Září 2013

The power of kawaii

30. září 2013 v 17:57 Sherlocked
Yep, tyhle přeslazeniny mě ohromně baví, jak jste si mohli všimnout :D

Sherlock-senpai :D Což mi připomíná ... věděli jste, že John Watson je biosexuál? :DD


Kočkování

30. září 2013 v 10:18 Vše kolem Tweedledee
Aneb tvor se opět aspoň chvíli tvářil jako přítulné zvířátko


Sick and tired

29. září 2013 v 17:19 Herald z roku 2013
Ve středu jsem si zničila nohy na podpatcích, které jsem od jara neměla.

Ve čtvrtek jsem si v rámci česání švestek a věšení se na strom solidně přetáhla svaly na lopatkách, které jsou ještě teď ztuhlé jak šutr.

V pátek jsem si velmi sympaticky vypláchla mozek s Kyoko v čajovně. Občas je to vážně osvěžující, vypovídat se, místo toho, aby to člověk v sobě pořád dusil, zkrátka si vylít srdíčko. I na ten AkiCon se zase těším o trochu víc.

Včera jsem se pak dorazila u babi v Plzni při hledání hub v lese a stříhání vína na zahradě.

Teď jsem maximálně šťastná, že mám školu až ve středu, protože mám momentálně tak maximálně na to, abych do sebe lila čaj, ládovala Paralen a šla spát ... just let me die =____=


Rudý kód, opakuji, rudý kód!

27. září 2013 v 11:22 Herald z roku 2013
Toto není cvičení!!!


Myslela jsem si, že mé obrany jsou nepřekonatelné a neprolomitelné ... ovšem jedna nepotopitelná loď už tu koneckonců byla, že. Nicméně, stalo se něco nepředvídaného a poloha Underlandu byla odhalena; a to nikým jiným, než mým šikovným tatínkem (⌒_⌒;)

A víte vy co?

Reakce byla víc než pozitivní, ba dokonce silně pochvalná (o;TωT)o

Po počátečním šoku se teď cítím jako hrdá maminka, pyšná na své tříleté blogové děťátko.


Jedny opeřeniny

27. září 2013 v 9:05 Královské dary
Aneb veškeré spory ohledně sýra a tak podobně jdou pro dnešek stranou.

Předně se chci omluvit za absolutní nenápaditost ani inovativnost, co se letošního přání týče, múza mě zkrátka kopla dost nevybíravě do zadku, a to jak po stránce výtvarné i psací (loňské patlání se s Lokim holt asi byla hodně světlá výjimka ^^;). Z toho minima, co se mi uráčila nechat, pak vzešlo ono cosi, co vidíš níže.

I tak doufám, že si ty své druhé kulatiny (ovšem kdo bere desáté narozeniny jako nějaký zásadní milník, že) jak se patří užiješ, ovšem samozřejmě v mezích záchoda, totiž zákona.

Tímto Ti tedy jeden zablešenec, u kterého už konečně víme, jak že to tedy dělá, chce k dnešním dvacítkám popřát všechno nejlepší, úspěšný rozjezd v další studijní etapě, dožití se třetí řady Sherlocka ... zkrátka jen to dobré, a toho co nejvíc :)


Začínám být sentimentální

26. září 2013 v 12:56 Herald z roku 2013
Právě jsem se málem rozbrečela štěstím u závěrečné epizody Free! ...

... a vůbec se za to nestydím, protože prostě jedno obrovský AWWWW \(*T▽T*)/


I want to swim with you = I love you.
A ne že ne.

(´ω`♡%)

Láskyplná oslovení

25. září 2013 v 22:16 Epické výroky
*drží v ruce šnekouna a drbe ho na hlavě*

"Ty naše paštiko."


Máš moc velký koule

25. září 2013 v 14:21 Herald z roku 2013
Nastal soudný den a dneska už i liška zase musela mezi ty zlé cizí lidi ... tak se na to aspoň vyfikla, aby měli důchodci v autobuse na co čumět, protože vínové legíny jsou evidentně vrchol extravagance :D

Ranní podzimní Ústí mě přivítalo úžasným chemickým smradem, na který si teď holt budu zase muset zvyknout. Učebnu v budově, kde jsem ještě nikdy nebyla, jsem našla napoprvé, jen jsem musela půl hodiny stepovat před ní, jelikož se otevírá studentskou kartičkou, kterou jsem za celé tři roky nepoužila ani jednou a tímpádem ji samozřejmě s sebou ani neměla ^^" Angličtina v pracovním styku zatím vypadá dobře, bylo nás tam asi jednom deset (jenom asi prvních dvacet minut jsem strávila tím, že jsem každému dokola opakovala svoje jméno a proč jsem si tenhle volitelňák vybrala ... Saku se musela socializovat a naštěstí přežila) a dokonce jsou tam židle s vlastním sklápěcím stolečkem ... akorát je v učebně strašně blbá akustika, takže budu muset vyřešit, kam si sednout, abych pořádně rozuměla. Ale to se vykoumá.

Po tom, co jsem si tam odseděla tu hodinku a půl, jsme se sešly se Simčou a po neuvěřitelně dlouhé době jsme si zašly na bubble tea ヽ(;▽;)ノ (Simča může dosvědčit, že jsem se s tím kelímkem pomalu mazlila :D)

"Počkej, si to musim hezky vyfotit, jako správnej hipster."


Yep, bohužel vypadám jak koště



Obě jsme si daly fresh jahodu a šly si sednout do Fóra, kde se Simča napapala a já měla drobný problém s maracujovými kuličkami (viz. název článku), které nabobtnaly do extrémnějších rozměrů než obykle a za žádnou cenu se do toho brčka nechtěly vejít >:D Simča pak mazala na studijní a já hezky na rychlík dom (a jsem opravdu šťastná, protože mi opět kompletně rozesrali jízdní řády na autobusy >:D)

"Co to tam je za ptáky?"
"To víš ... kde jsou koule, tam musí bejt i ptáci, to je přece jasný."

Teď jako správný student pozdně obědvám zalévací nudlovku a můžu si hodit nohy na stůl, protože mám pro tenhle týden padla 8D

Ylvis - Stonehenge

24. září 2013 v 14:28 Gramofon Underlandu
Aneb jedna ze zásadních životních otázek :'3


Úterý není den, ale diagnóza

24. září 2013 v 9:47 Herald z roku 2013

Oh yeah, very funny, Crowry >:D
*v dálce hraje Asia*

Možná to, že mám jedinou přednášku od sedmi do půl deváté večer a ještě s tím největším slizounem úchylným, co snad na fildě je ... (;¬_¬)

Navíc se ze mě opět začíná stávat chcípák ... už někdy od neděle mě pobolívá hlava, dneska jsem pak začala prskat a kašlat. A tak prolívám hrdlo průduškovým čajem a modlím se, aby bylo přes víkend u babi aspoň trochu teplo, protože to, abych se ještě dorazila, by byla ta poslední věc, kterou bych teď potřebovala.

Wish me luck :'D

***

Na druhou stranu, vážně mi nevadí, že jsem prakticky ještě nezačala a už mi ve čtvrtek odpadly obě dvě přednášky kvůli konferencím, takže mám o jeden volný den navíc :D


Ylvis - Someone Like Me

23. září 2013 v 12:19 Gramofon Underlandu
Protože liška je jenom vrchol ledovce
A epičnost je obrovská :'DD


Když chcete dělat smajlíky po japonsku

23. září 2013 v 9:14 Odkazy


Aneb perfektní a užitečná stránka, pokud sháníte výstižného smajlíka pro prakticky každou náladu nebo situaci

Well, I say ...

22. září 2013 v 17:59 Salt & burn
Když už prej vnucujeme, tak ať je to teda aspoň pravda ┐( ̄ー ̄)┌


Brace yourselves

22. září 2013 v 11:08 Herald z roku 2013
Winter semester is coming


Sice až v úterý, neb pondělky mám volné, ale i tak z toho vyplývá to nadšení, že? Vůbec se mi nechce opouštět prázdninový režim, na který jsem si, letos obzvlášť, stihla tak hezky zvyknout T^T Na jednu stranu si říkám, že je fajn, že se aspoň vytrhnu ze stereotypu, ve kterém se tak nějak nesla většina září a taky se dostanu mezi lidi (ne že by to bylo nějaké extrémní plus, když z těch fildovských věcí stejnak prakticky nikoho neznám a když už, tak je to ten typ lidí, se kterými mi stačila jedna cesta vlakem a měla jsem chuť za jízdy vyskočit z okýnka, protože řešení toho, jakou barvu kabátku si kdo koupil a kam až pro něj musel jet jde vážně hodně mimo mě :'D), ale na druhou stranu se na mě nabalí taková spousta důležitých věcí, že je mi z toho špatně, jen si na to vzpomenu (naprosto ideální je pak vzpomenout si, když chcete jít o půlnoci spát ... zírání do stropu po minimálně další dvě hodiny je zaručeno).

Dále bych chtěla všem, koho challenge jménem vysoká škola čeká zítra poprvé (takzvaně vítejte mezi příživníky, jak jsme to byli Vencou krásně nazváni ^^), jmenovitě pak nejdražší Rišunčičku, Kadet a Hanyuu, popřát vykročení tou správnou nohou, pevné nervy, protože jak víme, ta administrace stojí za hovno úplně, ale úplně všude, zkrátka úspěšný start v další etapě :3 Ale nebojte ... ta pravá sranda přijde teprve s prvním zkouškovým ;D


No a já jedu v tom hnusu venku kuramit na zahradu, neb agrese ve Vietnamu způsobila, že naše brambory jsou ještě v zemi. Tedy přesněji řečeno švestky na stromě.

Taková běžná praxe

21. září 2013 v 15:33 Herald z roku 2013
"Už máš hotovou tu seminárku?"


"Ještě tam nevypsal termín na zkoušku, co?"


"A už máš vlastně zapsaný všechny zkoušky a zápočty v indexu?"


"A co vlastně dávaj dneska večer v televizi?"


Asi se nebudu plést, když řeknu, že tyhle neustále se opakující rozhovory s rodiči známe asi všichni, že? (*゚ー゚)ゞ

A máme po lednici

21. září 2013 v 13:50 Herald z roku 2013
Tedy spíš po létě ... teď už i oficiálně, když to tak venku vypadalo už minimálně poslední dva týdny. Proto jsem demonstrativně vytáhla Deannovské botky, ve kterých už teď rozhodně vedro nebude a ze skříně černý baloňáček, abych mohla čelit ranním nečasům (tomu s velkým N snad už díkybohu ne).

Nerada bych to zakřikla, ale docela se mi ustálila i nálada, která mi během posledních pár týdnů doslova lítala jako na horské dráze. Sice nemám podzim zrovna v lásce, ale o to víc můžu svíčkovat a taky čajovat. Ne že bych nečajovala i normálně, ale teprve s přicházejícím podzimem člověk náležitě ocení čaj, ze kterého se ještě kouří, v létě si to zkrátka tolik neužijete.

Těší mě i to, že za chvíli začne zase vycházet Supernatural (a jeden díl mi vyjde i přímo na narozeniny, yay ^^) a v listopadu pak Grimm a samozřejmě Doktor. A co my víme, možná, že se dočkáme i toho Sherlocka (nerada bych to zakřikla). Navíc je za chviličku jednodenní Jikan, v listopadu AkiCon a v prosinci by údajně měl být Geetacon (na což jsem osobně celkem dost zvědavá ^^;).

Ták, lehce jsem si tu vyplácala játra a jdu zase dělat něco smysluplnějšího, tož laterz.

Ovšem jestli chcete, klidně mi hoďte nějaký spam na Ask, zatrollím si ráda vždy a všude 8D


"Kuchtíme"

20. září 2013 v 17:16 Různé texty
Jelikož drahá maminka už teď jistojistě buď popíjí nebo trsá, neb jest na nějakém výročním firemním žrautu či co, a na výzvy, aby si vzala velkou tašku a přinesla taky něco domů kromě opičky, reagovala celkem nevraživě, dali jsme si s tatínkem vychladit víno a rozhodli jsme se, že si uděláme pizzu. Ovšem ne žádný mražený polotovar (ne že bych proti nim něco měla, to rozhodně ne), ale hezky naši domácí, na kterou jsem po tom téměř měsíci, kdy mi na Natsu už lezla i ušima a zoufale jsem se ji snažila udat, už zase dostala celkem chuť.

Ono nejde o to, že by tatínek vařit neuměl, to umí a i to dělá rád (jinou rybí polévku, než je ta tatínkova štědrovečerní, bych nepozřela), problém je ten, že vytahá úplně všechno, ale pak už to po sobě neuklidí. A vy pak jenom v duchu nadáváte a s rezignovaným výrazem utíráte mikrokapičky kečupu, kousky bylinek, které skončily jinde, než měly, zatoulané slupky od čeneku a mouku, kterých je plná linka i podlaha ... jsou zkrátka všudypřítomné.

Nejaktuálnějším výkonem budiž to, že jsem na to, že místo papírové utěrky přikryl kvásek chňapkou, přišla až v okamžiku, kdy už bylo pozdě, chňapka byla krásně přilepená, zapatlaná a momentálně opatřená úžasným drožďovým aroma, které z ní táhne na sto honů. Tak nějak doufám, že tohle byl první a zároveň poslední kix a mezi mě, voňavou křupavou dobrotu a Bordeaux už se nic, slovy nic nepostaví :3


Ehm ...

20. září 2013 v 11:25 Salt & burn
... ale vlastně jo, nom ^^; :D


Nepochopené džouky

19. září 2013 v 11:18 Paranormální (z)jevy
Když se vás maminka zeptá, jestli nechcete batoh, že si ho koupila do práce, kde už ho teď stejnak nebude potřebovat. Že je hezkej a navíc ze Sama.

A pak na vás jenom zírá jako na blázna, když po tomhle chytnete totální záchvat smíchu, protože tam, kde ona vidí obchod, vy vidíte něco diametrálně odlišného :'D


To, že si teď kdykoliv a kdekoliv, kam si svůj krásný červenočerný batoh vezmu, budu připadat jak obzvlášť sadistický a psychopatický vrah, už je vedlejší :D

Bleach - recenze

18. září 2013 v 12:23 Anime recenze
Ichigo Kurosaki právě nastoupil na střední školu a je vlastně úplně normální kluk (když pomineme, že se jmenuje jahoda), s normálními přáteli i zájmy, až na to, že je celá jeho rodina tak trochu cáklá a on sám už od dětství může vidět duchy, a nejen to, může se jich i dotknout nebo s nimi mluvit. Jednoho dne pak jako jediný vidí, jak na ducha mrtvé dívky zaútočí monstrum, které zneškodní dívka v černém kimonu a zase zmizí. Ichigo na tím podivným incidentem pořád musí přemýšlet a o to větší je jeho překvapení, když se mu ona dívka, Rukia Kuchiki, jen tak objeví v pokoji a navíc je hrozně překvapená, že ji normální člověk jako Ichigo může vidět. Pomocí svých králičích malůvek se mu pokouší vysvětlit, že je Shinigami, že přišla ze Soul Society, což je domov jak duší, tak Shinigami, a že bojuje proti Hollow, což jsou zlé duše, které útočí jak na ostatní duchy, tak i na lidi, a mezi které patřilo ono monstrum, které Ichigo viděl. Co se však nestane, jeden Hollow zaútočí na Ichigův dům a Rukia se při jeho záchraně zraní. Jelikož žádný člověk není dostatečně silný na to, aby se s Hollow vypořádal a Rukia je zraněná, uchýlí se k poslední možnosti a půjčí Ichigovi své síly, aby se stal Shinigami. Tímto činem si však Rukia nejen zavřela dveře do Soul Society, ale také podepsala rozsudek smrti, jelikož půjčování sil člověku je přísně zakázáno a trestá se trestem nejvyšším. A jelikož se všude kolem potuluje ještě spousta Hollow, musí Ichigo chtě nechtě vzít její práci za ni. A tím to všechno teprve začíná ...

Aneb další nekonečné anime, které jsem nikdy nedokoukala, stejně jako jsem nikdy nepobrala, kdo že to vlastně teda kam patří ... moc postav, moc světů, moc divizí nebo co že to vlastně bylo, prostě moc všeho, v čem jsem se solidně ztrácela. Chápu ale, že to byla částečně i moje vina, protože se mi málokdy stalo, že bych viděla víc než dva navazující díly za sebou a když jsem se k tomu zase dostala, byl už příběh zase úplně někde jinde a já totálně mimo :'D Nemůžu říct, že bych Blechu nějak extrémně uctívala, to ne, stejně tak nemám nutkání (a ani síly a čas) na dokoukávání nebo nedej bože ještě rewatch, ale i tak ho ve svém žánru beru jako dost kvalitní anime se zajímavou zápletkou :) A taky se mi vždycky hrozně líbil ten zvuk, co Hollow vydávají :3