Květen 2013

Badass as hell

31. května 2013 v 17:26 Mého srdce žampióni
Protože celý tenhle týden stojí tak nějak za dvě věci (nejen kvůli tomu, ale i to dementní počasí se dost podepisuje), chci aspoň tady mít něco, na co se dá koukat ... a od toho je tu om nom nom Jensen od Rišu ... a netvrďte mi, že vám tu taky nepřipomíná Shizua ;)


R.O.D. the TV - recenze

31. května 2013 v 10:18 Anime recenze
Anita, Maggie a Michelle jsou tři sestry (ovšem ne pokrevní), které v Hong Kongu vedou detektivní kancelář, čili pokud potřebujete najít cokoliv, od osoby přes zvíře až po věc, jsou přesně těmi, které potřebujete. Obě starší sestry, tedy Maggie a Michelle, jsou narozdíl od mladší Anity dost vášnivé knihomolky. To, co je spojuje a zároveň odlišuje od ostatních detektivů, je jejich schopnost ovládat papír, stejně, jako Yomiko Readman, známá spíše jako Papír. Sestry jsou najaty jako ochranka spisovatelky Nenene Sumiregawy, které někdo usiluje o život a která byla, jak se ukazuje, dříve přítelkyní právě Yomiko. Nenene odjíždí zpátky do Japonska a s ní i sestry, které si nedobrovolně nastěhuje k sobě a i když jejich soužití není zpočátku ani trochu ideální, postupně si na ně začínají zvykat a dokonce si rozumět. Co ale ještě netuší, je to, že jsou součástí plánu na ovládnutí světa. Co je vůbec zač tajemná organizace Dokusensha a proč se snaží získat zpět určité knihy? Co s tím vším mají společného britská a čínská vláda? A co je vlastně příčinou toho, že Yomiko tak znenadání zmizela? Jak všichni víme, tak vědomosti se už dost dlouho předávají pomocí písma, knih a ten, kdo má informace, má situaci pevně pod kontrolou. A co víc, s jejich pomocí může ovládat svět, ne-li třeba rovnou změnit historii.

Pokud budete mít po shlédnutí tohoto anime pocit, že vám asi něco uniklo, myslím, že v tom určitě nebudete sami. Jedná se totiž o sequel anime Read or Die (které jsem samozřejmě neviděla, jak jinak), a tak by bylo lepší vidět nejdřív to, nebo si přečíst mangu. Už je to hodně dlouho zpátky, co jsem R.O.D the TV viděla, ale to, že si ho pamatuji, znamená jedinou věc, a tou je, že se mi líbilo. Ono se totiž celé odehrává v alternativní historii, kdy je Velká Británie stále ještě na špičce jako koloniální mocnost, a to díky existenci Britské knihovny, která rozhodně není jenom tou neškodnou institucí, jakou se zdá být. A tím se dostávám k tomu, že je to vlastně takové anime pro knihomoly, protože knížek je tam opravdu větší než malé množství. Podle mě se rozhodně řadí k těm anime, která nejsou ztrátou času.


Žně chřestožroutů

30. května 2013 v 10:04 Téma týdne
A jak jsem se vlastně do skupiny milců této zeleniny dostala?

Všechno to začalo před několika lety instatní polévkou s příchutí chřestu, která se nějakým záhadným způsobem objevila ve spíži. Samozřejmě, že se v tomto případě o nějakém závratném množství chřestu nedá mluvit, ovšem zblajzla jsem ji a co víc, chutnala mi. Další metou byla malá sklenička nakládaného chřestu, která slavila úspěch ještě větší. Následoval mezinárodní jazykový tábor ve Francii, kde nám jednou k večeři naservírovali chřest v sýrovo-šunkové omáčce, který byl tak dobrý, že bych nejradši doslova sežrala celý příděl pro náš stůl. Posledním stádiem pak byl jeden z lehce nákupních výletů do Německa, kde jsme konečně koupili svazek krásného čerstvého bílého chřestu. A tady taky nastal první (a zatím jediný) problém, protože jsem si neuvědomila (nebo spíš nenašla a nepřečetla), že se milý chřest musí před uvařením oloupat. A věřte, že na to pižlání chřestu, který by kvůli tuhé slupce nepřeřízla snad ani motorovka, opravdu nezapomenu. Nicméně, poučili jsme se a od té doby přichází na scénu vždy jako první škrabka na brambory, která slouží stejně dobře jako ono spešl chřestové škrabátko (a upřímně, podle mě je v nich rozdíl spíš cenový).

Osobně nedám dopustit na dvě chřestová jídla. Prvním je vařený chřest přelitý bešamelovo-šunkovou omáčkou (zkoušela jsem už i tu máslovou holandskou, ale přišla mi tak nějak bez chuti) s brambory (ať už americkými, hranolkami, kroketami nebo vařenými, zkrátka s těmi, co jsou po ruce). Je to pro mě vysloveně jarní jídlo, které se na našem stole střídalo s plněnými zapékanými žampiony prakticky každý čtvrtek v prváku, kdy jsem se vracela domů v podvečerních hodinách a vždycky mě přivítala ta úžasná vůně. Tím druhým je pak domácí krémová chřestová polévka, která zahřeje jak v žaludku, tak i na duši.


Sečteno podtrženo, podle mého názoru je chřest dost opomíjená (hlavně u nás, třeba Němci se po něm můžou doslova utlouct) a přitom skvělá a taky zdravá zelenina. Podle mě za to může taky částečně fakt, že byl chřest považován za buržoazní pochoutku zlých kapitalistů, za éry našich rudých přátel. Rozhodně si ale zaslouží dostat aspoň šanci. Buď vám chutnat bude, nebo ne, za zkoušku to stojí.


Nemáte ani tušení, jak moc jsem šťastná, že můžu konečně někde použít tenhle gif

Alkoholové opojení

29. května 2013 v 19:09 Šnečstvo
Náš rekonvalescent se dneska pokoušel dvakrát zdrhnout z karantény a při večeři projevil alkoholické sklony ... rozhodně vypadá hodně živě :3


Vnitřní rekonvalescence

29. května 2013 v 17:27 Herald z roku 2013
Chtěla bych mockrát poděkovat všem, co se vyjádřili v minulém článku. Už je mi líp. Vybrečela jsem se, ale uvědomila jsem si, že tohle se holt stává (nakonec, musíme tam jednou všichni) a Kájovi je teď už určitě líp. Život jde dál.


Moje péče a pozornost je teď maximálně směřována na jednoho z našich seniorů, který se taky občas zatahuje (sice ne v takové míře, jako náš chudák nebožtík, ale stejně), takže je na samotce ve svém vlastním sterilním kbelíčku, který přes noc nechávám u sebe, protože tu mám největší teplo z celého bytu (a tak na mě ze tmy zírá šnečí silueta), koupu ho ve vlažném heřmánku a celkově se snažím dělat všechno proto, aby ho nepotkal stejný osud.

Abych byla upřímná, dost mi pomohlo (na rozptýlení) Supernatural, už jsem rozjela druhou řadu a dost silně to gustuju. A taky jsem došla k závěru, že logika je sice děs, do kterého se mi už myslím aspoň trochu podařilo proniknout, ovšem hospodářská politika je necelých 19 stran naprostých keců, které se holt budu muset naučit nazpamět, ekonomii nesnáším už odjakživa a tohle není nic jiného. Každopádně mám na obojí ještě týden. A taky tu byla celkem solidní bouřka.

A ještě jednou díky.

O šnečka míň

28. května 2013 v 9:55 Herald z roku 2013
Dneska ráno (nebo někdy v průběhu noci) mě opustil jeden z mých pěti slintů. Šneček, kterého jsem si vypidlala od vajíčka a v době, kdy měl ještě měkkou ulitu, mu jí v jednom místě omylem trošičku promáčkla; od té doby to byl můj Křupan.

Poslední dobou byl sice občas zalezlý v ulitě, ale stačilo ho zahřát a namočit mu hlavu do mističky s vodou, aby se napil a byl v pohodě. Ještě v sobotu dopoledne na mě koukal z kraje vaničky a vypadal dobře. Včera už byl zalezlý dál do ulity, ale pil, i když tu hlavu nechtěl moc ukazovat. A já s ním v ruce ještě večer asi půl hodiny seděla, máčela ho, zahřívala a drbala. Protože jsem měla špatný pocit a asi jsem se podvědomě chtěla rozloučit. A ukázalo se, že oprávněně.

Když jsem ráno viděla, že leží na stejném místě, kam jsem ho večer položila, bylo mi jasné, že je zle. Pokusy o oživování tuhého tělíčka, které nereagovalo ani na namočení hlavičky do vody, ani na dotek na tykadla, při kterém vždycky ucukne, neměly žádný úspěch. Jasně, mám ještě čtyři další, ale i tak to hrozně bolí. Byl z našich odchovaných vajíček a nebylo mu ještě tolik, aby musel odejít. Možná si někdo z vás řekne, proč brečet kvůli šnekovi. Pro mě jsou to má první zvířátka, která jsem kdy doma chovala a za tu dobu, co je máme, jsou pro mě členové rodiny.

O víkendu ho pojedeme pohřbít na zahradu, protože si to zaslouží. Já se z toho dostanu, ale asi mi to bude chvíli trvat. Jsem v prdeli, a to dost.

† 28. 5. 2013


NOID - Poušť

27. května 2013 v 16:26 Gramofon Underlandu
Tak, dnešní dávku hudebního spamu jsem si vybrala :3


NOID - Rány

27. května 2013 v 10:05 Gramofon Underlandu
Tak trochu sjíždim celý album >:3


Lázeňská 2013 aneb vyvolávání deště

26. května 2013 v 18:13 Historie conů, slezin a jiných akcí
Sice to mělo být původně jinak, protože měla přijet Rišu, kterou ale chuďátko bacil bacil, ale i přes značnou nepřízeň počasí jsem si tu naší největší městskou akci v ČR (záviďte) jako ostatně každý rok už od dětství nemohla nechat ujít ;)


Víte, kde máte ručník?

25. května 2013 v 8:00 Herald z roku 2013
Oh yes, it's here again and it's today 8D


A pokud nechápete, Vogony na vás 8D

Klub sjetých knižních hrdinek

24. května 2013 v 18:33 Ostatní věci
Jep, nemohla jsem si odpustit


I'm a fucking looser

23. května 2013 v 12:19 Herald z roku 2013
Opět jsem se přesvědčila o tom, že jsem buď plašan, nebo mi všechno až nějak podezřele vychází ^^" Samozřejmě, že jsem radši pro tu druhou možnost :D


Z dnešního informačního "výletu" za profesorem se vyklubal výlet zápočtový a já mám konečně zápočet z etiky, která mě psychicky deptala minimálně poslední měsíc (dělala jsem jí napodruhé, vloni nebyla vůbec narozvrhovaná a tak jsem se na ní trošičku vykašlala ... a ne že by to letos bylo nějaké jiné, ovšem seminárku jsem napsala, kvůli Iron Manovi jí doručila nepřímo a pak byla nemocná, takže jsem nevěděla, jestli jsem nahraná nebo ne). Tímpádem mi už z loňských strašáků zbývá jenom logika, na kterou mám ovšem 14 dní, což se ošéfuje.


Celkově mi tedy zbývají čtyři přeměty, což je na to, že tenhle týden začalo zkouškové (a když pomineme to, že něco jsem dělala v předtermínech), celkem dost slušné :)

Navíc jsem vážně ráda za to, že jsem zvládla všechno, co jsem potřebovala (ačkoliv na výsledky z pondělka si asi ještě počkám), a hlavně za to, že už do konce týdne nikam nemusím, můžu se vyspat, sosat si svoje Rulandské šedé a o víkendu si užít Lázeňskou :3


Happy fox

23. května 2013 v 10:28 Lišky
Aneb další věc od vraní ženy, která vždycky zvedne náladu :)


V jednom kole

22. května 2013 v 18:07 Herald z roku 2013
A že mám po dnešku vážně pocit, že jsem se pomalu nezastavila :'D

Ovšem mám další zápočet. Ačkoliv jsem včera přecházela od záchvatů geniality k depresi, nakonec se ukázalo, že Filosofie v Matrixu přeci jenom bylo zajímavé téma. A jelikož jsem tenhle předmět dělala podruhé (vloni u jiného učitele, kdy to bylo prakticky jenom mechanické učení se zpaměti milion frázových sloves), jsem vážně ráda.


Co mě trochu štve, je to, že jsem potřebovala zajít ještě za jedním učitelem, jenže jsem si neuvědomila, že je u obhajob, takže tam s největší pravděpodobností budu muset jet ještě zítra, a to na osmou ranní (vážně se mi chce vstávat ve třičtvrtě na šest, opravdu >:D). Jelikož ještě pořád nepřestalo foukat tak, abych po chvilce venku nevypadala jako koště, a prakticky celý den leje jak z konve, svezla jsem se na nádraží autobusem a za odměnu si skočila na bubble tea. Mango s fialovou tapiokou a kokosovým želé, chutnal.


Teď bych sice nejradši šla spát, ale nemůžu, protože je tu ještě dost věcí, které za mě nikdo neudělá. Tak si asi radši půjdu udělat něco k večeři.

Sleduju tě

21. května 2013 v 16:56 Šnečstvo
Aneb tohle na mě koukalo, když jsem si šla dělat oběd
:'DDD


Domácí schíza

20. května 2013 v 16:24 Herald z roku 2013
Thor s Lokim asi museli mít opravdu HODNĚ veliký absťák, protože takovou bouřku, jaká byla včera večer, si už opravdu dlouho nepamatuji (druhá sprcha na balkoně, když se snažíte uchránit kytky, taky není k zahození ^^")

Dneska jsem pak jela do Ústí napsat si poslední pokus stylistické části souborky, která by mi snad už tentokrát mohla vyjít (vážně, docela bych to uvítala). Jenom doufám, že nebudu čekat na výsledky zase pomalu měsíc -___- A tímto děkuji Simče za psychickou podporu na Skypu a celkově za včerejší vylepšení nálady :3 Jen trochu nechápu, proč dneska ten somrák na západním nádraží pořád vyřvával "Horké párky, horké párky!" Párek je holt pořád dárek, na tom se nic nezmění.


Co mi udělalo radost, je to, že mám zaregistrovaný a zaplacený vstup jak na NatsuCon, tak i AkiCon a nemusím se s tím dál stresovat. Tak jen doufám, že mi do toho při všem štěstí něco nevleze ^^"

Jo, a taky včera běžel v televizi dokument o Bíbrovi. Nekoukala jsem na něj (ačkoliv jsem byla nařčena), ale poněkud mě to šokovalo o__O

Tak jo, jdu si ještě užít sluneční paprsky, dokud jsou (doufám, že aspoň o víkendu na Lázeňskou aspoň nebude pršet, když už ani nemá být moc teplo) a podrbat šneky mezi oči, tak se mějte a užívejte začátek týdne.

Nejepičtější hádka v dějinách

19. května 2013 v 20:17 Ostatní věci
Aneb jedna z věcí, u kterých jste doteď nevěděli, že je nutně potřebujete k životu


Nálada pod bodem mrazu

19. května 2013 v 11:39 Herald z roku 2013
Posledních pár dní si vážně nepřipadám ve své kůži ... a asi za to může i můj současný fyzický stav. Od čtvrtka do sebe rvu tři Paraleny Grip denně a stejnak prakticky neslyším ani necítím, neb jediným zcela průchodným otvorem na mé hlavě je teď tlama. A co si budeme říkat, je to docela únavné a na náladě ubírající. Navíc jsem kvůli tomu dneska ani nemohla na oběd k prarodičovstvu, protože v dědově současném stavu ho fakt nesmím ničím nakazit. Taky tady zase budu týden hnít sama (s výjimkou pěti Karlů a Sviňušky ... a vlastně i mravenců, kteří se mi sem neochvějně teleportují), odkázaná jen a jen na sebe a to je taky dost perfektní vyhlídka ... čas začít si povídat se šneky nebo sama se sebou :'(


Tak trochu mám pocit, že jedinou věcí, o které v poslední době dokážu psát, jsou seriály. Skončilo mi Elementary ... a to dost epickým dvoudílem. Jsem zvědavá na druhou řadu. A dnešního posledního Doktora jsem, podle očekávání, ořvala, že by se mnou mohli nahánět démony. A tak jsem včera začala koukat na Supernatural, u kterého si teď zase můžu dát pauzu, protože bych se tu jinak sama evidentně podělala strachy a spát taky potřebuji. A taky se mi nechce solit byt ^^" Ovšem baví mě to, a to hodně. A velmi oceňuji Deanův hudební vkus >:3


Snad mě tohle brzo přejde a nebudu to muset ventilovat ani tady a otravovat vás s emařením

Time Fiction

17. května 2013 v 19:33 Allons-y!
Mě osobně to přijde naprosto geniální 8)


Ze zápisků chcípáka

16. května 2013 v 19:33 Herald z roku 2013
To je tak, když se v noci budíte prakticky každou hodinu, protože vás škrábe v krku, vzbudí vás budík ve čtvrt na osm, vy vylezete, v záchvatu tuberáckého kašle málem vyhodíte do umyvadla prázdný žaludek, odšouráte se napít čaje, sezobnete Paralen a jdete si zase lehnout ... a vstanete ve čtvrt na deset.


Vážně jsem ohromně vděčná tatínkovi, že mě nakazil tím, co si kvůli vlastní blbosti uhnal o víkendu a z čeho už se prakticky dostal >:D Ovšem po dlouhé době je to první situace, kdy jsem nebyla prvotním bacilonosičem já. A tak do sebe rvu Paraleny, likviduji jednu krabici kapesníků za druhou, duní mi v hlavě a celkově si připadám jak praštěná palicí. Síla mě zkrátka dneska opustila a proto pevně doufám, že se přenesla na Rišu, která ji potřebovala víc než já.

Pozitivní věcí dneška je to, že jsem dostala předčasný dárek k svátku v podobě Inferna od Dana Browna, které je také první anglickou knížkou v mé knihovně (v angličtině jsem doteď četla jenom v elektronické podobě) a na které se hodně těším, protože mi Robert Langdon docela chyběl :3 Taky jsem fakt zvědavá, kdy se mi povede dočíst Inheritance, se kterým jsem začala už někdy před rokem a pořád na něj nebyl čas, takže jsem prakticky na začátku. A k tomu jsem si samozřejmě přibrala ještě Atlas mraků a pořád mám ještě rozečtený poslední díl šedivosti. Holt v létě, jinak to nevidím.

Tak, a já mizím i se svojí cirkulárkou v krku a nosním vodovodem.