Květen 2014

Hannibal challenge - den třetí

31. května 2014 v 6:42
Aneb Oblíbená vedlejší postava


Nemůže pršet věčně

30. května 2014 v 11:42 Herald z roku 2014
Sice mi to tak v posledních dnech nepřipadá, ale je to tak. Teď už to navíc vypadá podstatně lépe.


Dnešní prodloužení smlouvy mě nakonec stálo sedm stovek. ^^" Abyste rozuměli, původně jsem se vydala do Galerie jenom kvůli prodloužení smlouvy na tarif a bubble tea, abych konečně dosbírala kartičku a příští měla grátis. Smlouvu jsem úspěšně prodloužila a po dlouhé době si dala matchu, jenže jsem udělala zásadní chybu - vlezla jsem do Dobrovského. Poměrně dlouho jsem v žádném knihkupectví nebyla, takže se to na mě muselo nějak podepsat. A to jsem si odnesla jenom dvě knížky - Jméno větru (když se všude tvrdí, jak je to neuvěřitelně teplé, musela jsem se přesvědčit sama) a první díl Lháře, kterého si chci přečíst už dost dlouho a když se tatínek uvolil, že mi na něj přispěje, byla bych blbá, kdybych si ho nevzala. >:3


Po městě už stojí pivní stany a začínají se stavět pódia ... mělo by i vyjít počasí, takže letos se na Lázeňskou opravdu těším. :) A teď se můžu jít zase chvíli věnovat filosofii a podobným hrůzám. Můžu říct, že moje zoufalé poznámky typu 'Kolikrát to tu ještě kurva bude?!' mě obzvlášť včera ve středověké filosofii opravdu pobavily. :D

Hannibal challenge - den druhý

30. května 2014 v 8:07
Aneb Oblíbená hlavní postava


Hannibal challenge - den první

29. května 2014 v 11:49
Aneb Oblíbená epizoda


Hannibal Challenge

29. května 2014 v 10:50 Challenges accepted
Dlouho jsem nic takového nedělala, tož som hlodala na Tumblru, našla, trochu upravila a tady to je. 8D Aneb další krok ke smíření se s pauzou. Samozřejmě, že pokud by se někdo chtěl taky zapojit, zlobit se nebudu. ;)




Hannibal & Will || INTRUSION

28. května 2014 v 9:06 Bílé plátno Underlandu
Aneb první krok ke smíření se s tím, že na mě v sobotu ráno hodně dlouho nebude čekat nová epizoda - epická videa nezahrnující úplné finále


Jen si poslechněte ten text ...

The stars are blind my love
You will learn to crawl under oceans above
That force will fuel its hate
When it drains your soul it will flood the gate

Fear is a device
So quiet and precise
It's not what I allow
Not in my world now
Deep beneath the light
A spark will now ignite
And you will see me now
This is my world now

They come to your dreams with allusion
They come to bring shape to your mind
You know how to stop the intrusion
We all have to fight for the line

This force is in love with you
It wants you safe
It wants you well
This force knows what you can do
And what you can make
With your tattered shell

Faith in your device
So quiet and precise
Just when, not how
You can feel it now
Deep beneath the light
A spark will now ignite
And you will see me now
This is our world now

Asi mám Hannigram theme song. And I love it.


Time Lady Victorious

27. května 2014 v 16:02 Herald z roku 2014
Můžu říct, že od včerejška jsem se střídavě nacházela ve stavech, kdy mi bylo už všechno jedno a kdy jsem myslela, že vyskočím z kůže. V noci jsem prakticky nespala, protože si mozek usmyslel, že si bude opakovat fonemickou transkripci a další hezké věci. Ráno jsem málem vyhodila i ten malý jogurt, který se mi do sebe podařilo nacpat.

Šla jsem jako poslední. Nevadilo mi to, protože jsem si ještě opakovala a navíc mě psychicky podpořila Kristýna, která přijela na konzultaci a čekala většinu času s námi.

A víte vy co?

Mám státnici z anglistiky, a to s naprosto úžasným hodnocením velmi dobře, čili za dva. ☆*・゜゚・*\(^O^)/*・゜゚・*☆


Jen tak pro představu, v literárně-reáliové části jsem si vytáhla postavení USA v současném globalizovaném světě a s tím související americká postmoderna v poezii, próze a dramatu (takže jsem mluvila o plusech a mínusech globalizace a nakonec jsme skončili u Přeletu nad kukaččím hnízdem, které jsem jak četla, tak viděla), v lingvistické části pak text, který jsem musela nahlas přečíst a jako podotázky transitivity, the object and its realisation in text a genetical and typological classification of English.

Byla jsem nervózní jak cyp, ale asi bych měla děkovat bohu, protože obě dvě komise byly neuvěřitelně milé, příjemné a nikdo se mě nesnažil potopit, spíš právě naopak. Skovy aneb můj oblíbený tolikrát zmiňovaný profesor byl hrozně nadšený z mého seznamu četby, obzvlášť z toho modernismu, a když vám pak u vyhlášení všech šest členů podá ruku, poblahopřeje a ještě vám třeba řekne, že "Super!", je to jeden z nejkrásnějších pocitů, jaké jsem v poslední době zažila, opravdu. :'3

Za odměnu za dobře odvedenou práci jsem si cestou na vlak skočila na výborný speciál vanilkový meloun s melounovými kuličkami, který mě jakožto milovníka všeho melounového naprosto uchvátil. *A*


Teď mám pocit, že se mi asi rozskočí hlava, asi bych měla něco sníst, protože od toho skoro vyhozeného jogurtu a bubble tea jsem nic jiného neměla, a maximálně se těším na to, až se pořádně vyspím. Zítra pak začnu s intenzivnější přípravou na společenskovědní část, která mě čeká v závěru příštího týdne ... a o víkendu si užiju se ženou Lázeňskou, protože si to zasloužím. :3

Taky bych jmenovitě chtěla poděkovat své drahé ženě, Kadet, která si dala tu práci a zjistila si datum, a taky Ryuki, kterou žena vraní zburcovala, které mi držely palce a psychicky mě podporovaly, čehož si neskutečně moc vážím. ♥


Bach's Aria of the Goldberg variations, 6 times slower

25. května 2014 v 10:21 Gramofon Underlandu
Čirá nadpozemská nádhera.
Strašně se těším, až se objeví i čistá verze, ale takhle, se všemi těmi dialogy, je to prostě nejsilnější.


Still not over it ... když jsem včera koukala na Hercula Poirota, kde jedna z postav nezačala hrát na klavír nic jiného než právě Goldbergovy variace, začala jsem brečet.

Everything hurts

24. května 2014 v 10:17 (Ne)zaujaté "recenze"
Pro lásku boží, pokud jste ještě Mizumono (nebo spíše MizumoNO) neviděli, nečtěte. Myslela jsem, že jsem připravená. Evidentně jsem se spletla. Šeredně moc jsem se spletla. ;__;


Za co, pane bože, za co?

23. května 2014 v 18:01 Herald z roku 2014
Když jsme se dneska s Kyoko vydaly na schůzi ohledně tábora (jen tak mimochodem, netušila jsem, že po mě v tomhle směru někdy někdo bude chtít výpis z trestního rejstříku ^^"), řekly jsme si, že vyrazíme o něco dřív a ještě se cestou stavíme na bubble tea. Vlezeme do Fontány, vyjedeme po eskalátorech ... a nic. Stánek BubbleManie je pryč.


Takže jsou v zásadě dvě možnosti - buď se zrušil (o čemž při těch neustálých zástupech shotů utrácejících kapesné silně pochybuji) nebo se přestěhoval. Ať tak či tak, obě možnosti mě silně rozmrzují, byla to asi jediná kloudná věc v celé Fontáně, měla jsem ho tak hezky blízko a teď je buď úplně v háji nebo někde až někde v prdelákovicích.

Já jsem se na ten vanilkový meloun obzvlášť dneska vážně těšila!! TT^TT


Vedro bylo jak na padnutí a hlavně dusno a mimo jiné jsem zjistila, že kromě toho, že 'tet ne du do fany' nepojede a tímpádem nebudu mít komu věšet za okno růžové stvoření, další můj silně neoblíbený svěřenec zřejmě nepojede už jako můj svěřenec, ale jako praktikant (ne pode mnou), takže se ho po dvou letech konečně zbavím, yatta! A taky jsem domů dorazila prakticky suchou nohou, protože Daneček byl tak hodný a vzal nás autem.

A volit nejdu. I kdyby byl čas, tak nálada rozhodně není.

Nightwish - Stargazers

23. května 2014 v 9:13 Gramofon Underlandu
Od pondělka ji nemůžu dostat z hlavy ... tatínek totiž při poslouchání webových rádií objevil (nejen) symfonický metal, teď ho poslouchá všude a mě to připomíná staré časy ke konci základky, kdy u mě Nightwish jeli prakticky bez přestávky. Stejnak mám tyhle staré nesrovnatelně radši než ty současné.


Plazíme se radostně, plížíme se radostně

22. května 2014 v 14:50 Herald z roku 2014
Koukám z okna, jak jsou všichni vyplácnutí na balkonech a na dvorcích a chytají rakovinu bronz, zatímco já sedím za zataženou roletou, která sice filtruje pražení, ale stejnak je tu solidní vedro, nos zabořený v papírech, případně na monitoru.


Nějak mě to zmáhá. Chodím spát nejpozději v jedenáct, protože i když vstávám v osm, už v deset večer mám pocit, že si roztrhnu ústa zíváním. Permanentně mě bolí hlava a mám pocit, že mi každou chvíli pod náporem cpaných vědomostí exploduje (momentálně se opět plácám v milované lingvistice). Včera jsem ještě stihla přečíst Farmu zvířat. Navíc se mi nějakým způsobem opět povedlo přeležet si záda, takže si připadám, jak kdyby mě celý den natahovali na skřipec.

Opravdu jsem unavená. Ani ne tak fyzicky, jako psychicky.


Včera jsem si pak opět musela hrát na doktora, protože té naší hlemýždí bulimičce evidentně zase něco nesedlo, takže jsem zase jednou propichovala a vymačkávala zánět, om nom nom. Druhý hlemýžď si pak, když jsem si ho vyndala ven, suverénně nalezl na mé zápěstí a začal ho okusovat (vidíte, ani nemusím páchat sebevraždu, Karel mi sám ty žíly překouše :'D). Evidentně je jim taky vedro ... a to jsou to prosím Afričani.

Venku už správně voní vzduch a už i začaly lítat a vřískat jiřičky. Vždycky jsem tohle období měla nejradši z celého roku, jen letos je to všechno celé takové pojebané, že si ho prostě nedokážu užít. :<

Carry on my wayward son

21. května 2014 v 11:09 (Ne)zaujaté "recenze"
There'll be peace when you are done.
Lay your weary head to rest,
don't you cry no more.

Opět radši používám muflonici River, protože spoilers, spoilers everywhere a vím, že to dokáže naštvat. Takže pokud jste ještě neviděli nebo jste teprve u dřívějších řad a nechcete vědět, nečtěte.


Study hard

20. května 2014 v 10:31 Vše kolem Tweedledee
Aneb čtyři roky zápisků v barvách duhy


Devět z deseti kanibalů doporučuje

19. května 2014 v 15:04 Paranormální (z)jevy
Aneb ten okamžik, když v obchodě narazíte na kořenící směs s názvem 'Spicy jerk' a deset minut na to koukáte jak tele na nová vrata ... :'D


Chudák Dean ... jako by už nestačila ta Sammyho losí polívka.

Příběh nekončí

17. května 2014 v 16:22 Herald z roku 2014
Jen se zase pozastavuje ... opět.
Hello, hiatus, my old friend.


Skončila druhá řada Elementary. The fuck was that? Holt když jsou to páni Amerikáni, tak holt bude smrt fixlovat druhý Holmes. Nějak si nejsem jistá, jestli bude třetí řada, ale stejnak ... ten závěr prostě no me gusta.

Skončila třetí řada Grimma. Adalind, you fucking bitch! Jestli ho necháte umřít, tak vás přijedu sežrat! Ale aspoň někdo měl zatím štěstí. :'3 Ale stejnak nope nope nope.

Skončí devátá řada Supernatural. Při tom, co tam v poslední době tvoří, se bojím, že tohle bude teprve jedno velké NOPE. :'D Ale nestahujme kalhoty, brod je ještě daleko, uvidíme. Ale stejnak budu ráda, když bude po desáté řadě šlus. Už se to na můj vkus až moc uměle protahuje a nastavuje.

A taky skončí druhá řada Hannibala. A na tohle finále se upřímně opravdu těším, protože tenhle seriál (do kterého jsem spadla doslova po hlavě) je díl od dílu lepší. Navíc vzhledem k tomu, že všechno neodvratně směřuje pod kytičky už od začátku a Hannigram je jeden z nejsebedestruktivnějších shipů, mám pocit, že už mě jen tak něco nepřekvapí. A jestli ano, víme, co dělat s neslušnými lidmi. 8D


Ale aspoň z toho plyne jedno pozitivum - budu mít zase o čtyři pokušení méně. O čtyři pokušení, která mi vzhledem k (ne)kontaktu s okolím zbyla, fňuk. :'D

P.S. Asi tak polovinu noci jsem nemohla zabrat, protože jsem si i ve spánku přeříkávala chronologicky britské a americké dějiny s odpovídající literaturou. Pak se můžu divit, že když rodičovstvo přiveze normandský cider, automaticky nahlas vykřiknu 1066 - bitva u Hastings. :'D

A Nietzscheho Mimo dobro a zlo se nedá číst ani po tom cideru. Vzdávám to a jdu si přečíst shrnutí a výpisky.

Mimochodem ... Kadet, drahá ženo vraní? Je v druhé polovině Rozprav nějaký zásadní zvrat, nebo jsou to zkrátka pořád ty samé kecy o tom, jak to v Římě fungovalo?

Žižka-san

15. května 2014 v 19:36 Manga obrázky
Už nevím, kde jsem na to narazila, ale každopádně mě to neuvěřitelně rozesmálo. :'DDD
Aspoň, že Žižka-san není kawaii.


Datum popravy

15. května 2014 v 12:07 Herald z roku 2014
Tak už vím, kdy budu dělat anglistiku.
Dokonce ve stejný den, jako jsem maturovala (kdo chce vědět, najde si, na to, abych to jsem psala, už jsem až moc pověrčivá, vím, jak to pak chodí).
Už vím dokonce i společenky.
A i když studuji hard, ne-li dokonce ještě harder, jsem nervózní jak pes. :'D


Kdybych kouřila, vypadám teď úplně stejně

Ale na druhou stranu, jsem ráda, že už aspoň u něčeho vím, na čem jsem, a ještě radši, že v můj termín tam nebude jeden člověk, kterého jsem v životě na nic neměla a u kterého ani nevím, jak vypadá. ^^;

Sama mezi lidmi

14. května 2014 v 17:00 Herald z roku 2014

Zašla jsem si s Kyoko na skvělý čokoládovo-pomerančový bubble tea, popřála jí k narozeninám, obdržela jsem jeden mango puding a pořídila si krásnou dračí záložku.

Měla bych mít přece dobrou náladu ... tak proč se cítím hůř?


Začínám mít pocit, že jsem odtržená úplně od všeho mnohem víc, než jsem si myslela ... a začíná mě to deptat, hodně. A kecy typu "život je nespravedlivý, člověk nemůže mít všechno" a podobně jsou opravdu velmi pomocnou třešínkou na dortu ... je opravdu tak těžké pochopit když řeknu, že se o tom nechci bavit, že se o tom prostě bavit nechci? Asi jo.

Lana Del Rey - Summertime Sadness

14. května 2014 v 11:56 Gramofon Underlandu
Zbožňuji cover verzi od Within Temptation, ale strašně ráda mám i originál, nemůžu popřít, že Lana má úžasnou barvu hlasu.
Je to taková ideální písnička pro melancholickou náladu.