Červen 2014

Čas udělat dětem pápá

27. června 2014 v 17:02 Herald z roku 2014
Když jsem tak dneska při převozu měkkýšů na letní převýchovu viděla všechna ta buď veselá nebo zachmuřená děcka, zavzpomínala jsem si, jaké to bylo, když jsem si ještě taky chodila pro vysvědčení ... prostě to není fér, já chci taky dostat balónek! >:D


Tak jsme se pobavili a teď už zase k vážné práci. Rok se sešel s rokem, a tak vás počínaje zítřkem na týden a den (opětovná zpáteční půlcestová západočeská zastávka) opustím a zmizím mezi pivo a preclíky neboli do Bavorska, nedaleko nového prasečího kamene (nebo labutího?) alias toho krásně kýčovitého zámku alias Neuschwansteinu. Vzhledem k tomu, že v naší ubikaci není psaná Wi-Fi, jsem pesimista raději počítám s tou možností, že tam opravdu nebude, abych pak případně mohla být překvapená jenom příjemně (stejně jako vloni, kdy také nebyla psaná a nakonec byla). Každopádně, Gallifrey alias neťas si s sebou pro všechny případy beru, takže jsou pro vás v zásadě dvě možnosti - buď se budu opět ozývat průběžně, nebo o mě uslyšíte až na konci příštího týdne (pokud patříte mezi vyvolené, nějakou formou o mě uslyšíte tak jako tak, nedokážu úplně vypnout :3).

Sice jsem teď uprostřed cestovní horečky a při pohledu na věci k zabalení i silné nechuti kamkoliv jet, což je ještě umocněno tím, že se to rodičovstvu nakonec skutečně podařilo a zatímco oni už jsou téměř v pohodě, mě začíná nakrásně škrábat v krku, vlastně se těším. Těším se, že si odpočinu, protože v Bavorsku je všechno takové klidnější a pohodovější, těším se, že přečtu knížku, kterou si s sebou jako každý rok beru (Jméno Větru jsem nakonec kvůli neskladnosti zavrhla), a taky se samozřejmě těším, že zase uvidím něco nového a že se mi to snad povede i dostatečně zdokumentovat (neb Saku se bude učit fotit s falešnou zrcadlovkou, kterou podědila).

Tak se tu zatím mějte krásně a užívejte si volno, pokud ho máte, já se loučím. (-‿◦☀)


Yololo a trololo navrch

27. června 2014 v 14:25 Herald z roku 2014
Není to tak dávno, kdy mi maminka z práce pro pobavení přinesla ukázat požadavky na nově kvůli blbcům vyžadovaný firemní dress code. Má začít platit až od července, ale pánové jsou už teď hrozně nadšení z toho, že se budou muset za každého počasí pařit v dlouhých kalhotách, nejlépe oblekových. Ovšem v pravidlech nikde není psáno, že by nemohli nosit sukni, pokud by tedy nebyla příliš vyzývavá ... ale i to je vysloveně psáno u dam. (¬‿¬)

*z dálky tlumeně zní Sweet Transvestite*


Prý jim to vzkázala. A moc se na to netvářili. :'3

Mean cannibals trailer

26. června 2014 v 13:55 Bílé plátno Underlandu
Tohle je zkrátka neuvěřitelně vtipná záležitost, hlavně tedy, pokud máte rádi Mean Girls (i když, on snad je někdo, kdo by je rád neměl?). Jen mě trošičku mrzí, že tam není "Boo, you whore", pak by to bylo úplně perfektní. :D


Summertime sadness

25. června 2014 v 13:19 Herald z roku 2014
Venku je krásná bouřka. *A* I když tedy nechápu z čeho, vzhledem k tomu, že je ani ne šestnáct stupňů ... ale tím si nebudu ten Chuckovo rockový koncert kazit. :3

Bohužel ale musím konstatovat, že se počasí silně podepisuje na mé náladě. Od Geetaconu bych prakticky jenom spala, opustila mě i ta motivace a navíc se mi začínají klubat zuby (o jedné osmičce jsem už věděla, ale ta druhá o sobě poslední dobou při jakémkoliv skousnutí dává slušně vědět) a dvakrát příjemné to taky zrovna není. Aspoň, že koncentrace breberek ve vzduchu už aspoň trochu prořídla.


Jak se blíží prázdniny, mám pořád větší a větší strach z toho, co bude. Nejradši bych se zavrtala do deky, uvařila si čaj nebo oříškové kafí, které mi v poslední době zachutnalo (zbožňuji prakticky cokoliv s příchutí lískových oříšků, v tomhle jsem veverka), položila někomu hlavu na rameno a vůbec na nic nemyslela. Chci zpátky svoji realitotěsnou bublinu. Třeba to ten týden pryč zlepší ... a nebo ještě zhorší. Uvidíme.


No jo ... tak se v této vrcholně optimistické náladě zase pokusím něco udělat ... nebo aspoň dělat, že něco dělám.

P.S. Maleficent je opravdu hrozně dojemná záležitost dokazující, že záporáci jsou skutečně hrdinové, jejichž příběh nebyl odvyprávěn, a taky ukazující, že pravá láska opravdu nemusí přijít od princátka, které jste viděli jednou v životě ani ne pět minut. Taky jsem po dlouhé době konečně viděla 5 Centimeter Per Second a zase jednou hledala spadlou čelist (nejen) kvůli úžasné kresbě. A taky přemýšlím, jestli si s sebou na dovolenou mám vzít Jméno větru, na jednu stranu bych se fakt ráda pročetla zase o kus dál, ale na druhou mám pocit, že už by se mi pak do mého krásného batohu ze Sama nevešlo prakticky nic jiného. :'D

První krok k sebeakceptaci

25. června 2014 v 10:50 Epické výroky
"Fajn, tak jsem mrož. Ale nezapomínejte, že co je mroží, to je boží."


Čili, jak by řekl Ozzák - Nasrat! >:D

Maleficent

23. června 2014 v 22:06 Mého srdce žampióni
Myslím, že jsem se právě zamilovala do Angeliny Jolie. Tohle je zkrátka naprosto snová vytuněná elfí verze ... prostě jedno obrovský umf. (。・//ε//・。)

Nehledě na to, že jsem zase po dlouhé době měla u filmu tendence dojatě fňukat. :'3




Pochod tuberáků

23. června 2014 v 18:56 Herald z roku 2014
Taková kontrolní otázka, soudruzi.

Jestlipak víte, co je horší než vrátit se zničená z conu?
Vrátit se zničená z conu do prostředí doslova prosyceného bacily, kde jeden rodič už vůbec nemůže mluvit a zobe třídenní antibiotika, druhý proleží celý den s rýmičkou a kašlíkem (a ještě vás div nepošle do zadní brady, když se mu pokoušíte pomoct), když za pět dní máte odjet na dovolenou. Awesome.


Přemýšlím, co by pomohlo víc. Jestli se zapečetit v noře a nevycházet, ládovat se vitamíny nebo rovnou nedýchat. ( ̄~ ̄;)

Geetacon 2014 očima protekčního kavárenského povaleče

22. června 2014 v 16:14 Historie conů, slezin a jiných akcí
Předem říkám, že tenhle report bude vzhledem k tomu, že z programu jsem neviděla ani ň, protože jediným důvodem, proč jsem se na to nakonec nevykašlala, byli lidé (přesněji řečeno pár důležitých lidí, které by to v opačném případě mrzelo), poněkud subjektivní. Děkuji za pochopení. :)


Češi v anime

18. června 2014 v 17:44 Bílé plátno Underlandu
Aneb ještě větší perla, než byly ty nesmyslné české názvy knížek v Soul Eater

Vážně nevím, co je na tom vtipnější - jestli ta japonská čeština nebo to, že Japonci vidí naše taxikáře pomalu jako mafiány. Že by zkušenosti japonských turistů z Prahy? :D


From A-to-Bzzzz

16. června 2014 v 17:52 Herald z roku 2014
Ob dva dvory od toho našeho mají na zahradě několik úlů. A já začínám mít pocit, že bychom si měli začít nárokovat podíl na medu, protože snad všechny včely chodí pít na naše truhlíky s fazolemi (vážně, kdykoliv vylezete na balkon, sedí tam minimálně deset včel, většinou ale víc, sosají a pobzukávají).

Tak prý jsme neoficiálně otevřeli včelí nálevnu. Chodím na ně koukat a už si s nimi i povídám. A jediné, v co doufám, je to, že neskočím jako v té jedné epizodě Pushing Daisies. ^^"


Btw ... lidi, proč mě většina z vás ignoruje? :<

Období hojnosti

15. června 2014 v 17:41 Herald z roku 2014
Stejně jako před týdnem, i tentokrát se má neděle nesla v duchu kuramění (asi si ten výraz nechám patentovat, fakt že jo) na zahradě, spojeného ještě s návštěvou OBI za účelem pořízení hadice a ještě nějakých tentononců, v kterých se vážně nevyznám, a mnohem zajímavější konzumace vanilkovo-borůvkové točené zmrzliny sponzorované babičkou, om nom nom. >:3


Jak už napovídá název článku, opravdu začíná období hojnosti, protože dozrávají nejen třešně, ale také slaďoučký hrášek, který miluji už odmalička, takže jsem nejen narvala, co se dalo, ale především se dosyta napásla už na místě (stejně tak činili i kosové a kosice, byla vážně sranda pozorovat, jak s těmi třešněmi cloumají a ozobávají je). Asi budu mít dnes velmi zajímavou noc, ale což. Vždycky si vzpomenu na jednu z nezapomenutelných hlášek našeho fyzikáře na základce - "Sněz kilo třešní, zapij to litrem mlíka ... a to pak bude tsunami na záchodě!" :D

Sice tenhle týden nebylo takové vedro, spíš naopak, ale i tak alergie udeřila s nebývalou silou, takový záchvat, abych čtvrt hodiny seděla na lavičce, střídavě kýchala, smrkala a brečela, už jsem fakt dlouho nezažila. Úžasně mě pálí nos, jak ho mám sedřený z kapesníků, aučinky. :'D Ale našla jsem si kamaráda, divokého zahradního měkkýše, který byl přilepený na šutru, chvíli se tvářil, že nehodlá vystrčit ani očíčko, ale nakonec si dal říct a skamarádil se tak, že mi několikrát oblezl celou ruku (a solidně zaslintal, ty slinty venkovních šneků jsou vždycky takové kvalitnější), až se z toho chudák vyčerpal a usnul. :3 Tak jsem ho i s listem domácího salátu umístila hezky do stínu a do vlhka, aby mi ho hned něco nesezoblo. Je to docela vtipné, když si vzpomenu, že jako dítě bych po sobě šneka nikdy lézt nenechala. :)


~ Ne, to není svačina! >:D

Ono vlastně jinak není ani o čem psát, nic jiného se prakticky neděje. Taky jsem v posledních dnech měla zase takovou pojebanou náladu, kdy jsem se utápěla v pocitu vlastní nedostatečnosti a nedokonalosti a z důvodu vlastní mrzutosti akorát bezdůvodně prskala po ostatních, i když si to nezasloužili a mě to pak mrzelo ještě víc. Ale vypadá to, že se to zase začíná trochu vyjasňovat. Aspoň doufááám. Mňmňmň!

Co požaduji od desáté řady

15. června 2014 v 11:15 Salt & burn
Aspoň pár vtipných černookých momentů ... pěkně prosím. :'3


The end is near

13. června 2014 v 15:51 Herald z roku 2014
To je taková nepopsatelná nádhera, když je venku přes den maximálně pětadvacet, když se zatáhne tak dokonce třiadvacet a ještě to vypadá, že by konečně opravdu mohlo sprchnout. *A* No tak, Thore, přestaň se flákat a šup sem s nějakou hezkou bouřkou!


Poslední dobou se mi nechce vůbec nic dělat a i když spím dostatečně dlouho, abych byla schopná fungovat, stejně pořád zívám a nejradši bych prochrápala celý den. Myslím, že mě ta vlna vedra nějak vyčerpala. Pokud jste si všimli, tak právě z mé nechuti cokoliv dělat plyne to, že mi solidně prořídl seznam rozečtených knížek (vzhledem k rozmrzelosti z toho, že u nás pořád nemají třetí díl Lháře, jsem se vrhla i na to prokleté Inheritance, za jehož dočtení bych si opravdu zasloužila metál).

Taky máme dneska zase jednou krásné datum, což? Osobně mám pocit, že jediným účinkem u mě bude to, že se kvůli šajnění úplňku akorát špatně vyspím a možná budu ještě mrzutější, než jsem teď. Pokud se ale v noci změním na nějakého toho homodlaka, tak pak to teprve bude průser. :'D Podle toho, jak to všichni řeší, se jenom divím, že na dnešek nikdo nepředpověděl další konec světa, už dlouho žádný, o kterém by se mluvilo, nebyl, naposledy Ragnarok.


Jediné, na co se dneska ještě těším, je další nový Midsomer. Nelson je taková vytáhlá cute žížala. ^^

Pohoda, cider a tabáček

12. června 2014 v 12:21 Vše kolem Tweedledee
Jelikož se přeci jenom trochu ochladilo, vydali jsme se s tatíkem na takovou dopolední vycházku spojenou s koupením rámečku a potvrzením toho, že mě ještě nikdo za nic netrestal, kterou jsme korunovali posezením na terase s úžasným výhledem nahoře ve Fontáně nad sklenicí ledového Kingswoodu, který se tímto stává mým dalším oblíbeným letním bumbáním. :3

A tatínek zkrátka musel fotit, takže tady je vařená, prášky naládovaná liška ve své šťastnější chvilce, která v tom současném dusnu jinak než bez vyčesaného culíku nepřežívá. :'D


Vím, že bych měla být kchůl a dát to na svůj neexistující InstagrámeQ, ale tak holt aspoň tady. :D

Hannibal challenge - den čtrnáctý

11. června 2014 v 8:38
Aneb Co chcete, aby se stalo v další řadě


Je ti teplo, děvče?

10. června 2014 v 19:09 Herald z roku 2014
Posledních pár dní mě doslova a do písmene ubíjí. V noře mi i přes vydatné celonoční větrání (ani permanentně řvoucí hnědočeši venku mě od toho neodradí) teplota neklesne pod pětadvacet stupňů, plavu ve vlastní šťávě a vlastně bych dala nevím co za takový soukromý andělský větrák. :'D


Když dvě hrozby úspěšně povolily, opět se snažím dělat na práci, ale mám pocit, že se mi vlivem počasí přehřívá nejen počítač, ale především mozek, a tak přecházím na činnosti, kde ho nemusím tolik aktivně zapojovat. Konečně jsem viděla X-Men: Days of Future Past, které bych shrnula jednou jedinou větou - Eric, no! Po jediné epizodě jsem se přesvědčila o tom, že Soul Eater NOT! je odporná kawaii svatokrádež, kterou neodpustím. Přečetla jsem Betonovou zahradu (což se vzhledem k počasí ukázalo být trochu nešťastnou volbou), Erebos, který mě i přes to, že jsem nikdy žádný pařan nebyla a už vůbec ne u tohodle typu her, vážně zaujal, a taky druhý díl Lháře, takže bych si měla pořídit i ty dva zbývající. Nakoukla jsem už i do Jména větru a taky to pro mě vypadá dost zajímavě. Ale abych aspoň zase o kousek pohla s Inheritance, to prostě ne. :'D

Dneska jsme pak navrch vařili jahodovou marmeládu, takže celá kuchyň opět vypadala jako po rituálním vraždění nemluvňat nebo hodně dlouhém a hodně vzdáleném démonském hovoru. Červená, červená everywhere.


Ale všechno to sraní za to stojí, protože domácí marmeládka je prostě domácí marmeládka a ne žádné jablečné pyré obarvené řepou. A dokonce nám ještě zbylo na domácí zmrzlinu, která už se chladí v mrazáku, om nom nom. >:3

Tak mě ještě napadlo ... poslední dobou se mě na Asku skoro nikdo na nic neptá, tak mi tam klidně něco hoďte, na fandomy, na knížky, na co chcete, když to nebude spam nebo něco podobného, budu ráda. :)


Hannibal challenge - den třináctý

10. června 2014 v 10:52
Aneb Oblíbená herečka


Hannibal challenge - den dvanáctý

9. června 2014 v 9:30
Aneb Oblíbený herec


Jak jsem se stala plantážníkem

8. června 2014 v 17:51 Herald z roku 2014
Tak nám zase udeřila vedra ... yay (irony required). Pro mě osobně je ideální teplota něco málo přes dvacet, na koupání pak maximálně těch pětadvacet ... což znamená, že v takových hicech dost trpím. :'D Nehledě na to, že alergie mě poslední dva dny zmáhá fakt mocně.

Ovšem když už počasí až takhle moc přálo a já měla po dlouhé době možnost dělat něco jiného než dřepět na zadku nad učením, rozhodla jsem se, že tenhle víkend strávím aspoň chvíli venku. Včera jsme se tedy s maminkou (neb tatínek byl na třídním sraze) rozhodly po obědě vyvenčit babičku a kromě procházky parkem jsme si šly sednout ven na jednu kvasničku, která v tom vedru bohatě stačila.


Využila jsem procházky k hození smlouvy do O2 a při té příležitosti jsem si z Dobrovského odnesla druhý díl Lháře. A to mě zachránilo jenom to, že neměli třetí, jinak bych odkráčela rovnou s druhým, třetím a čtvrtým. S tímhle přístupem budu za chvíli švorc. :'D Taky jsem rozečetla Erebos a musím říct, že i když jsem ze Sword Art Online viděla všehovšudy dva díly a to ještě tím způsobem, že jsem je spíš prospala, hrozně mi to připomíná. A baví mě to. Děti, nehrajte WoWko a LoLko.

Dneska pak bylo ještě hůř. I šneci se celou dobu tvářili jak nenasosané mumie, takže jsem jim do šnekária nainstalovala sezónní koupaliště, aby se v něm mohli ráchat a při té příležitosti se i nasosat.


~ Kachička byla jenom pro efekt, jinak by mi ji zaslintali

Zbytek dne jsem pak strávila na zahradě, zaléváním a plantážničením ohledně jahod (nemůžu se dočkat, až si zase umixuji om nom nom domácí smoothie >:3), dokonce jsem ze sudu zachránila topícího se pavouka, tak doufám, že mi přinese štěstí. Splavená jsem byla jak dveře od chlíva, ale opalovák padesátka evidentně odvedl perfektní práci a po několika letech konečně nejsem ze zahrady spálená. I když je to letos takové divné, protože je to první léto bez dědy, navíc je to dneska přesně osm měsíců a dobrá polovina věcí na zahradě mi ho pořád připomínala. :<

Teď mám v noře "krásných" 28 stupňů, popíjím vychlazený třešňový Cool, který je jen tak mimochodem vážně vynikající, a snažím se nerozpustit ve vlastní šťávě ... i tak si připadám jako dvakrát použitý toaleťák. Taky jsem došla k závěru, že se letos vážně netěším na Geetacon. Ze spousty důvodů. Občas mám pocit, že většina věcí jde úplně mimo mě a mám takové neblahé tušení, že to všechno prostě bude divné. A pár takových (nejen) conových kixů mám ještě v dost živé paměti. Kdybych to už neměla zaplacené a kdybych nevěděla, že by to někoho mrzelo, asi bych se na to vykašlala.

Docela se těším, že se večer mrknu na Tři mušketýry. Ona to sice bude moderní poameričtěná sračka, ale pan Mikkelsen je stejnak jedinou věcí, která mě tam zajímá. Asi jako u toho nového Souboje Titánů. 8D


Hannibal challenge - den jedenáctý

8. června 2014 v 11:24
Aneb Moment, který vás šokoval