Únor 2014

Ze zápisků chcípáka

28. února 2014 v 15:57 Herald z roku 2014
Od středy se má aktivita zde pohybovala v rozmezí nula nula prd, tak myslím, že máte právo na vysvětlení.

Ve středu jsem se jen tak zničeho nic rozhodla, že se zkrátka zkusím podívat na jeden díl Hannibala a aspoň uvidím, jestli ano nebo opravdu ne. Z jednoho dílu se nakonec vyklubalo dílů pět, protože, ačkoliv je to asi ten nejponurejší a nejsyrovější seriál, co jsem viděla, jednoduše jsem se nemohla odtrhnout. K večeru jsem zaregistrovala, že mě malinko začíná škrábat v krku, tak jsem si vzala Paralen a šla spát s tím, že to přes noc přejde. A s klidným svědomím vám můžu říct, že takovouhle psychonoc jsem ještě nezažila a už ani nechci (Hannibal, Paralen a nemoc jsou opravdu dokonalá kombinace, to vám povím).

Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudila s pyžamem plným vysrážených slaných žilek, s běsnící cirkulárkou v krku a celkově v zombie stavu, kdy jsem měla pocit, že bych při plánované cestě do Ústí akorát umřela někde v půli, něco málo jsem snědla, hodila do sebe pomocné medikamenty, které mi přinesl obětavý tatínek (abych nevypadala jako lemra, došla bych si pro ně sama, ale když se nabídl, tak proč toho nevyužít) a šla si zase lehnout. Odpoledne, kdy už se mi nechtělo spát, ale pořád jsem nebyla ve stavu, abych mohla fungovat venku, jsem po dlouhé době zase využila toho, že má moje televize díru na USB a pokračovala ve sledování Hannibala hezky na velké obrazovce z postele. Upřímně jsem se docela děsila toho, jak bude vypadat noc, ale tentokrát jsem padla a vzbudila se až ráno, jestli se mi něco zdálo, tak si to vážně nepamatuji.

Dneska musím zaklepat na zuby, že bolest v krku, díky Bioparoxu důvěrně přezdívanému houba, který je sice fakt hnusný, ale vždycky mi pomohl, výrazně ustoupila a přetrvává už prakticky jenom kašel, rýma a totálně ucpaná hlava doprovázená občasnou motanicí. Když nepočítám to, že se pořád potím jak to prase. :'D Dokoukala jsem poslední dva díly Hannibala a jakkoliv je to fakt psychicky náročné (aspoň pro mě), opravdu to stojí za to. Jsem zvědavá na druhou řadu ... i když ji asi nebudu sledovat hned teď, obávám se, že to by na mě v momentálním stavu a období asi bylo moc.

Celý tenhle týden byl takový, že šlo všechno najednou hrozně rychle z kopce. Ale co, v tomhle počasí a tom, že mamka je nachcípaná už asi třetí týden, se tomu asi ani nejde divit. Navíc zase začalo (nebo začne) vycházet Supernatural, Elementary, Grimm a koneckonců i ten Hannibal. Taky mi v pondělí dorazila spousta věciček, které už jste mohli vidět, ale které sem (kromě paruky, Dóňu už jste viděli) přeci jenom musím dát ještě jednou, protože ten liščí řetízek je prostě awww. *A*


Dneska mi pak ještě konečně dorazila tahle kráska, takže se mi opět rozšířila sbírka fandomových serepetiček a můžu si představovat, že třeba začne ten majáček v podobě zeleného kamínku začne zářit, až bude Doktor nablízku. :3


Víkend se tedy opět ponese v pracovně-zotavovacím duchu, protože za ty dny, co jsem byla ráda, že vůbec nějak existuji, jsem neudělala zhola nic. A to je špatné, móc špatné. Aspoň zase uvidím Relikvie smrti, když už jsem je vlastně viděla jenom jednou. Tož pápá, jdu se kulírovat.


DW challenge - den třináctý

28. února 2014 v 9:36
Aneb Epizoda, u které si přejete, aby nikdy nebyla natočena


DW challenge - den dvanáctý

27. února 2014 v 10:11
Aneb Oblíbená herečka


Wincest Crusader

26. února 2014 v 11:21 Vše kolem Tweedledee
I když bych do něj mohla vzít ještě podnájemníka, stejnak jsem z toho trika nadšená. Haters gonna hate.
A momentálně ještě pořád dost naměkko z poslední eizody. :'3


DW challenge - den jedenáctý

26. února 2014 v 8:36
Aneb Oblíbený herec


DW challenge - den desátý

25. února 2014 v 8:20
Aneb Váš OTP


Can't remember

24. února 2014 v 12:54 Vše kolem Tweedledee
Vzhledem k tomu, že mi dneska dorazil balíček z Islandu, ve kterém byla kromě dalších bezva věciček taky paruka, zkusila jsem narychlo splácat něco jako Dóňu z The End of Time ... a kupodivu se mi to i celkem líbí. :3


Račte pod perex

DW challenge - den devátý

24. února 2014 v 9:05
Aneb Charakter, se kterým se nejvíc ztotožňujete


Kápo Emérika jinýma očima

23. února 2014 v 10:22 Paranormální (z)jevy
Když vám Elrond maskovaný za agenta Smithe zastřelí Filche, protože chce s pomocí "toho starého buzíka ze Sbohem, Berlíne" ovládnout svět, Flickerman přijme Kapitána Ameriku, který jde na dvojité rande s Clarou Oswald, do armády, kde má za nadřízeného K, zahraje si na honěnou s Thorinem a nakonec je políben Jamie Moriarty.


Fandoms, fandoms everywhere.

DW challenge - den osmý

23. února 2014 v 9:08
Aneb Scéna, která vás nejvíc rozbrečela


Happy Ragnarök, minna

22. února 2014 v 14:30 Herald z roku 2014
A aby to bylo ještě epičtější ...


Já vím, že název článku je absolutně nechutná splácanina, za kterou bych si zasloužila veřejně zlynčovat, ale zkrátka jsem si nemohla pomoct. :D

Neříkejte mi, že už je zase sobota, když mi připadá, jako by ta poslední byla teprve včera. Hrozně to všechno letí ... nezdá se vám? Možná se to ale tak zdá jenom mě, vzhledem k tomu, že kromě toho, že pořád prskám a chrčím jako divá a rozhodla jsem se zůstat ještě jedno pondělí doma, trávím dny podle prakticky stejného vzorce - čtu, čtu, čtu a píšu, kouknu se na film. Z posledních to byla Královna prokletých, Animatrix, Betonová zahrada (aneb odpočiňme si od McEwana McEwanem) a Equestria Girls, které jsou prostě neuvěřitelně roztomilé. :3


No nic, spala jsem asi čtyři hodiny, takže si připadám jako praštěná palicí ... a navíc je těch věcí, které by mi v poslední době udělaly radost a o kterých by stálo za to psát, opravdu minimum. Tak se mějte a užijte si další z konců světa ... třeba s Kapitánem Amerikou. ;D


DW challenge - den sedmý

22. února 2014 v 8:45
Aneb Bytost, která vás nejvíc vyděsila


Midnight City

21. února 2014 v 18:13 Gramofon Underlandu
Kdykoliv zapnu televizi jako zvukovou kulisu, tak mám pocit, že se objevuje snad v každé druhé reklamě ... nebo se mi to jenom zdá?


DW challenge - den šestý

21. února 2014 v 8:29
Aneb Oblíbený záporák


Yu-Gi-Oh! Duel Monsters GX - recenze

20. února 2014 v 14:25 Anime recenze
Duel Academy, kterou založil Seto Kaiba na odlehlém ostrově uprostřed Severních moří, je jednou z nejvýznamnějších škol, kde se studenti učí základy toho, jak se stát úspěšnými ve hře, která se stala neuvěřitelně populární - soubojích takzvaných duelových monster, vyvolávaných pomocí karet a speciálního zařízení, duelového disku, který každý student dostane. Škola samotná je pak rozdělena do tří různých kolejí, pojmenovaných podle tří karet egyptských bohů - nejvýše řazená a nejprestižnějí, čemuž odpovídá i nejnákladnější vybavení, je Obelisk Blue, pod ní je Ra Yellow, úplně nejníž je Slifer Red, kterou tvoří ti studenti, jejich skóre při vstupních zkouškách bylo nízké (postup mezi kolejemi je možný, pokud tomu samozřejmě odpovídají vaše výsledky). A právě do této poslední koleje se dostává Jaden Yuki, nový student, kterého, jak už to tak bývá, zajímá jedna jediná, velmi skromná věc - stát se nejlepším duelistou na světě. Samozřejmě, že k tomu, aby svého cíle dosáhl, bude muset vynaložit ještě hodně úsilí (když si uvědomíme, na jak ubohé pozici se hned na začátku nachází). Samozřejmě, že na to nebude sám, na tak velké škole se najde několik přátel, kteří mu vždy rádi pomůžou, ale také nepřátel, jejichž největším cílem rozhodně nebude jen hodit Jadenovi pár klacků pod nohy.

Let's duel! A okřídlené Kuribo! 8D Tak dávno, dávno tomu, kdy jsem na to koukala na Animaxu v angličtině - proto ta jména, vím, že Jaden je vlastně Judai, Syrus Sho, Alexis Asuka a treba Chazz Jun (takhle bych tu mohla pokračovat ještě chvíli), ale jsem holt zvyklá na anglickou verzi a na stará kolena se fakt nechci přeučovat. ;) Většinou na tahle anime pokémonního typu (lepší přirovnání mě nenapadlo, ale tak snad pochopíte, co jsem tím chtěla říct) dobrovolně nekoukám, ale tohle mě docela bavilo, i když je celá ta kresba taková špičatá. ^^" A měla jsem ráda Chazze, to si pamatuji. >:3


DW challenge - den pátý

20. února 2014 v 8:29
Aneb Oblíbená série (klasická nebo obnovená)


Don Giovanni ... nebo John do vany

19. února 2014 v 11:57 Epické výroky
"Tet ne du do fani."

~ mírně, opravdu mírně upravená verze toho, co pronesla jedna z mých (podotýkám, že čtrnáctiletých) táborových svěřenkyň na Asku, která je teď hrozně KAWAII a jestli pojede i letos, tak se má opravdu na co těšit ~


Až teď jsem si uvědomila, že se tenhle skvost ještě neobjevil, a přitom pochází už někdy z přelomu roku (omluvou budiž to, že jsem tehdy ještě neměla tenhle matchy-matchy vanový obrázek). Konec je blízko. Jsem o tom čím dál pevněji přesvědčená. :'D

DW challenge - den čtvrtý

19. února 2014 v 8:09
Aneb Oblíbený soundtrack


Oh nein you didn't

18. února 2014 v 12:32 Ostatní anime
Znáte ten typ fanartů, na které můžete zírat třeba celé dny ... a stejně nepochopíte, jak tohle vůbec mohlo někoho napadnout?
Tak tohle je přesně jeden z nich.
(^~^;)ゞ


DW challenge - den třetí

18. února 2014 v 8:33
Aneb Oblíbený společník