Osoba šunkově výdělečně činná

Pátek v 17:40 |  Herald z roku 2018
Jelikož už je to týden a kus, co jsem doma, došla jsem k závěru, že by možná bylo fajn zase jednou utrousit pár slov mimo recenze, NatsuCon a tak. Tak uvidíme, jak mi to nakonec půjde.

Dovolená byla, i přes pár nastalých kixů, moc fajn. Ještě nikdy jsem se tolik dní v kuse nenacházela v nadmořské výšce větší než kilometr, všechny místní hory, které v létě nemají zasněžené vrcholky, mi přijdou tak nějak trapné (ale díkybohu za ně), nadýchala jsem se úžasného čistého vzduchu, obdivovala prakticky každou kytku, kterou jsem potkala, ochutnala zase nějaká nová jídla (obrovská rozpůlená pečená brambora zasypaná horou ze žampionů, plátků alpského špeku, karamelizované cibulky a nějaké zeleně s dipem z kysané smetany a bylinek still feels like a dream *-*) a dalo by se říct, že jsem si i celkem pěkně vyčistila hlavu, i když ne na dlouho.

 

Ghost in the Shell - Utai IV Reawakening

Úterý v 21:01 |  Gramofon Underlandu
Prskejte si ohledně loňského filmu jak chcete, ovšem tahle kombinace openingů GITS a GITS: Innocence, která posloužila jako ending, je něco naprosto úchvatného. *-*


Gekkan Shoujo Nozaki-kun - recenze

Úterý v 14:33 |  Anime recenze
Chiyo Sakura se konečně rozhodla vyznat se ze svých citů svému spolužákovi, do kterého je už dlouho zamilovaná, Nozakimu Umetarou. Své vyznání však formuluje trošičku jinak, než zamýšlela, a jaké je její překvapení, když jí její idol obratem předá úplně cizí autogram. Ovšem nejedná se o jen tak jaký autogram, nýbrž o autogram Sakiko Yumeno, uznávané a oceňované autorky shoujo mang. A tak chudák Chiyo zjišťuje, že onou mangakou, která dokáže čtenářům "poskytnout věrný náhled do dívčího srdce", není ve skutečnosti nikdo jiný, než právě dvoumetrový Nozaki. Sám Nozaki se s touto skutečností vysloveně nechlubí, ale ani netají, ovšem, stejně by mu to prakticky nikdo nevěřil. A tak se Chiyo, která je členkou výtvarného klubu, čili kreslení jí není cizí, shodou náhod a nedorozumnění ocitne u Nozakiho doma a tak nějak se stane jednou z jeho asistentů. A tak se Chiyo, která sice nezískala úplně to, co vlastně chtěla, snaží ze všech sil Nozakiho podporovat a pomáhat mu s jeho mangou, během čehož se skamarádí se spoustou dalších spolužáků nějakým způsobem spojeným s Nozakim, ať už s na první pohled playboyem Mikotem Mikoshibou alias Mikorinem, prezidentem dramatického klubu Masayukim Hori nebo třeba Yuu Kashimou, která, ač sama dívka, je nefalšovaným školním princem, po kterém letí snad všechny spolužačky. A nezbývá jí než doufat, že si v tomhle směru trochu natvrdlý Nozaki třeba časem všimne, co k němu cítí.

Nozaki mi byl doporučen v souvislosti s Wotaku ni Koi wa Muzukashii, a po shlédnutí anime i speciálů za něj můžu jedině poděkovat, protože ačkoliv je Nozaki přeci jenom trošku jiný (už jenom tím, že se odehrává na střední škole), v určitém směru si takhle dvě anime podobná jsou a bavil mě vážně moc a moc. ^^ Takovýhle romantických komedií, které nejsou fakt pitomé, ale člověk se u nich i dobře zasměje, by mělo být víc. A Mikorin, panebože ... Mikorin je pure love a jedna z absolutně nejlepších věcí, co mi tohle anime dalo, toho chlapce, který vypustí z tlamky něco strašně cool a o chvíli později se z toho propadá studem do země a se slzami se hroutí, prostě nelze nemilovat. :D Je to prostě miloučké, vtipné, moc pěkně nakreslené, s božími postavami, prostě je to další oddychovka, která ale rozhodně není ztrátou času, spíš právě naopak. :3
 


Conění a koniny aneb NatsuCon 2018

15. července 2018 v 19:41 |  Historie conů, slezin a jiných akcí
Úvodem jen taková malá vsuvka pro případné rýpaly - tentokrát se skutečně nejedná o report jako takový, nýbrž o takový vzpomínkovo-památečně-postřehový článek. Tak k tomu tak prosím přistupujte, dík fík.

Každopádně, po roční pauze, kdy jsem měla trošičku jiné starosti (respektive získání magisterského titulešku) jsem se rozhodla alespoň na jeden den (přespávání na zemi a kór v tomhle vedru už fakt není nic pro mě) podívat na NatsuCon, tentokrát přesunutý už na takhle brzy, protože Ghibli tématika je prostě něco, co jsem si nechtěla nechat ujít. No a když jsem nakonec ještě zjistila, že přeci jenom nepojedu sama, byla to vůbec výhra. ^^


Osttirol - Hohe Tauern

13. července 2018 v 8:43 |  Vše kolem Tweedledee
A tady je taková ta povětšinou přírodní všehochuť, na kterou jsou stejně všechna slova krátká

Schleierfall


Aguntum

12. července 2018 v 9:04 |  Vše kolem Tweedledee
Aneb jediné římské město v celém Tyrolsku, o kterém jsem až do letoška neměla ani tucha *-*


Alpská luka

11. července 2018 v 7:56 |  Vše kolem Tweedledee
Tu vůni a zvuky (i když je to bez toho takové neúplné) se mi bohužel zachytit nepovedlo, tak alespoň takhle. :3


Další články