Červen 2012

Planet of hats, I'm ready! 8D

29. června 2012 v 20:44 Herald z roku 2012
Jako prvním bodem tohoto článku bych vám všem, kdo je ještě máte, chtěla popřát hezké, teplé, slunečné (nebo i opačně, záleží na tom, co vám vyhovuje) a hlavně pořádně využité prázdniny, nepochybně si je všichni zasloužíte, stejně jako já ^^


A teď už k tomu druhému bodu. Je to tak, můžete začít plakat nebo se radovat (ať si každý vybere), neboť zítřejším dnem opustím vás i české luhy a háje a odjedu si na týden do Bavor, s tradiční zpáteční půlcestovou zastávkou v Plzni. Ovšem neradujte se zas až tak moc, podle dostupných informací by se měla v naší lokalitě nacházet přístupná wi-fi a jestli tomu tak bude, tak ode mě můžete očekávat pravidelné postřehy o tom, co jsem zrovna zažila nebo viděla. Jednoduše si hodlám odpočinout, vidět zase něco nového, všechno patřičně zdokumentovat a přečíst Poslední poklonu Sherlocka Holmese + Z archívu Sherlocka Holmese a Převážně neškodnou, nikdy jsem nejela na dovolenou bez jediné knížky a ani letos na tom nehodlám nic měnit. No, raneček už mám sbalený, mp3jku nadupanou a nabitou, Gallifrey je taktéž připravená k použití, jenom tak trochu umírám vedrem, mám tu "krásných" 27 stupňů :'D

Napsala jsem všechno, co jsem chtěla, tak už mi nezbývá nic jiného, než se rozloučit =^^=


Do tohodle knihkupectví chci

29. června 2012 v 13:43 Ostatní věci
Dokážete si představit, jaká by to byla krása? *A* Teda, kdyby se v něm neprodával ten nejhorší brak


Soudný den

29. června 2012 v 8:54 Herald z roku 2012
Tak co, vy všichni ještě školou povinní nebo i nepovinní, ale stále vysvědčením zatěžkaní, jak jste dopadli?

Pochlubte se, liška je zvědavá =^^=


Asi bych si měla stěžovat častěji, docela to pomáhá

28. června 2012 v 16:15 Herald z roku 2012
Pár hodin po tom, co jsem zveřejnila onen rozhořčený článek týkající se včerejší souborné zkoušky mi volala Simča jakožto má spojka se světem Facebooku (nehodlám si ho zakládat, tůdle) s tím, že už jsou výsledky a jestli vím, že jsem ho o bod udělala ^^ Jediné, čeho jsem po položení mobilu byla schopna, bylo zařvat, že jsem kurva ve třeťáku \=^A^=/ Což je pravda, dělala jsem ho napodruhé a kdybych ho neudělala, tak jsem v prdeli jak Baťa s dřevákama. Takže, přijímám jak písemné gratulace, tak i věcné dary :D


Ale abych se zase tak moc nepřechválila, dnešní literatura byla přesně taková, jak jsem očekávala. Samozřejmě, že jsem si vytáhla poezii, navíc ještě tu nejstarší, co tam vůbec je (nesnáším Williama Blakea >:D), můj seznam četby se nesetkal s přílišným nadšením (ale aspoň mě s ním nevyhodila), zjistila jsem, že jsem hloupá a ta svině, co šla po mě, si samozřejmě vytáhla Fin de siècle a Wilda, nemálo jsem pěnila >:D Takže pápá někdy v září, s čímž jsem byla už tak nějak vnitřně smířená, soustředila jsem se hlavně na ten soubor. Čili, teď už mi oficiálně začaly letní prázdniny a můžu říct, že fakt, že se v nejbližší době nemusím nic učit, si hodně užívám ... asi si večer hezky dám The Great Game ;)


Art needn't possess any other purpose than being beautiful

27. června 2012 v 19:49 Sherlocked
Protože se opět hrabu ve Wildovi a spol. a tenhle fanart v sobě spojuje hned několik věcí, co mam ráda :3


Když se daří, tak se daří

27. června 2012 v 16:54 Herald z roku 2012
Nesnáším tenhle předmět, vážně ho upřímně nesnáším ... už jen proto, že je to jenom pitomá souborná zkouška bez žádných přednášek nebo cvičení a spolu s dalšími ročníkovými spolutrpiteli mě deptá už rok >:D


Knížku se učíte pomalu nazpaměť, všechno sledujete výhradně v angličtině, čumíte na zprávy na BBC a stejnak je vám to úplně k hovnu. Když nám sdělili, že na tenhle pokus máme čas na přečtení otázek k poslechu, měla jsem radost. Mé nadšení pohaslo v okamžiku, kdy nám bylo vzápětí řečeno, že ho uslyšíme jenom jednou. Ale tak, i přes to jsem se přenesla, při vzpomínkách na anglický seminář na gymplu. Co jsem ovšem nečekala, bylo to, že první poslech bude trvat tak přibližně milisekundu, během které se na vás vychrlí všechny informace téměř najednou, takže ve výsledku prakticky pořádně nepobíráte ani jednu. Nice.

Čtecí část byla tentokrát taky vysloveně libová. Série menších článků o Londýnském symfonickém orchestru, která byla čitelná asi tak jako to, co vám vyleze z porouchaného skeneru. K tomu takové otázky, že si to člověk přečetl celé znova minimálně desetkrát a pořád měl u některých problém najít požadovanou souvislost.

Vážně nečekaně mi tentokrát přišla nejpřijatelnější gramatická část (Pobavila mě věta, ve které šlo o něco v tom smyslu, že když už jsme všechno viděli, tak klidně můžeme jít znovu na Avengers. Ano, Avengers. V testu. Kdybych nebyla tak namíchnutá, klidně bych tam namalovala třeba pidiThora), až na tradiční přiřazování nejvýstižnějších synonym k daným slovům. Vážně by mě zajímalo, odkud ty slova berou, protože v učebnici jsem na některé z nich doteď nenarazila. Došla jsem k závěru, že si jen tak namátkou otevřou slovník, zapíchnou do něj prst a to, co vyjde, šoupnou do testu. A aby toho ještě nebylo málo, po cestě domů se mi kompletně rozesral zip u tašky. Jen jsem se divila, že to třicetiminutové zpoždění měl vlak z opačného směru a ne zrovna ten můj.

Takto začal první den zjistěme-jak-moc-jsme-blbí dvoudenní éry, jelikož se jdu zítra historicky znemožnit na britskou literaturu. Zastřelte mě.


Léto podle otaku

27. června 2012 v 13:34 Ostatní věci
I z tohodle už jsme víceméně vyrostli :D


Štve mě to

26. června 2012 v 19:11 Herald z roku 2012
Štvou mě okamžiky, kdy si sama sobě říkám, že nikdy nebudu tak dobrá, hezká, stylová, zábavná a vtipná jako ostatní a kdy se sama sebe ptám, proč se se mnou vlastně někdo vůbec baví, když jsem taková, jaká jsem.

A pak si zase připadám jako největší vtěrka, protože mám pocit, že když nebudu lidem dávat dost najevo, že je mám ráda, tak se na mě vykašlou ... zase.

Jsem blbá, já vím, ale občas se těmhle "menstruačním" pocitům a náladám nedokážu ubránit.
Měla bych si víc věřit, sakra.


I will go down with this ship aneb těžký je život slasherův

26. června 2012 v 12:15 Různé texty
Vím zcela jistě, že se najde někdo, kdo si bude ťukat na čelo s tím, že takovéhle problémy by chtěl mít, ale nemyslete si, ono je to občas vážně docela těžké :D


Zajisté mi dáte za pravdu, že každý shipper má myšlení posunuté do trochu jiné sféry než běžný neinfikovaný jedinec. Nemyslím to nijak zle nebo urážlivě (vždyť bych byla i sama proti sobě), ale je to zkrátka fakt. Vy zkrátka víte, že bylo stvořeni jeden pro druhého a to, že to ostatní nevidí, je jejich chyba. Rozdíl je v tom, že někdo má ty duhové brýle nasazené častěji než jiní. A tady je jádro pudla. Samozřejmě také záleží na tom, jak moc se dotyčný projevuje. Něco jiného je, když je mezi svými (odborný termín skupinové fangirlení) a když je mezi nic netušící mudlovskou veřejností. Pak se nesmíte divit, že na vás budou lidé divně koukat, když se začnete například v kině rozčilovat, jestli už si teda tu pusu dají nebo co bude. Na druhou stranu, dokud jenom divně koukají, tak je to ještě v cajku, horší je, když se vám snaží vymlouvat, že takhle by to přece nešlo.


A opět se dá perfektně použít nyní již nesmrtelná a všeobjímající věta strýčka Bobromila:

One does not simply have only one OTP.

Nejde to, vážně ne. Opačný případ je asi tak pravděpodobný jako to, že Rien začne dobrovolně sledovat My Little Pony. A obzvlášť v současné tvorbě, která se evidentně začala řídit heslem Not gay, not buying it (queerbaiting, queerbaiting everywhere).

Pro nastínění následující situace si opět dovolím menší gifspam, protože mě to zaprvé baví, a za druhé je to kolikrát výstižnější než pouhá slova.

V klidu a míru si hezky fangirlíte a naivně si myslíte, že váš současný stav mysli už nikdy v tomhle ani příštím životě nic, ale opravdu NIC nemůže překonat.


Pak ovšem narazíte na něco nového a říkáte si, proč ne, dáme tomu šanci. Koukáte, koukáte (případně čtete, čtete) a najednou BUM!


Veškerý odpor je marný. Ale aspoň můžete říct, že jste to zkusili.

Dokud jste schopni normálně fungovat, tak je to v pořádku. Zatím ^^

Tak, a pokud jste to dočetli až sem, tak se přiznejte, kolik chudáku dáváte dohromady zrovna vy :D A neříkejte, že nikoho, to vám neuvěřím >:3

Čtení není nuda

26. června 2012 v 9:47 Ostatní věci
S tímhle naprosto souhlasím, jenže víte, co je smutné? Když už jste tak zblbí, že v tom vidíte akorát kondicionály (pokud se nepletu, tak tady je to konkrétně druhý) a navíc jste si dodělali seznam četby na zkoušku z literatury, z čehož se vám taky chce akorát tak brečet :'D


Florence + The Machine - Breath of Life

25. června 2012 v 19:33 Gramofon Underlandu
Na film jsem už slyšela hodně rozporuplný názory, ale stejnak se na to chci podívat, už jenom kvůli Chrisovi ;)
Nicméně písnička je nádherná ... u Florence to ani jinak nejde :3


Upíří trampoty

25. června 2012 v 15:02 Mého srdce žampióni
Jde to blbě, když se člověk nevidí :D


This ... is ... Gallifrey!!!

24. června 2012 v 20:29 Omítky Underlandu
Došla jsem k závěru, že na léto by to chtělo nějaké veselejší barvy než barvu bílé kávy a když jsem narazila na tenhle absolutně rozkošný fanart, bylo rozhodnuto ^^ Desítka bude zkrátka vždycky můj Doktor, to už se nezmění :3 Opět jsme se tedy přesunuli do tak trochu infantilnější éry, ale já jsem spokojená, tak doufám, že tu zase nějakou dobu vydrží ^^


Best friends

24. června 2012 v 16:42 Shiki
Stejnak se u nich pořád opájim tou vidinou společný rakve :3


Chrochtejte si i po svatbě

24. června 2012 v 9:41 Historie conů, slezin a jiných akcí
Tákže, jak už jsem se několikrát zmiňovala, v sobotu 23.6.2012 byla naše rodina pozvaná na svatbu sestry mé bývalé spolužačky a kamarádky, jelikož naše rodiny spolu už nějaký ten pátek pečou. A nejspíš asi víte i to, že se jednalo o svatbu česko-holandskou, protože náš ženich je Holanďan jako poleno (v tom nejlepším slova smyslu, jaký může být, protože Marko je vážně zlatíčko) A z toho jsem ze začátku měla vážně strach, protože předpoklad přítomných svatebčanů bylo asi tak deset patnáct Čechů a přibližně čtyřicet Holanďanů ^^" Ale bála jsem se zbytečně, protože to nakonec bylo víc než fajn ^^


Ten trapný moment ...

22. června 2012 v 22:18 Paranormální (z)jevy
... když zjistíte, že údajně třpytivé tělové mléko od Avonu je vážně třpytivé ^^" Takže pokud bude zítra na svatbě slunečno, tak budu evidentně sparklovat jak Cullenovic Eda ... not bad :D


Vychrtlá anorektická "krása"

22. června 2012 v 12:55 Různé texty
Vážně jsem se hodně snažila nedívat se na to jenom z jednoho pohledu, ale u tohodle tématu mi to prostě nejde.

Zkrátka nedokážu pochopit slečny, které se denodenně na netu chlubí tím, jak za celý den nic nesnědly a ještě víc nedokážu pochopit ty, kteří je ještě chválí, jak je to super. Budete konečně spokojené, až budete ležet někde na stole pod prostěradlem?

Nedokážu pochopit, jak si někdo může dobrovolně kurvit zdraví kvůli tomu, aby vypadal jako kostra potažená kůží. Vážně si nemyslím, že by naprostá většina z vás takových vážila metrák a víc a snažila se zhubnout ze zdravotních důvodů. Jednou jsem náhodou někde narazila na takové to "desatero" ... a nestačila jsem se divit.

Aspoň podle mě je dost propastný rozdíl mezi tím, pokud jím pravidelně a normálně, nevysedávám každý den nad několika menu v McDonaldu a hýbu se, než když za celý boží den nesežeru víc než vzduch a pak sebou tak akorát někde seknu, protože nemám z čeho fungovat.

Jenom další důkaz, za co tahle společnost stojí. Když se jí úspěšně daří normálním holkám totálně blbnout mozek. Čím dřív si člověk uvědomí, že ten údajný "ideál" je z naprosté většiny dílem šikovných grafiků (možná se tak narodila, možná je to Photoshop), tím líp. Nebylo by to mnohem jednodušší, když by se lidé začali mít rádi takoví, jací jsou?

A upřímně řečeno, podle mě je mnohem lepší být šťastná a spokojená s nějakým tím kilem navíc (výslovně zdůrazňuji to s nějakým kilem navíc, ten druhý extrém zase vypovídá o něčem jiném) než skončit jako věčně nespokojená troska. Ale to je jenom můj názor. Nejsem dokonalá a nejspíš ani nikdy nebudu (vždyť je to i proti přírodě) A upřímně řečeno, ani mě to nějak nesere.


Pain

21. června 2012 v 18:22 Shiki
Aneb jak Megumi zemřela podruhý, rukou lidí ... pořád mi přijde humánnější vysátí krve než rozmašírování traktorem. Pak mi řekněte, kdo je tu monstrum


Taky vám připadá, že se tu poslední dobou nějak moc chlubím?

21. června 2012 v 17:02 Herald z roku 2012
Minimálně pro dnešek ještě nehodlám přestat, protože se mi tenhle týden víc než dařilo :D

Zkoušející se sice dostavil asi o půl hodiny později, ale výjimečně se omluvil a navíc testy rovnou opravoval a zapisoval do indexů, takže tím člověku dost pomohl. Musím přiznat, že veškerou mou přípravou na tenhle zápočet bylo jedno jediné pročtení zápisků, na víc jsem neměla sílu (ale upřímně řečeno, dost se to prolíná s politologií) A nějak došlo na to, že se mi ten test podařilo hned na první pokus napsat (sice mi chvíli trvalo, než mi došlo, že pod termínem FPTP systém se skrývá First past the post neboli většinový volební systém, ale tak, nervy) Prakticky všichni, co tam byli, se to celou dobu před testem ještě šprtali jako o život, my jsme na to s jednou známou těžce kašlaly a vida, my to máme a spousta z nich ne :D Takže myslím, že mám za poslední dva dny plné právo, abych si večer hezky sama sežrala celou Hawai pizzu >:3

A v sobotu hurá chrochtat si na svatbu ^^


P.S. Když jsme dneska s taťkou seděli v autě, na nějaké rádiové stanici začali hrát Nights in white satin. Okamžitě jsem začala štěstím bez sebe štelovat rádio na co nejvyšší hlasitost, což jsem odůvodnila tím, že tuhle písničku poslouchám prakticky vkuse už poslední čtyři dny ... abych se dozvěděla, že patřila mezi to, co taťka poslouchal na střední. Tady vidíte, že dobrý hudební vkus se v naší rodině dědí.

P.P.S. Zjistila jsem, že na Animaxu dávají někdy v noci poslední řadu Torchwoodu. Normální mrzáci to jsou >:DDD

Tady loví Pedobear

20. června 2012 v 20:33 Ostatní věci
Že by stezka odvahy? :DDD
Ale u nás v parku máme taky kůl předělaný značky, na jedný má holčička na vodítku kachnu a na druhý robota :D