání inzulinu. Tatík si tedy, protože měl hladinu glukózy v krvi vážně obrovskou, pobyl pár dní v nemocnici, kde ho naučili píchat si inzulin nejdřív normální stříkačkou, pak i inzulinovým perem. Co bych vám povídala, prvních pár měsíců bylo celkem děsivých, tatík si vážil pomalu každý krajíček chleba a zhubnul tak, že vypadal jako živá rekonstrukce obětí koncentračních táborů. Ale tak už to bývá, ze začátku všechno dodržujete opravdu úzkostně, protože máte logicky strach (a on doslova úprk hrobníkovi z lopaty vás taky naučí nekašlat na doktory, alespoň na stará kolena), nakonec si ale vyzkoušíte, co můžete a nemůžete a najdete přijatelný kompromis. Tenhle článek jsem ale nechtěla věnovat hrabání se v minulosti, navíc ještě v takových dost citlivých tématech, ale především tomu, abych ukázala, že i ty přeslazené Vánoce můžou být a jsou i s diabetikem také sladké. Jen o dost méně a dalo by se říct, že i zdravěji. ;)


Samozřejmě, že ještě předtím, než nastaly první Vánoce, kdy jsme o té cukrovce věděli, jsme všichni řešili, jak to vyřešit nejen s cukrovím, ale i jinými sladkými moučníky a podobně. A vyřešili jsme to tak, že jsme svorně jako celá rodina přestali sladit a kromě obyčejné marmelády jsme začali tátovi vařit i dia verzi. Tedy, ne že bychom nějak moc sladili už předtím, to ne, ale do buchty nám bohatě stačí jeden pytlíčkový cukr (ne do všeho se totiž dají použít umělá sladidla, některá si třeba s práškem na pečení vůbec netykají a prostě by to s nimi nešlo). Samozřejmě, že na slazení se dá využít taky zdravější a přírodnější med, stevie nebo z umělých sladidel třeba DiaChrom, jen ta cena. Co se samotného cukroví týče, za ty roky jsme zkoušeli několik přímo diabetických druhů, dokonce jsem jednou dělala ledovou polevu právě z DiaChromu, a můžu říct, že všechny byly moc dobré. Nakonec jsme se s mamkou ale přeci jenom ustálily na pečení našich osvědčených druhů, kterým jsme ale maximálně ubraly sladkost (aneb když už je sladká marmeláda, nemusí být přeslazené i těsto). Smetanové tyčky jsme letos obalovala v Sorbitu, do perníčků dáváme jenom med, máslovou náplň do vosích hnízd děláme z DiaChromu a kde to jde, místo cukru použijeme stevii. Troufám si říct, že takhle odlehčené cukroví je nejen stejně dobré, jako to s tunou cukru, ale také o něco zdravější a tolik se nepodepisující na ručičce váhy po Novém roce. A to vám sem někdy během zítřka plánuji hodit recept na dia-friendly štólu, u které jsem doteď lepší nejedla. *A* A nepotřebuje k tomu být vyválená v centimetrové vrstvě prázdného řepného cukru.


Stručně řečeno, i takovéhle situace se vždycky dají nějak vyřešit. Jen je třeba najít přijatelný kompromis. :3
 


Komentáře

1 Hanyuu Hanyuu | Web | 20. prosince 2014 v 17:27 | Reagovat

Ono hlavně co se množství cukru týče, dá se na to celkem dobře zvyknout a i když třeba člověk nutně nemusí nesladit, ale dělá to třeba kvůli nějakému dalšímu členu rodiny, nakonec už mu to ani nepřijde.
Nejhorší je asi to období, kdy člověk, co je zvyklý na hodně sladké, se rozhodne (nebo musí) přestat sladit. Ale jakmile to chvíli vydrží, najednou je bez toho cukru i líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama