Březen 2012

Od barbarství k civilizaci nebo opačně?

31. března 2012 v 16:31 Herald z roku 2012
Tak jsem dočetla Pána much ... mindfuck jak svině. Taková oddychová četba na zamračené sobotní odpoledne, opravdu že jo, dokonale vám vylepší náladu *ironic mode on* :'D

Jeden by nevěřil, co se může stát z party klučíků ztroskotaných na opuštěném ostrově (a ne, Hotel Paradise ani shotu v tom nehledejte)

Hm ... asi procitnu z letargie, neb počasí se zbláznilo a z mraků černých jak romská pr ... se stala azurová modř, a půjdu se věnovat svým masovým koulím *prosadila si, že chce mít k obědu švédské masové kuličky, jelikož se do IKEY (doufám, že je to podle vzoru "žena" a tudíž správně ^^") jen tak nedostane a chce je konečně ochutnat* Tak jsem na ně na zítřek zvědavá :3


Shimizu-chan

31. března 2012 v 13:40 Shiki
Ne, Megumi jsem opravdu zrovna v lásce neměla, povahově byla fakt nechutně otravná ... ale styl měla, to se musí uznat (něco jako Misa z DN)


Rodinné foto

30. března 2012 v 20:04 Shiki
Sunako je možná na první pohled jenom malá, trochu děsivá holčička, ale ve skutečnosti je ona ten hlavní element ... shit, spoiler ^^"


He will knock four times | Doctor/Master

30. března 2012 v 19:40 Bílé plátno Underlandu
Taková škoda, že to byly zrovna jedny z prvních dílů, co jsem viděla :'D (aneb začněte šokem, pak už vás moc věcí nepřekvapí)
Bez Mastera to zkrátka není ono ... vzpomínám si na dobu, kdy jsem se tak zaujatě učila napodobit jeho psycho smích :D


"I think I'm a sofa"

30. března 2012 v 17:31 Sherlocked
Nepravděpodobnostní pohon! :D


Účesy, které vzdorují gravitaci

29. března 2012 v 19:47 Shiki
Na tomhle se opravdu hodně vyřádili :D


Nedám ... to víte, že nedám!

29. března 2012 v 18:02 Herald z roku 2012
Je fajn, když zjistíte, že vlastně nebydlíte v pokoji, ale v komoře ... norma pro obytný prostor je 8 m2, moje nora má pak jenom 6 m2 ... ale mě to na žití plně vyhovuje, jsem skladná :D
~
Dokoukala jsem Shiki. Konec mě maximálně nasral ... i když, to už asi tak poslední čtyři díly (když pominu, že opravdu miluji, když mi tvůrci velmi laskavě vybijí všechny oblíbené postavy >:D) Aneb dáváme si s úsměvem svačinku a čaj uprostřed hromady probodaných zakrvácených pytlů, co kdysi taky byly lidmi ... what the fuck is this shit?! Zase jsem jednou byla dokonale zhnusená z lidské povahy ... a to to bylo jenom anime.
~
Po dlouhé době jsem se zase byla zničit na zumbě. A když říkám zničit, myslím tím doslovně.


(výsledek ranního pokusu o vstaní z postele byl téměř obdobný)

Svaly mě musejí mít rády, jinak by mi nedávaly tak láskyplně najevo, že je mám. Musím zase začít aspoň trochu pravidelně, nechci se vrátit tam, kde jsem byla na začátku :'D
~
Víte, čemu se říká deformace? Z nějakého důvodu jdete do pokoje, kde běží zapnutá televize. Jen tak se zběžně podíváte, vidíte dva chlápky uprostřed krásného pokoje a v duchu si říkáte "Hm, skoro jako Baker Street" ... a o pár vteřin později k vám mezi střípky rozhovoru dolehne zmíněný Skandál v Čechách. Mám pocit, že se mě tady někdo snaží celkem solidně vytrollit.
~
Do knihovny mi přibyla další knížka, tentokrát je to Inheritance od Paoliniho. A dokonce ještě den před oficiálním začátkem prodeje :3 Další kompletní série, kterou mám tu čest vlastnit. A nutno podotknout, že jsem na závěr napnutá jak guma u trenek ;)


Každopádně jsem nevýslovně šťastná, že už je zítra pátek, protože jsem celý tenhle týden tak nějak mimo (nejspíš ještě pozůstatky Jikanu), na Čekání na Godota jsem se sice prakticky vykašlala (a ani to nebylo vidět), ale testy bych snad tolik pohnojit neměla a dnešní ne zrovna dvakrát přívětivé počasí tomu taky zrovna nepřidá.

Tak adios ^^

Kalafina - Magia

29. března 2012 v 16:09 Gramofon Underlandu
Když jsem si poprvý v titulkách přečetla, že je to od Kalafiny, tak jsem docela čuměla, jsem u nich zvyklá na trochu jinej styl ... ovšem tohle je skvělý :3 A to je to jenom pomalá verze, ale najít normálně je dost nadlidskej úkol


Timelord humour

28. března 2012 v 16:40 Allons-y!
Jak dlouho by asi člověku trvalo, než by mu z toho hráblo? :D


"Pomůžeš mi s úklidem."

27. března 2012 v 17:10 Shiki
Taková krutá ironie ... a najdou se i morbidní jedinci, kteří z toho mají záchvaty smíchu, že? :D
Prej japonskej House :D


Shiki - recenze

27. března 2012 v 14:21 Anime recenze
Hinamizawa už je pasé ... vítejte v Sotobě, bohem zapomenutém místě uprostřed lesů, s populací jen něco málo přes tisíc obyvatel. Všudypřítomná nuda, dodržování starých tradic a zvyků, stále se opakující stereotyp a drby starých bab, které nemají nic lepšího na práci ... to jsou důvody, proč patnáctiletá Megumi Shimizu tak zoufale touží odejít pryč. Jedinou věcí, kterou má na vesnici ráda, je Natsuno Yuuki, do kterého je zamilovaná tak moc, že den co den sleduje jeho okno. Ačkoliv je spojuje stejná touha po odchodu ze Sotoby (Natsuno se přistěhoval z velkoměsta, takže, stejně jako Megumi, považuje obyvatele za burany), Natsuno Meguminy city naprosto ignoruje. Vše se začíná měnit v okamžiku, kdy se do honosného, zámku podobného sídla na okraji vesnice zvaného Kanemasa, uprostřed noci nastěhují noví majitelé, elegantní rodina Kirishiki, manželé Seishirou a Chizuru s malou dcerkou Sunako, která údajně trpí alergií na sluneční světlo, stejně jako její matka. Megumi, kterou naposledy viděli mířit právě směrem ke Kanemase, je pohřešovaná. Když se jí vesničané vydají hledat, najdou jí v bezvědomí ležet v lese. Její stav naštěstí není vážný, jak konstatuje Toshio Ozaki, místní lékař, a brzy by měla být v pořádku. O to větším šokem je, když Megumi po pár dnech umírá na selhání srdce. To ještě nikdo netuší, že je jen první z mnoha dalších. Vesnicí se totiž začíná šířit jakási podivná epidemie. Příznaky jsou vždy stejné - anémie, nedostatek železa, únava a následně smrt způsobená selháním vnitřních orgánů. Toshio začíná být zoufalý, jelikož umírají stále další a další lidé, příbuzní, přátelé, často postupně i celé rodiny a příčina smrti mu pořád zůstává nejasná; mrtví vždy ztratili obrovské množství krve, ale bez jakýchkoliv příznaků vnitřního nebo vnějšího krvácení. Co když nám ale nezbyde jiná možnost, než se ze světa logiky přesunout do světa nadpřirozena? Co když dvě malé ranky, které se nacházejí na těle každé z obětí, vlastně vůbec nejsou od hmyzu? Není podezřelé, že ona epidemie vypukla krátce po příchodu nových obyvatel? A proč má Natsuno děsivý pocit, že ho Megumi, ačkoliv dávno po smrti, pořád sleduje? Pár všímavějších jedinců, jmenovitě právě Natsuno, doktor Toshio a mnich Seishin, si začíná skládat všechny souvislosti dohromady, aby došlo k závěru, že na povídačkách o nemrtvých, shiki neboli mrtvých démonech, jak je ve svých románech nazval Seishin, bude přeci jenom něco pravdy. Jak s nimi ale bojovat? Jejich počet se oproti ještě živým vesničanům, kteří ale nevěří nebo spíše věřit nechtějí, začíná rapidně zvyšovat. Vše neodvratně schyluje ke střetu mezi oběma stranami. Ale jsou vlastně shiki tak špatní? Vždyť jenom dělají přesně to samé, co dělají lidé - zabíjejí pro potravu, proto, aby přežili ...

S čistým srdcem můžu říct, že z novějších anime, se kterými jsem měla tu čest, řadím Shiki jednoznačně k těm nejlepším. Může se vám zdát, že vše ze začátku až moc připomíná Higurashi no Naku Koro ni, ale uvidíte, že to není pravda. Spíš než jako horor bych ho označila jako thriller, protože mrazivých okamžiků je tam vážně habaděj. Stejně tak bych ho přiřadila i k psychologických anime, protože vás bude nutit řešit otázky, kdo je tu vlastně ten špatný, pohled na situaci z obou stran barikády, z obou stran, které se snaží jenom přežít. Styl kresby se mi líbil, tvůrci se obzvlášť vyblbli na účesech postav, které jsou někdy vážně neuvěřitelné, až technicky nemožné :D Za tak trochu nevýhodu považuji to, že prakticky u každé postavy, která se třeba jen mihne, jste seznámeni s jejím jménem a povoláním, což má za následek, že za chvíli už se v nich absolutně neorientujete ... ale i to se dá přežít, v hlavních postavách se dá zorientovat dobře. Obrovský bod má pak hudba, která dokonale doplňuje situace, nádherná, ale ve většině případů také hrozně smutná, ale on tu člověk moc vysloveně veselých věcí nenajde. Musím říct, že jsem se ještě nedostala ke konci, ale mám takový nepříjemný pocit, že budu brečet ... a to hodně.


Shiki OST - Requiem

27. března 2012 v 13:21 Gramofon Underlandu
Mráz po zádech, regulérně ...


Humans appear to be the only animals aware of their own mortality. When death comes, we console ourselves with it's inevitability. But when the unthinkable happens, and a child dies before a parent, the natural order is turned upside down... as are the lives left behind.

Nepouštějte lišku do knihkupectví

26. března 2012 v 17:38 Herald z roku 2012
Ačkoliv jsem padla do postele vážně už prakticky po Večerníčku (berte s rezervou), ani po téměř mrtvolném a absolutně bezesném spánku jsem si nepřipadala o moc živější ... je to fajn, když vstáváte jenom o půl hodiny později, než jste šli přechozí den spát ^^" Když jsem prakticky proklimbala i postmodernismus v literatuře, který jsem měla vždycky docela ráda, usoudila jsem, že čekat v tomhle stavu dvě hodiny na další přednášku by bylo celkem zbytečné, stejnak bych tam akorát někde usla.

Když už jsem se ale rozhodla obětovat tohle, řekla jsem si, že bych mohla jako kompenzaci udělat aspoň jeden záslužný čin, překonat svůj vnitřní odpor a zajít si konečně vyzvednout do banky karty. A když už jsem tak šla z nádraží pěšky, řekla jsem si, že bych se mohla při cestě zastavit v Levných knihách, kde už jsem taky nějaký ten pátek nebyla. S takovou chutí bych tam nechala všechny peníze, které jsem měla u sebe! 1984 (v angličtině je ale lepší), Hlava XXII (tu ale máme doma), Lady Fuckingham (mám v pdf, netroufla bych si jí mít v knihovně, kdyby tam náhodou někdo šmejdil ... Wilde se zase jednou předvedl ^^"), výběr dekadentních básníků ... zkrátka žůžo labůžo. Co myslíte, odešla jsem s prázdnou? Wrong!

Tohle bych tam totiž nenechala, ani kdyby to nedoporučovali >:3 Za necelé dvě stovky, i ta vazba se mi hrozně líbí ... jsem spokojená :3


Což mi připomíná, že jsem v rámci šmejdění po netu narazila na další, velmi zajímavou knížku, kterou tímto již po dvou kapitolách směle označuji za nejdelší fanfiction, která dokonce vyšla (pokud byste čekali od názvu Kissing Sherlock Holmes to, co já, tak věřte, že to tam najdete >:3) A co je nejlepší, dá se to stáhnout (vinna) Kdybyste snad namítali, že toho mám na čtení málo, ano, mám rozečtených jenom pět věcí, dva romány, jednu hru a dvě slashovitosti největšího kalibru ... a těch není nikdy dost ;)

Tak, a teď se jdu zase přinutit se učit, musím, i když nechci :'D

Manželé Kirishiki

26. března 2012 v 12:52 Shiki
Ideální pár, nemyslíte?
Evidentně bych v celý Sotobě byla asi jediná, komu by její oči přišly neuvěřitelně děsivý ... takový hmyzí x__O


Chibi Tohru a Natsuno

25. března 2012 v 16:01 Shiki
Páreček ^^ A ne že ne :3

Tak ráda bych byla, kdyby spolu utekli a hezky nemrtvě žili v manželský rakvi (co my víme, třeba mají taky rakve na spaní) ... ale bojim se, že mi to tvůrci dost šeredně vyvrátí :'D


Anime Jikan 2012 aneb takový soukromý anime dýchánek

25. března 2012 v 13:23 Historie conů, slezin a jiných akcí

Jako už tradičně, v sobotu ráno jsem nasedla do rychlíku a prorvala se přes partu vysoce aktivních důchodkyň k Alušce do kupé. Vlak byl tentokrát tak nechutně narvaný, že jsme se v Ústí přes davy lidu hrnoucí se dovnitř málem nedostaly ven ^^" Přesedly jsme na rychlík směr Děčín, úžasný dvouvagoňáček, nový, pohodlný a hlavně neuvěřitelně tichý (chci svůj osobní vlak :3) Vedle nás přes uličku seděla rodinka se dvěma dětmi, chlapečkem a holčičkou, holčička měla na stolečku vyložené figurky Rarity a Pinkie Pie, které chlapeček neustále atakoval Gormitem (někdo ho v tom dokonce podporoval, že >:D) Za chviličku jsme už stály před děčínským nádražím a vydaly se do domu dětí (mapy strašně skreslují, myslela jsem si bůhví jak to nebude daleko a přitom to bylo prakticky jenom kousek od sebe) Hrozně mě zaujalo okolí domu dětí, naproti synagoga a všude kolem nádherné staré vily :3 Hodily jsme si dovnitř bágly a šly hledat sámošku nebo tak něco. V jednom obchodním centru nefungovaly eskalátory a jiný vstup byl poněkud nedohledatelný, v samoobsluze pak prostory, kde by běžně mělo být nebalené pečivo, zely prázdnotou. Nakonec nás zachránil až Albert, kde jsem ani já neodolala a odnesla si jahodový donut (mám je nejradši :3) A pak to začalo :D Z našich původních plánů na pár věcí z programu nezbylo nic, jelikož Aluška měla s sebou noťas a tak mohlo započít soukromé anime promítání, ze kterého se posléze stal tak trochu anime maraton, a to v okamžiku, kdy jsme objevily funkční přívod elektřiny a zabraly si zastrčený plácek za DDRkem :D Za těch nevím kolik hodin (Devět? ^^" Možná i víc) jsme zvládly jeden díl Macross Zero (nádherná grafika), čtrnáct dílů Shiki (vynikající upíří anime se spoustou fakt divných účesů, na které jsem se chtěla podívat, pokud máte rádi Higurashi, určitě se vám bude líbit, já sama ho chci dokoukat co nejdřív >:3), dvě yaoi, každé o dvou dílech a čtyři nebo pět OAV Ichigo 100%. Možná si řeknete, proč jsme tam teda jezdily, když jsme sobotu strávily za monitorem, ale uvědomte si, kdy jindy má člověk možnost nekoukat sám, ale s někým? Když ten někdo navíc nebydlí zrovna blízko?


~ Jediná fotka, kterou jsem vyfotila, z našeho přivlastněného koutku. Berte v potaz, že to bylo focené někdy v půl jedné v noci, kdy jsme si šly ještě směle rozhýbat ztuhlá pozadí na DDRku :D

Opravdu lehnout jsem si šla až ve čtvrt na šest ráno, to už jsem měla tak bolavá záda ze židle, na které jsem strávila v chvilkovém bdělém spánku s hlavou opřenou o zábradlí pár předchozích hodin, na karimatce ve spacáku to bylo přeci jenom o dost lepší. Vzbudila jsem se v sedm a už jsem neusnula. Původně jsem chtěla jet domů až ve čtvrt na jednu, ale nakonec jsem si ještě zkoukla pár promítaných AMV, dva díly FMP Fumoffu! a jeden díl Zero no Tsukaima (no ... jsem docela ráda, že jsem si kdysi tu mangu nekupovala, i když jsem chtěla) a ve čtvrt na jedenáct jsem frčela z Děčína a následně z Ústí. A mám pocit, že dneska dost fatálně padnu za vlast, jelikož můj momentální stav nejde vystihnout lépe než Sherlockem ...


Ale rozhodně si nestěžuji, bylo to super a jsem ráda, že jsem nakonec jela :) Ačkoliv dojezdy budou bolestné :'D

Laterz!

23. března 2012 v 21:57 Herald z roku 2012
Mám podezřele dobrou náladu, jelikož se mi podařilo přežít španělštinu bez toho, abych si připadala jak totální idiot a při ranním broušení po Youtube jsem si opět rozšířila hudební zásoby (aneb jedeme dokolečka Oh No!, The Highest Cost a Crashed :3 Ale teď už k tomu, co jsem chtěla.

I když jsem si vědoma toho, jak moc vám budou chybět mé spamy a má přítomnost, přesto vás opustím a zítra jedu do Děčína na Jikan, zase trochu oživit tu japanofilnější část mého já, která je chudinka slušně utlačovaná.

Čili, pápá v neděli =^^=


Buhehe, snad jste si nemysleli, že bych sem nic nešoupla :D

Son of Rust - The Highest Cost

23. března 2012 v 19:45 Gramofon Underlandu
Obvykle takovouhle hudbu nevyhledávam, ale tohodle se nemůžu nabažit, zvukově mi to někoho hrozně připomíná ... a může za to tohle famózní video.

Text je pro to, co mezi nima je, maximálně výstižnej


One look, your way
it's starting again
and you can't deny it
or try to hide it.
She says "It's only a game"
but you can't survive it
words can't describe it ...

Sherlock Holmes [BBC] - Oh No!

23. března 2012 v 17:11 Bílé plátno Underlandu
Aneb držíme se hesla, že když už to není naprosto jasnej slash nebo nebo doják, co vás zabije, tak ať je to aspoň růžový :D

Ale fakt, mám tohle video hrozně ráda, patří k těm optimističtějším (to bude tou první řadou) a navíc písnička fakt sedí (správně, z hlavy jí nemůžu dostat už hodně dlouho ^^")


Night Mare Moon

22. března 2012 v 21:43 My Little Pony
Nádhernej fanart ... hlavně ta úžasná hříva *___*