Kapesní slovníček liščích pojmů č. 4

Sobota v 20:46 |  Různé texty
Vidíte to ... uplynuly čtyři roky a já mám urgentní potřebu podělit se s vámi o dalších pár (doslova) termínů, které vám pomohou porozumět tomu, co mi v té mé makovičce šrotuje.


Kuramění - Jakákoliv činnost vykonávaná na zahradě, ať už sázení, okopávání, zalévání či sklízení. Pokud kuramíte, tak se zkrátka hrabete v záhoně a děláte s všemožnými kytičkami.

Dipperování - Jakákoliv činnost vykonávaná v lese, jejíž účinnost se násobí, pokud při ní máte na hlavě kšiltovku s modrým voňavým stromečkem do auta. (Pozn. autora - do činností vykonávaných v lese se řadí i satanistické rituály či jiné pokusy o přivolání přirozené či nadpřirozené havěti)

Mutti Makrela - Představitelka jisté poměrně rozlehlé a významné evropské země, která dosrala i to, co strýc Adolf nestačil.

Karifotr - Genderová variace na karimámu neboli karimatku

Aaand ... that's all Folks!
 

Extrémní conování aneb jsou ty bojové podmínky skutečně nutné?

Sobota v 13:39 |  Různé texty
Jelikož se nám teploty opět vyšplhaly do poněkud nechutných výšin, došla jsem k závěru, že nastala ideální doba pro tento článek, který nosím v hlavě už od Nacáku. A abyste mi náhodou nechtěli tvrdit, že o tom nic nevím, spočítala jsem to - od roku 2010 jsem se zúčastnila nějakých dvaceti conů plus otačích akcí, a v naprostém minimu případů jsem měla zařízené přespání mimo. Takže ano, zkušeností s tím mám habaděj.

Když jsem jela na svůj první AkiCon, která navíc v té době ještě byl pouze v sobotu a neděli, táhla jsem s sebou krosnu. Ano, kvůli jedné noci krosnu plnou zcela zbytečných věcí. Za ta léta a zkušenosti se mi už podařilo počet nutných věcí vychytat a na cony trvající od pátku do neděle jezdím se svým malým kufříkem na kolečkách (který většinou pojme i nafukovacího karifotra), spacákem přes rameno a jedním příručním zavazadlem, kam se mi zatím v naprosté většině případů vše potřebné a nutné, jako například čisté oblečení, hygienické věci a podobně, bez problémů vešlo. Co mě ale stále nepřestává fascinovat jsou jedinci, kteří na třídenní con dorazí pouze s malým baťůžkem (takovým tím pytlíkem, nejlépe) a s tím tam fungují. Pokud se opět ještě jednou vrátím k letošnímu Nacáku, ta dvojice vedle nás, o které jsem se již jednou nepříliš lichotivě zmiňovala, kromě toho, že většinu conu trávila chrápáním na holém lině pouze přikrytá jedním spacákem, celé tři (a podotýkám, že dva skutečně slunečné a teplé) dny fungovala v jednom oblečení, ponožky a podobně nevyjímaje. Zkrátka, v čem celý den byli, v tom i zalehli, a další den to samé. Nehledě na to, že chlapec si za celý con ani nesundal boty, což jsem nakonec vyhodnotila jako jedinou pozitivní věc. :'D #nožkasmraďoška

Ano, chápu, že někteří lidé se určitě nepotí tak, jako já (tedy jako dveře od chlíva) a nemají tedy každý večer potřebu jít se složit a hodit komplet do pračky, ale ... tohle mi zkrátka přijde trošku, trošičku, hodně nechutné. Nehledě na to, že ... zkoušeli jste někdy spát v džínech? Já ano, jednou. Na jednom Anime Jikanu, kdy jsem po noci strávené na židli měla někdy v pět ráno už tak mrtvá záda, že jsem věděla, že jestli si alespoň na chvíli skutečně nelehnu, tak umřu, takže jsem se nasoukala do spacáku tak, jak jsem byla. Ty dvě hodiny byly jedním z nejhorších rozhodnutí mého života a tuhle formu Očistce upřímně nechci už nikdy zažít.

Netvrdím, že na conech, pokud tedy přespáváte na místě, ty tak trochu bojové podmínky nevládnou vždycky - stačí zajít někdy v sobotu na dámské záchody, kde velmi často potkáte umyvadla ucpaná různobarevným chuchlem vlasů z deseti různých paruk plus zasraná od nejrůznějších líčidel a vyplavené kabinky, kde se někdo zjevně pokoušel spláchnout do Tajemné komnaty, jinak si to vysvětlit nedokážu. I tak je ale tenhle poměrně nepěkný fenomén, kterému je tento článek věnován, ve finálních hodinách conu na většině lidí nejenom vidět, ale především cítit. A věřte tomu, že při tom počtu lidí to příjemné skutečně není.


Drazí otaci a jiné cony navštěvující bytosti na bázi uhlíku, alespoň nějaká základní hygiena by přece snad měla fungovat pořád, ne? Nejsme přece zvířátka. ;)

Ještě jednou supernaturálně

Čtvrtek v 12:54 |  Epické výroky
"Teď si vem, že 49. řada SPN se bude odehrávat v pečovateláku, kde už tou dobou Sam s Deanem stopro budou, 50. se bude odehrávat v posmrtném životě, protože už tam nezbyde nikdo živý, 51. v Nebi, kam se jich polovina vytřídí, 52. v Pekle, kam se vytřídí ta druhá polovina ... a pak Castielovi natočí vlastní spin-off."

~ seriózní zamyšlení plynoucí z anotace přednášky Jak fanoušci mění tvář (nejenom) anime ~


Nejhorší na tom je, že mi to fakt přijde jako dost reálná skutečnost. Takže, pokud na to ještě koukáte ... good luck. :D
 


Všechna yaoi klišé v jednom

Středa v 8:45 |  Odkazy
Klenot objevený díky přednášce o yaoi vykopávkách na letošním Natsu, který skutečně kouzelným a neuvěřitelně vtipným způsobem glosuje všechna yaoi klišé, na které jste kdy měli(y?) možnost narazit. :D



Nacák sem, nacák tam aneb čtvrtý retro NatsuCon 2016

21. srpna 2016 v 21:04 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
I'm back, bitches! And it was totally worth it!!! I když teď ze všeho nejvíc připomínám oběť PDS a jenom čekám, kdy se začnu rozpadat. Asi už jsem na dvě noci na zemi prostě fakt moc stará. :'D


Uzavření jedné etapy mého dětství aneb o devatenáct let později

17. srpna 2016 v 18:11 |  (Ne)zaujaté "recenze"
A že s Harrym Potterem jsem notnou část mého dětství skutečně prožila, poté, co jsem mu ještě na základce, v době, kdy byly na světě (alespoň v našich luzích a hájích) zatím pouhé čtyři díly a v kinech zrovna premiérovala Tajemná komnata, docela solidně propadla. Bylo mi tedy jasné, že v mé knihovně skončí i Cursed Child, otázkou bylo pouze to, jestli se mi skutečně chce ještě měsíc čekat na český překlad ... a asi si můžete domyslet, jak to nakonec dopadlo, že. ^^"


Outcast

15. srpna 2016 v 17:30
Zase jednou staré dobré maloměstečko kdesi v Americe, zase jednou starý dobrý exorcismus, zase jednou stará dobrá posednutí lidí démony, nebo spíše radši entitami, u kterých vlastně nikdo pořádně neví, co jsou zač a jestli se opravdu jenom snaží přežít nebo jestli mají se svými hostiteli v plánu něco mnohem méně ušlechtilého, a chudák hlavní hrdina, kolem kterého (a jeho rodiny a blízkých, bohužel) se to všechno od začátku evidentně nějak točí a který k tomu přišel jako slepý k houslím. Stručně řečeno, Outcast má všechno, co jsem v několika posledních sériích SPN už dost citelně postrádala. Plíživá a tíživá atmosféra, hudebně naprosto dokonale creepy opening, ze kterého jsem měla husí kůži u každé epizody ... ale taky spousta nezodpovězených otázek, na které bych skutečně velmi ráda odpověď dostala, a proto doufám v další sérii. >:3



Squad Yourself

15. srpna 2016 v 11:10 |  Kreativně-grafický koutek
To jsem takhle včera večer s Rulandským šedým koukala na Suicide Squad ... and I did a thing! :D


Nejteplejší den v roce aneb Prague Pride 2016

13. srpna 2016 v 19:21 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
Již podruhé na pochodu hrdosti, protože loňský rok ve mě zanechal nesmazatelný dojem a chuť účastnit se i nadále. A opět na začátek posloužím transparentem, který mě zaujal - "Penis nebo vagína, my jsme jedna rodina."


DJ Ozma - Masurao

12. srpna 2016 v 11:25 |  Gramofon Underlandu
Bez Ozmy by totiž nebylo léto. ;)


Další články