Povídání s chlebem

16. března 2010 v 17:32 |  Dary pro královnu
Zápis z jedné naprosto banální konverzace ... nebo ne? =^^=


Sakura si po ICQ psala s Psiren, když jí prázdný žaludek připomněl, že ještě nejedla. Tož vstala tedy (předtím snaživě oznámila svému upířímu spamu, v poslední době trpícímu dysdebilitou, že odchází nakrmit se) a šla do kuchyně, aby ukojila hlad. Nicméně po cestě zakopla o postel, při dopadu na ni zjistila, že je měkká, a zakotvila na ní. Takto strávila asi pět minut, když ji z hladového snění o jídle vytrhl pocit opravdu silného hladu. Nuž odšourala se k pc a napsala Psiren, že se ještě nevykopala z postele. Jenže Psiren četla kadetoviny, takže intelekt jí v tu chvíli vzal roha i s čertem a milá upírka nepobírala, že celou dobu sedí u kompa jako trotl a očekává, až jí její liš liš napíše něco v tom smyslu, že je napapaná etc., zatímco ta zatracená ušatka leží na posteli a snaží se telepaticky přivolat smaženou vránu. Po chvíli se Sakura opět odhodlala zvednout, s tím, že si jde ukrojit chleba. Do kuchyně je to kousíček, ale protože se liška pohybuje šnečí rychlostí půlmetru za hodinu, trvá jí cesta mnohem déle. Inu (yasha?), 9 ocasů je přece jen velká váha. Připočtěme ještě špínu a blechy… Zatím jsme na třetí z mnoha desítek dlaždiček v kuchyni. Nebo je to rozkostičkované lino? Parkety? Prostě jsme o kus dál než před větou se šnečí rychlostí. Už jsme u chlebníku. Chlebníku…? Serem na vránu, chleba berem po ránu (ránu?)! Nůž vyletí z šuplíku, chléb vyletí z chlebníku a už se to mydlí na prkýnku (nic úchylného). Za moment je chlebík ukrojen. Bochnik (i je tam schválně) se vrací do dřevěného domečku s nápisem "Pečivo" (to aby se to nepletlo s moduritem) a je ho o dost velký kus méně. Sakura nábožně bere chléb do ruky a položí ho na papací stůl. Přisedne k němu a pod židli složí 9 ocasů. Dívá se na ten žvanec před sebou, bradu opřenou o ruce a přemýšlí o nezjebatelnosti vrány. Pak promluví. "Chlebe?" Nic. "Chlebe!" A zase nic. Chleba s ní nemluví. Smutné! Je to tragédie! Je to komedie! Liška to zkusí znovu. "Chlebe chlebííčku…Sežeru tě kousíček po kousíčku…Ham ham ham, a už je chleba tam!" Chléb mlčí. Je uražen!? Ne, pouze uříznut. Sakura si povzdychne, vzduchem se mihne její lebečná hlava a chleba je v pr… v liščím žaludku. Na pachatelku se vyčítavě dívají drobečky na stole. A také ji pozorují šneci, komicky čumíce z vaniček. Po pěti minutách se ozve japončí hlas z ICQ, oznamující, že zase někdo otravuje. I zvedla se liškofilka alias Růžena alias Třešňová žena zvaná Sakura, přešla k pc a zjistila, že ji obtěžuje Paranormální zjev alias Dysdebil alias její mladší (v anime starší, ale vždy upíří) ušofilní sestra Psiren. Prý nevěděla, že krájení chleba trvá tak dlouho. Po sdělení, že už ho liška snědla, oponovala, že Sakura napsala, že jde chléb ukrojit, nikoli sníst. Nato jí Růža odpověděla, že " na něj asi bude koukat ne", načež jí byl odeslán text "Můžeš si s ním povídat! *rofling*" Liška se tomu srdečně a žaludečně zasmála a odeslala roflující smajl. Ubohá dysdebilní sestra neví, že se to všechno dělo. Že takhle prostě lišky žijou…

 


Komentáře

1 krysa j. hisushi krysa j. hisushi | Web | 20. března 2010 v 10:29 | Reagovat

lišky to maj těžký xD xD xD

2 Misa the Wolf Misa the Wolf | Web | 20. března 2010 v 11:28 | Reagovat

xD

3 Adiira Adiira | Web | 11. května 2010 v 18:50 | Reagovat

XD XD XD Dobrý tohleto!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama